Broskvoň v biozahradě
|
|
|
|
romila - Zlatý Zahrádkář (914) - 107.47 (?) 26.1.2009 13:12
Dobrý den, Zdeno. Jsem ráda, že jste tu uvedela ony zaslané body. Zároveň však musím upřesnit, že tam v podstatě není nic jiného než co zde bylo uváděno a navíc vše, co většina zahrádkářů používá. Sulka, Syllit, Kuprikol, Champion... jeden z přispěvatelů Vám vyvracel použití Bordoauxské jíchy a oni biopěstitelé to rovněž potvrdili. Jediné, co bych neudělala je výsadba a vysetí křenu a řeřichy, ale jinak tam není nic proti ničemu. Napadené listy většinou každý odstraňuje, včetně mě. Pokud jste použila příměr o lécích, bylinkové čaje osobně beru jako doplněk, ale to neznamená, že i u nás se téměř vždy nepoužije Priessnitzův zábal, napaření nohou a další "babské" rady v případech, kdy to jde. Ale musím trochu oponovat: lidé taky chodí na prevenci, nechávají se očkovat-chřipka, klíšťovka, žloutenka a další. Někteří nečekají, jestli nemoc přijde a tak je to s potřikem u broskvoní-před rašením postřik Kuprikolem a Syllitem je vlastně prevence-zjednodušeně. Se semenáči a jejich odolností souhlasím, ale plody z nich mi nechutnají. Takže, to je věc názoru. Ale jsem ráda, že jsme se s biopěstiteli vlastně v názorech na ošetřování broskvoní v podstatě nelišili. Mějte se fajn, M.R.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
romila - Zlatý Zahrádkář (914) - 107.47 (?), 26.1.2009 13:12
Dobrý den, Zdeno. Jsem ráda, že jste tu uvedela ony zaslané body. Zároveň však musím upřesnit, že tam v podstatě není nic jiného než co zde bylo uváděno a navíc vše, co většina zahrádkářů používá. Sulka, Syllit, Kuprikol, Champion... jeden z přispěvatelů Vám vyvracel použití Bordoauxské jíchy a oni biopěstitelé to rovněž potvrdili. Jediné, co bych neudělala je výsadba a vysetí křenu a řeřichy, ale jinak tam není nic proti ničemu. Napadené listy většinou každý odstraňuje, včetně mě. Pokud jste použila příměr o lécích, bylinkové čaje osobně beru jako doplněk, ale to neznamená, že i u nás se téměř vždy nepoužije Priessnitzův zábal, napaření nohou a další "babské" rady v případech, kdy to jde. Ale musím trochu oponovat: lidé taky chodí na prevenci, nechávají se očkovat-chřipka, klíšťovka, žloutenka a další. Někteří nečekají, jestli nemoc přijde a tak je to s potřikem u broskvoní-před rašením postřik Kuprikolem a Syllitem je vlastně prevence-zjednodušeně. Se semenáči a jejich odolností souhlasím, ale plody z nich mi nechutnají. Takže, to je věc názoru. Ale jsem ráda, že jsme se s biopěstiteli vlastně v názorech na ošetřování broskvoní v podstatě nelišili. Mějte se fajn, M.R.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 148.186 (?), 18.1.2010 12:26
Mám za to, že skutečné bio-pěstování broskvoní s dobrým výsledkem je u nás zatím jen neuskutečnitelný sen. Bez rozumné chemie se zejména v případě kadeřavosti neobejdeme. 2 - 3 podzimně-předjarní postřiky výše doporučenými prostředky jsou nezbytné a dle mého názoru opravdu málo bio-škodlivé. Horší je to s postřiky v plné vegetaci např proti červivosti a mšicím, které dokáží stejné škody jako kadeřavka. To řeším i ve větší výsadbě broskví (cca 100 stromů) téměř každodenní detaelní prohlídkou a cíleným postřikem malým 5 lt. postřikovačem přímo do event. centra mšic. Nestříkám tak celé stromy a nekontaminuji okolí. Je to časově náročnější, ale je tam bezesporu i finanční úspora za postřiky. Zatím se mi to osvědčilo a proto jsem prodal i motorový postřikovač. Zejména na mimovegetační postřiky je to plýtvání postřikem a financemi. Je to jako stříkání rourou od kamen na bezlisté proutky, kdy 80-90% postřiku jde jinam. U vysokých stromů a vinice ve vegetaci je to samozřejmě nezbytný pomocník. Broskvoně ale udržuji stále v přijatelné výšce, abych na ně dosáhl bez pomůcek "ze země". Pokud si někdo chce pěstovat několik bio-broskvoní, tak to beru jako dobrou možnost vyzkoušení jiných způsobů ochrany, ale v našich podmínkách (Znojmo) bychom zcela jistě byli brzo bez úrody i stromů. Zatím to prostě spolehlivě neumíme. S pozdravem Jiří.
