Kadeřavost broskvoně 2024

Pripojím sa aj ja k verzii slabšej účinnosti prípravkov. S koncom Kupricolu a náhradou Championom je stav viditeľne horší. Časť konca konára, niekedy dlhšia, niekedy kratšia kažodročne utrpí ochorenie prejavujúce sa typickou listovou deformáciou. Pokúšam sa kombinovať aj Sulku v predstihu (koniec januára, začiatok februára..), následne počas nalievania pupeňov aplikujem Champion. Nie, nefunguje. Pred cca 4 rokmi mi stačil aj jeden postrek Kupricolom k úplnej spokojnosti. Cca raz za 2 - 3 roky som postrek doplnil Syllitom po odkvete. Bývavalo...  mino BA 

Takže, kdo jde do Sulky? Pan PP, pan "tisíc dvě stě" pan Kudibal, pan Mino. Já si jen vzpomínám, že pan PP neměl se Sulkou dobré výsledky, ale možná to vyjde z mědí nastejno, co říkáte, pane PP. Já osobně jsem zkoušel střídat Sulku s Championem, výsledek stejný. Samozřejmě bych ji používal raději, ale jen do samotné Sulky nejdu. Kuky zmínil ještě Merpan. Nutné je ale připomenout, že měďnaté fungicidy současně omezují výskyt korových nekroz, odumírání pupenů, skvrnitost plodů a suchou skvrnitost listů. Uvádím nakonec starší text, kde jsou uvedeny již nedostupné fungicidy.
Velmi důležitý je termín ošetření. Teoreticky je možné ošetřovat kdykoliv od opadu listů na podzim do doby, kdy začínají rašit vrcholové (terminální) pupeny.
Samozřejmě že za mrazivého počasí ošetření není možné provádět. V tuto uvedenou dobu je nejvhodnější měďnatý přípravek Champion 50 WP.
Osvědčuje se jedno ošetření před příchodem zimy a jedno nebo dvě ošetření v době rašení terminálních pupenů. Kromě těchto přípravků je možné použít i přípravky Delan 700 WG, Dithane DG, Sulka nebo Syllit 65. Jakékoliv ošetření později než v době květu je však již zcela neúčinné.

Pokud to osud nezmění, postříkám co nejdřív Sulkou a pak se uvidí, asi ještě jednou a nakonec Kuprikolem.

Použití Sulky (síry) nemá žádné omezení. Použití mědi má omezení. Ale hlavně v révě vinné, kde se používá více jak sto let proti plísni révy. Na pár broskvoních doma bych to opravdu neřešil.

Kuprikol obsahoval oxychlorid mědi. Stejnou účinnou látku obsahuje polský Miedzian, je tekutý i práškový. Já ten tekutý Miedzian používám místo Championu. U nás není dostupný, tak jsem ho zobecnil jako měď, jako dostupný Champion. Ale letos teda nefungoval. Dá se sehnat na polských eshopech, na Allegro, možná i kvalitnytovar.sk. Je levný.

Prý 2 kalamitní kadeřavé roky po sobě nejsou. Takže bude klasika 2x měď, a u malých stromků nebo rizikovějších očkovanců kde je stejně minimální spotřeba tak plus 1x Thiram ze zásob, vypadá to že stačí třetinová koncentrace, ten ještě fungoval jako pojistka, proto ho asi zakázali.  MH

Myslím, že důležitější než konkrétní typ postřikové látky je trefit vhodný čas. A někdy to snad ani není možné udělat v jednom termínu, když jsou na jaře teploty naruby a jako na houpačce. 

Jinak mám za to, že i když mířím na každou konkrétní větev, většina postřiku z nádoby skončí nikoli na větvičkách, ale na okolní zemi. Stačí si představil, kolik objemu koruny na jaře zabírají větve a kolik volný prostor mezi nimi. Proto se snažím měď nadměrně nepoužívat, abych zbytečně nezamořoval půdu okolo.   

Ještě dodám, že jsem s postřikem začínal vždy až na jaře a pokud v únoru, považoval jsem to za krajně brzo. Nikdy jsem nestříkal už na podzim nebo v prosinci či lednu. A kadeřavost zatím vždycky minimální. 

To je divný, pane Kudibale. Je to sice v souladu s postupem pana Waltra, ale proti tomu, co se všude uvádí, včetně toho co píše Kuky.  Myslím, že jsem to už taky zkoušel. Co se týče Marťase, tak na to, že se něco dvakrát neopakuje, už moc nevěřím. 

Taky mě překvapila zkušenost pana Kudibala. Myslel jsem si, že proti proudu postupuji jen já. Walter

Už se v tom trochu ztrácím, jestli jdu s proudem nebo proti..

Kdysi jsem tu zachytil poučku tehdy zde přítomného Standy von HK, který napsal, že pravý čas k postřiku je, když mají pupeny na boku taková jakoby zrcátka. Dost špatně se ten okamžik vychytává a ani nevím, jestli je to vůbec pravda (SvHK měl rady úplně na všechno :-)).

Od té doby se touto radou snažím řídit a pokud je "normální jaro", funguje mi to. Někdy se řídím zdejšími doporučeními vycházejícími ze součinu teplot a doby jejich trvání. To když je abnormálně teplo třeba už v únoru, tak to taky nevydržím. Ale je jasné, že pupeny v únoru ještě nevypučí a stejně ještě později třeba 2x stříknu podle metody SvHK.

Víc postřiků určitě neškodí. Jenže nelze zjistit, který z několika postřiků byl předčasný(tj. zbytečný). Stále si myslím, že podzimní nebo lednové postřiky zbytečné jsou. A že je mnohem důležitější stříkat až později, těsně předtím, než se pupeny opravdu rozjedou. Na druhu postřiku ani moc nezáleží. Je to můj názor a můžu se mýlit, ale jelikož mě kadeřavost netrápí, měnit zvyky nebudu.