Broskvoň v biozahradě

Paní(sl¨) Zdeno posílám zprávu, na broskve proti napadení houbou je velice dobrý prostředek extract z listů českého bambusu (křídlatky české), na 5 broskvoní na zahrádku stačí 100 gr.díák šubrt, subrtoldrich@seznam.cz

o tom jsem teda nic nikdy neslysel..to se jako kridlatka nalozi do sklenice a maceruje se nejakou dobu??

Vesele zdravím jak zastánce skromné až nijaké úrody ze zdravotně nezávadných zahradádek, po jejichž sytě zelené travičce bosou nožkou možno projít, aniž by člověku na pokožce vyskákaly nevzhledné fialové pupence. Neméně srdečně však zdravím i jejich odpůrce, pyšnící se metráky výstavních výpěstků, kteří již zajisté netrpělivě připravují svůj bohatý chemický arzenál na prvé předjarní skrápění proti kadeřavosti !

Jelikož jsem broskvoňový začátečník, chtěl bych se zeptat, jestli už náhodou někdo nezkoušel místo postřiku nátěr? Pokud se totiž mají přípravky proti kadeřavosti aplikovat v době, kdy stromky ještě nejsou olistěné, možná by šlo místo rozprašování rizikových chemikálií do okolí stromků snížit tuto plošnou zátěž pomocí štětce, kdy se kapalina aplikuje přímo a pouze na dřevo. Samozřejmě je to podstatně pracnější, ale zejména u mladších stromků by se to takto dalo jistě udělat. Možná se mezi námi najdou tací, kteří jsou ochotni přinést tuto časovou obět a snížit tak chemický atak své zahrady na nejnutnější minimum.

PS : Předem počítám s tím, že za tento naivní příspěvek budu majiteli několikahektarových broskvoňových a nektarinkových sadů poslán do vyměšovací části lidského těla, ale jsou i tací, kteří například jako já mají jen tři stromky (do půdy riskantně vsazené na podzim a tak se celý třeskutě mrazivý leden se třesou strachy, zda na jaře jejich miláčci ožijí). 

Wimpi, Vy jste ale provokatér!  :-))  Po krásně sytě zelené travičce bez jakéhokoliv chemického ošetření -trávy i okolí- se můžete projít a v případu, kdy se Vám z neznámého důvodu dostane do půdy pod ní úžasný roztoč sametka podzimní, Vám nepomůže ani chemie ani ekologie. Budete se drbat jako "vzteklej" a budete si říkat-kéž bych měl pouze fialové pupence, které se mi nezanítí. Jinak ten nátěr je dobrý nápad, ale lze to možná provést pouze u poměrně mladých stromků. Nedovedu si představit, že bych pomocí štětce natírala vzrostlé stromy-a to mám rovněž pouze 3 broskvoně a nektarinku, nesklízím metráky, ale pod stromy nemám trávu a stříkám za počasí bez větru. Myslím, že postřiky v tomto případu i v dost nízkých koncentracích, při případném dopadu na půdu, ji nezamoří. Tak zdar biozahrádkářům přeje umírněný zastánce chemických postřiků. M.R.

Hezký pozdrav Wimpimu.Mám 4 broskvoně, polohu možno označit max.jako okrajovou.Tudíž nejsem žádný velkopěstitel, ani nejsem nikde organizován, jen mně to baví.Samozřejmě, nátěr štetcem by bylo elegantní řešení, ale... Z toho co jsem během let vyčetl o kadeřavosti, té houbě zatracené, je problém v tom, že si pohodlně čeká na pupenu, nacpaná i v té sebemenší skulince mezi šupinami na tu pravou chvíli .Ta nastane při delším stoupnutí teplot nad 7°C.V té době se začíná probouzet broskvoň.Jakmile se pohnou šupinky na pupenu, které chrání budoucí list, houba netěstnostmi proniká hlouběji a hlouběji, až se dostane na zárodek listu, a je to.Proto je třeba první postřik aplikovat při prvním zimním delším stoupnutí teplot.Mezi ty netěsnosti mezi šupinkama pupenu se má šanci dostat jen velmi jemný aerosol.Pochybuju, že se tam postřik dá natlačit štětcem.Možná by bylo lepší udělat gumovou manžetu, hadičkou spojit s kompresorem.Pupen po pupenu obalit, svorkama utáhnout kolem větve a natlakovat.Já ale tak trpělivý nejsem.Hezký večer přeje Pepík.

