Broskvoň v biozahradě

Dobrý den, Zdeno. Jsem ráda, že jste tu uvedela ony zaslané body. Zároveň však musím upřesnit, že tam v podstatě není nic jiného než co zde bylo uváděno a navíc vše, co většina zahrádkářů používá. Sulka, Syllit, Kuprikol, Champion... jeden z přispěvatelů Vám vyvracel použití Bordoauxské jíchy a oni biopěstitelé to rovněž potvrdili. Jediné, co bych neudělala je výsadba a vysetí křenu a řeřichy, ale jinak tam není nic proti ničemu. Napadené listy většinou každý odstraňuje, včetně mě. Pokud jste použila příměr o lécích, bylinkové čaje osobně beru jako doplněk, ale to neznamená, že i u nás se téměř vždy nepoužije Priessnitzův zábal, napaření nohou a další "babské" rady v případech, kdy to jde. Ale musím trochu oponovat: lidé taky chodí na prevenci, nechávají se očkovat-chřipka, klíšťovka, žloutenka a další. Někteří nečekají, jestli nemoc přijde a tak je to s potřikem u broskvoní-před rašením postřik Kuprikolem a Syllitem je vlastně prevence-zjednodušeně. Se semenáči a jejich odolností souhlasím, ale plody z nich mi nechutnají. Takže, to je věc názoru. Ale jsem ráda, že jsme se s biopěstiteli vlastně v názorech na ošetřování broskvoní v podstatě nelišili. Mějte se fajn, M.R.

Bordeauxská jícha byla záležitostí vinařů, pernospora..Kolik skalice se dá na litr vápenného mléka se někde najde, ale jak koncentrované je to vápenné mléko.100gr vápna na litr vody,200gr... Použijete hašené kusové vápno, práškový hydrát, extra bílý hydrát... Ve všem jsou příměsi.Vyzkoušel někdo účinnost jíchy v závislosti na koncentraci váp.mléka?Zcela určitě byla B.jícha dobrým prostředkem proti zlodějům.Při konzumaci postříkaných hroznů dotyčnému přivodila solidní břichabol.Pepík

Mám za to, že skutečné bio-pěstování broskvoní s dobrým výsledkem je u nás zatím jen neuskutečnitelný sen. Bez rozumné chemie se zejména v případě kadeřavosti neobejdeme. 2 - 3 podzimně-předjarní postřiky výše doporučenými prostředky jsou nezbytné a dle mého názoru opravdu málo bio-škodlivé. Horší je to s postřiky v plné vegetaci např proti červivosti a mšicím, které dokáží stejné škody jako kadeřavka. To řeším i ve větší výsadbě broskví (cca 100 stromů) téměř každodenní detaelní prohlídkou a cíleným postřikem malým 5 lt. postřikovačem přímo do event. centra mšic. Nestříkám tak celé stromy a nekontaminuji okolí. Je to časově náročnější, ale je tam bezesporu i finanční úspora za postřiky. Zatím se mi to osvědčilo a proto jsem prodal i motorový postřikovač. Zejména na mimovegetační postřiky je to plýtvání postřikem a financemi. Je to jako stříkání rourou od kamen na bezlisté proutky, kdy 80-90% postřiku jde jinam. U vysokých stromů a vinice ve vegetaci je to samozřejmě nezbytný pomocník. Broskvoně ale udržuji stále v přijatelné výšce, abych na ně dosáhl bez pomůcek "ze země". Pokud si někdo chce pěstovat několik bio-broskvoní, tak to beru jako dobrou možnost vyzkoušení  jiných způsobů ochrany, ale v našich podmínkách (Znojmo) bychom zcela jistě byli brzo bez úrody i stromů. Zatím to prostě spolehlivě neumíme. S pozdravem Jiří.