|
|
|
|
|
|
|
host - 64.137 (?), 21.5.2010 20:09
Dobrý den, i když s křížkem po funusu jak se říká rád jsem si přečetl diskuzi u tohoto tématu. Předem se omlouvám, ale nebude se věnovat hlavnímu tématu, chtěl bych poznamenat jenom pár drobností k názorům Chemického Alího a jeho ideám o dotcích v EU na klasickou produkci a lifestylovou bioprodukci. Je sice pravda, že bioprodukce spolkne více dotací v poměru k obhospodařovávané ploše nicméně mi příde obludný jiný rozměr na pohled krásné dotační politiky EU v oblasti zemědělství. Jsou to kvóty a to v podstatě na vše co v rámci klasické (a teď i jízlivý dovětek "nadprodukce) dokáže skvělé klasické zemědělství vyprodukovat. Ona lifestylová poptávka po bio je i logickým důsledkem kvót na všechno. Jestliže budu něco produkovat bio a bude toho podstatně méně než u klasika, tak mě žádné kvóty neohrožují. Nehledě ke skutečnosti, že existují dotace také na to, že místo klasického pole s pšenicí bude louka atp. což se ve výpočtu dotace na produkci klasické pšenice neprojeví. Je jistě zaslužné dosáhnout soběstačné produkce u jakkekoliv zemědělské komodity, ale to jsou v dněšním ČR taktéž jenom krásné sny, neboť každý jistě uzná, že Francouzské brambory ze supermarketu nejsou stejné jako ty z Vysočiny, která byla odjakživa "bramborářskou" oblastí jinak výlet na Vysočinu doporučuji a asi se nadřete než to bramborové pole najdete.
PF
|
|
|
|
|
|
|
host - 20.201 (?), 9.5.2016 15:42
Dobrý den, zajímalo by mě, jak prospívá Vaše broskvoň v bio zahrádce, zda jste musela šáhnout po nějakém postřiku...? Hodně zdaru přeje Hanka
|
|
|
|
|
|
|
host - 122.71 (?), 20.6.2018 21:13
Já stříkám broskve pouze sulkou.Jednou na podzim, pak když počasí dovolí, tak leden únor a pak z jara na tzv.myší ouška a třeba i dvakrát.Rozhodně ji nijak neřežu, nechávám jí tak jak roste.A pod ní, tak jako o každého stromu je kostival.Dodává stromům dusík.Zalévám v době sucha denně konev a jednou týdně přidávám kopřivovou jíchu 1:10.Ona broskev a vlastně každý strom, když je o něho dobře postaráno, není tolik náchylný k nemocem a když už ho něco napadne, tak díky dobré péči snadno odolá.
|
|
|
|
|
|
|
host - 0.37 (?), 20.6.2018 21:35
dajte foto tej broskyne nerezanej. Neviem si to predstavit.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 83.198 (?), 21.5.2010 11:21
...ano, je kolem spousta pestitelu, kteri maji strom a maji zahon a nevenuji se jim a tvrdi o sobe, ze jsou biopestiteli, pysne se pri tom biji v hrud... ale ze zdarne pak siri choroby ze svych neosetrovanych stromu na stromy svych sousedu, kteri se pak snazi choroby v nejake mezi udrzet, at uz ekologickymi nebo ted tolik hanenmi postriky... kdyby se kazdy svemu stromu venoval s peci, jiste by se omezil vyskyt chorob a tim by se omezilo i pouzivani ruznych postriku... uvedu priklad, kazdy zna moniliovy uzeh merunek, kdyby kazdy ze sveho stromu obral mumifikovane plody, ktere jsou zdrojem spor, jiste by se v okolnich zahradach snizil pocet nakazenych merunek, ktere by se nemusely preventivne osetrovat... a jiste by to kvitoval i opravdovy biopestitel, ktery ted kazdy rok musi orezavat a obirat napadene casti sveho bio-stromu. chci-li pestovat bioovoce, koupim si stromek, ktery je vuci chorobam proti kterym se bezne osetruje rezistentni, a nebo ekologicky na svem stromku likvidovat choroby a nebo i decentne chemicky... jinak se akorat stavam skodicem a de facto i siritelem chorob, proti kterym se bude v mem okoli strikat kila fungicidu, pesticidu a jinych cidu... ale ja budu mit dobry pocit, ze jsem preci eko-bio. A proto fandim komukoliv, kdo se snazi dobrat se informaci o tom, jak ekologicky osetrovat, jake rezistentni odrudy sazet, ci jak decentne osetrit sve stromy a rostliny proti chorobam, proste kazdemu kdo o sve stromy, zahony, zahradu pecuje se zodpovednosti nejen svemu, ale i vuci svemu okoli!!!
|
|
|
|
|
|
|
host - 47.95 (?), 21.5.2010 12:12
Nehledě na to, že v "bio" potravinách je podstatně větší množství aflatoxinů a jiných svinstev (samozřejmě ne ve všech) díky zamoření houbovými chorobami. Navíc si ne/dokážu představit kvalitu plodů stromu, který je po celou dobu vegetace sužován mšicemi a jinými škůdci/chorobami. Nehledě na ochranu rostlin v podobě vypouštění různých fenolických látek do svých pletiv. Je to asi jako když se snaží akácie v Africe otrávit žirafy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|