Nemyslím, že je nutné rvát si na zahradu nějaké podivné chemické sloučeniny, potom je pojídat, stačí to co si koupíme v nádherně vypadajícím ovoci... pěstuju broskve a netarinky, letos to bude 7mý rok, (1 x deset let)dohromady 6 stromů, některé jsou mladší, všechny trpí kadeřavostí, stejně jako sousedovic, kteří je stříkají, nevím, jestli málo nebo blbě ale stříkané i nestříkané stromy vypadají dost podobně, nechci se opakovat, již jsme to tu někde psal dlouze, ale, prostě otrhávám všechny očividně napadené lístky, opatrně abych nevylámal očka..tu a tam nějaké stromu nevadí, na podzim jsou stejně husté koruny, když strom povyroste z původních poupat, začnou tak za měsíc růst listy zdravé, to že ne všechny květy se změní v plody považuji za přirozený výběr, to mi dělají švestky, meruňky, třešně, jablka, každej strom si rozhoduje kolik unese.. ano strom se zeslabí to asi ano, má tedy méně ovoce, to asi ano, ale hlavní problémy bych viděl v nedostatku včel, jarních mrazících a v suchu, jednu broskev budu letos zachraňovat život, ale proto, že blízko ní asi metr a půl mám dva obrovské keře (4 rok cca 3x3metry komule Davidovy kvůli motýlům, je jimi přes léto nádherně obalena, starší jabloň no a když se skoro celé léto zapomene zalít tak pak broskev asi třetinová nejmladší v okolí straších stromů trpící suchem má problém. Pokud mi něco snižuje množství sklizně výrazně, pak jsou to vosy a mravenci, vosa nakousne a pak již jen vidím zástupy mravenců vos, much, kterí společnými silami dokážou sklidit téměř vše, nic proti, kdyby si vzali 10%...ale to stačí obalit nějakým hadrem aby se k tomu vosy nedostaly, jenže obalte celej strom hadrem,...možná so řeknete že je to dost práce, lístky z broskve obrat, ale když dělám něco náročnějšího, pak je to docela i relax..  jo musí Vás to bavit a nebo tam můžete naprad kdejaký jed, nevím jestli to tak jde dělat věčně, ale na rozdíl od strříkajících sousedů, kterým stromy broskví umíraj a sázejí stále nové, já mám všechny. (spíš jim schnou..)Je pravda, že to chce také štěpařským voskem zamazat a zamazávat rány, než jsem to pochopil, jeden strom jsem nechal 3 roky napospas a má na kmeni velký prostor po ráně sekačkou, kde se sloupla kůra skoro půlka na obvod, ale po zásahu voskem se nádherně rána zahojila a ze všech stromů překvapivě plodí nejvíc..

Ahoj Pepíku. Tebou popsaná teorie o " tlačném pronikání aerosolu do hlubin pupenů" a "pronásledování darebné houby až sem" je opravdu zajímavá. Já teda nejsem odborník, ale myslím si, že když je pupen mokrý, tak je mu jedno, jestli se to na něj sneslo z postřikovače a nebo to steklo ze štetky. Dokonce si jako netechnik troufám tvrdit, že když dostatečně namočím štětec, tak na větev přenesu úplně tolik kapaliny jako když jí postříkám. Je to takové množství, kdy už kapalina začne sama stékat. Prostě větev musí být pořádně mokrá. 

Dále si myslím, že když už má někdo tu trpělivost, aby ze stromu napadeného kadeřavostí othával lísteček po lístečku, mohl by to zkusit preventivně s tou "štětkou".

Ten Tvůj nápad s hadičkou a kompresorem ale určitě zkusím. Akorát si nevím rady s těma svorkama - mám strach, že některý pupínek ulomím. 

Dobrý den, někde jsem četla, že v biozahradě se dá broskev proti kadeřavosti stříkat i směsí mléka a vody. Bohužel si již nepamatuji přesný poměr (1:1?), ale mělo se stříkat 1x týdně zhruba 4 týdny.

Jen tak mimochodem Bordeauxska jícha je roztok CuSO4 do kterého se přidáva vapenné mléko k vůli přilnavosti na stromě nebo na listu.Měd v síranu mědnatém je dvojmocná, jejiž jedovatost je velmi malá.Kdežto u přípravků na bázi jednomocné mědi je jedovatost i nekolik set krát vyšší.