Dobrý den, i když s křížkem po funusu jak se říká rád jsem si přečetl diskuzi u tohoto tématu. Předem se omlouvám, ale nebude se věnovat hlavnímu tématu, chtěl bych poznamenat jenom pár drobností k názorům Chemického Alího a jeho ideám o dotcích v EU na klasickou produkci a lifestylovou bioprodukci. Je sice pravda, že bioprodukce spolkne více dotací v poměru k obhospodařovávané ploše nicméně mi příde obludný jiný rozměr na pohled krásné dotační politiky EU v oblasti zemědělství. Jsou to kvóty a to v podstatě na vše co v rámci klasické (a teď i jízlivý dovětek "nadprodukce) dokáže skvělé klasické zemědělství vyprodukovat. Ona lifestylová poptávka po bio je i logickým důsledkem kvót na všechno. Jestliže budu něco produkovat bio a bude toho podstatně méně než u klasika, tak mě žádné kvóty neohrožují. Nehledě ke skutečnosti, že existují dotace také na to, že místo klasického pole s pšenicí bude louka atp. což se ve výpočtu dotace na produkci klasické pšenice neprojeví.   Je jistě zaslužné dosáhnout soběstačné produkce u jakkekoliv zemědělské komodity, ale to jsou v dněšním ČR taktéž jenom krásné sny, neboť každý jistě uzná, že Francouzské brambory ze supermarketu nejsou stejné jako ty z Vysočiny, která byla odjakživa "bramborářskou" oblastí jinak výlet na Vysočinu doporučuji a asi se nadřete než to bramborové pole najdete.   

PF

Dobrý den, zajímalo by mě, jak prospívá Vaše broskvoň v bio zahrádce, zda jste musela šáhnout po nějakém postřiku...? Hodně zdaru přeje Hanka

Já stříkám broskve pouze sulkou.Jednou na podzim, pak když počasí dovolí, tak leden únor a pak z jara na tzv.myší ouška a třeba i dvakrát.Rozhodně ji nijak neřežu, nechávám jí tak jak roste.A pod ní, tak jako o každého stromu je kostival.Dodává stromům dusík.Zalévám v době sucha denně konev a jednou týdně přidávám kopřivovou jíchu 1:10.Ona broskev a vlastně každý strom, když je o něho dobře postaráno, není tolik náchylný k nemocem a když už ho něco napadne, tak díky dobré péči snadno odolá.

dajte foto tej broskyne nerezanej. Neviem si to predstavit.

...ano, je kolem spousta pestitelu, kteri maji strom a maji zahon a nevenuji se jim a tvrdi o sobe, ze jsou biopestiteli, pysne se pri tom biji v hrud... ale ze zdarne pak siri choroby ze svych neosetrovanych stromu na stromy svych sousedu, kteri se pak snazi choroby v nejake mezi udrzet, at uz ekologickymi nebo ted tolik hanenmi postriky... kdyby se kazdy svemu stromu venoval s peci, jiste by se omezil vyskyt chorob a tim by se omezilo i pouzivani ruznych postriku... uvedu priklad, kazdy zna moniliovy uzeh merunek, kdyby kazdy ze sveho stromu obral mumifikovane plody, ktere jsou zdrojem spor, jiste by se v okolnich zahradach snizil pocet nakazenych merunek, ktere by se nemusely preventivne osetrovat... a jiste by to kvitoval i opravdovy biopestitel, ktery ted kazdy rok musi orezavat a obirat napadene casti sveho bio-stromu. chci-li pestovat bioovoce, koupim si stromek, ktery je vuci chorobam proti kterym se bezne osetruje rezistentni, a nebo ekologicky na svem stromku likvidovat choroby a nebo i decentne chemicky... jinak se akorat stavam skodicem a de facto i siritelem chorob, proti kterym se bude v mem okoli strikat kila fungicidu, pesticidu a jinych cidu... ale ja budu mit dobry pocit, ze jsem preci eko-bio. A proto fandim komukoliv, kdo se snazi dobrat se informaci o tom, jak ekologicky osetrovat, jake rezistentni odrudy sazet, ci jak decentne osetrit sve stromy a rostliny proti chorobam, proste kazdemu kdo o sve stromy, zahony, zahradu pecuje se zodpovednosti nejen svemu, ale i vuci svemu okoli!!!

Nehledě na to, že v "bio" potravinách je podstatně větší množství aflatoxinů a jiných svinstev (samozřejmě ne ve všech) díky zamoření houbovými chorobami. Navíc si ne/dokážu představit kvalitu plodů stromu, který je po celou dobu vegetace sužován mšicemi a jinými škůdci/chorobami. Nehledě na ochranu rostlin v podobě vypouštění různých fenolických látek do svých pletiv. Je to asi jako když se snaží akácie v Africe otrávit žirafy.

Prosím vás, vy o tom píšete, jako kdyby bez chemických postřiků strom vůbec nemohl růst.