Broskvoň v biozahradě

starej osvědčenej postup, dělám to taky tak, máme vědčí zahradu, tak to ani nestíhám...

viděl jsem hezkej pořad s jakousi enviromentální socioložkou, dobrý poučný..závěr pořadu byla myšlenka tuším, kdo nepochopil význam hnoje a kompostu pro zahradu, nepochopil život, no a význam moči je úplně stejný, vzhledem k tomu, že dochází fosforová hnojiva tak myslím že čurajících velmi přibude...

Moč obnsahuje převážně dusík a draslík. Fosfor taky, ale mnohem méně. Za fosforečné hnojivo ji považovat nelze.

Pěstuji 4 druhy broskvoní, 2 druhy nektarinek, cca 10 let nejsou to tedy staré stromy, nikdy nestříkám, jak uvidím kadeřavost hned otrhávám listy ještě maličké opatrně aby jsem nevylomil celý pupen, ale i kdyby broskve mám husté a mají méně kadeřavosti než sousedi, kteří stříkají jak splašení několikrát ročně, např letos přišlo teplo brzo, neměl jsem kadeřavost žádnou, pak se vrátili mrazy a kadeřavost přišla ale kam jsem se hrabal na sousedovic hemické broskvoně, skoro všechny listy jim slezly, postřik totiž již nepůsobil vůbec, zatímco s otrhanými lístky si strom v pohodě poradí při teplotách nad nebezpečí kadeřavosti strom jede bez problémů bez chemie, pohoda, jo chce to trochu trpělivost a času, aby se strom zbytečně nevysílil na lístkách které stejně ztratí, pěstuji bílomasou jednu, žlutomasé, redhaven, sunhaven, další neznám jméno, všechny v pohodě..

jo ale něco jsme se naučit musel, bez vápna vůbec nerostly, vypadaly neduživě, po provápnění se každým rokem zdvojnásobujou, což v mé menší zahradě vyvolává určitou nervozitu.. (dávám jim co nasbírám ze starých omítek, někdy trochu celeritu, hnojím řekněme obrok králičím hnojem.. o 2 broskve jsme málem přišel když jsme nezamazával štěpařským voskem rány, jedna měla spadanou kůru přes 3/4 obvodu stromu, pak jsem začal používat šťepařskej vosk, krásně se dala dohromady, přežila a má nádherný broskve, hodně, celkem velký,

o jednu broskvoň jsem přišel, předpokládám že přischla, byla cca 1.5 metrů od staršího smrku, 1 metr od velké komule a jaksi jsem ji jedno léto moc nezalil,

osobně doporučuji, nestříkat, vápnit a hojit obrok, nenechat uschnout i malé klejotoky zamatlávat voskem, mimochodem po vápnění semi problémy s klejotokem opravdu zmenšily,

tak si nechte chutnat...

Proč doporučujete nestříkat a proč vždy vápnit a proč hnojit jen obrok?

Příspěvky některých přispěvovatelů jasně poukazují na sklon člověka generalizovat a škatulkovat. Snaha někam patřit, dostat snadnou a jasnou odpověď, dělat něco podle návodu, nebo naopak dělat to uplně naopak. Chem Alí a p. Vysloužil alespoň chtějí vidět souvislosti a to je správně. Kdo se nevyzná v informacích a nemá zájem o složitější úvahy, nechť je buď šíleným chemikem co intoxikuje svou zahradu postřikama o koncentraci "od oka", nebo nadšeným biozahradníkem kerý říká STOP, jenom jícha a křen, a můžu klidně spát, neboť moje filozofie je nechemická, přírodní, čistá, permakulturní. Jsem naprosto přesvědčen že odpověď je zase někde mezi... Je sice pravda, že kdo nepoužívá chemii vůbec, nemusí řešit zda-li je škodlivá, nebo méně škodlivá, mě ale pohled na strupatá jablka, plesnivou révu, červivé švestky, kadeřavostí zdecimované broskvoně nedělá dobře. Kdesi jsem slyšel názor, že biopěstitelé to mají mnohdy jednodušší právě díky těm nebio... kteří kolem nich stříkají a snižují infekční tlak. Bude hůř, přes moře je to dneska kousek a škůdcům se bude dařit.

Zajímavá diskuse, hlavně díky pánům, kteří to odveli trošku mimo původní otázku.

Karlos.

Tak si vám pěkně klidně sedím na svém kabelu, pročítám nové zahradnické příspěvky a mimo jiné i koukám co nového u broskvoní... a ejhle... přibyl Karlosův příspěvek! Pročítám jej nejprve zběžně - nechápu. I pročítám podruhé důkladně a zase nic! Co naplat, nedá se nic dělat. Kabel už je asi stálým přísedem značně zploštělý a tak jím myšlenky jenom obtížně pronikají. Přesto však chci k předešlému příspěvku podotknout, že jsem si opravdu, ale opravdu nevšiml, že by se účastníci této zajímavé a inspirativní "BIO-diskuse" rozdělovali na dvě základní skupiny: jedny, kteří danou problematiku vidí komplexně a v širších souvislostech a proto dosahují uspokojivých až výtečných pěstitelských výsledků. A pak na ty druhé, "méně orientované", kteří lopotně orají, vláčí, sejí, zalévají, okopávají a plejou a občas, byť naradi, aby svým nešetrným přístupem matičce přírodě příliš neublížili i nějaké to živočišné hovínko v úzkostlivě omezené míře k vyrašené rostlince pohodí. A že těmto ortodoxním bionaivkům tak po vlastní zásluze náleží zasloužená odměna pouze v podobě chabé hromádky tlejících plůdků, pokrytých bohatým hermelínem botritidy, slizem peronospory, prošpikovaných červy, ožižlaných slimáky a já nevím, čím ještě. Já jsme si dosud totiž naivně myslel, že všichni, co sem chodíme se tady snažíme si přátelsky předávat své zkušenosti proto, abychom všichni měli krásné a bohaté úrody, ale současně také, abychom pro jejich dosažení museli co nejméně často objednávat domů zásilky z Chemických závodů Litvínov Jiřího Dimitrovova s.p., v podobě pytlů s různobarevnýmih prášky, granulemi a lahviček s různorodě smrdícími vodičkami. (Jinými slovy a stručně řečeno : tato disluse dle mě není o tom, co čpí z předešlého příspěvku, totiž, že se tady dělíme na chytráky a ekohlupce, nýbrž o tom, že se všichni tady snažíme pátrat a radit si, jak to udělat, abychom sklidili, ale při tom pokud možno co nejméně stříkali. A jsem přesvědčen, že až jednoho dne mezi nás dorazí někdo a oznámí, že zná metodu, jak stříknout o něco méně a přitom natrhat plnou ošatku, všichni mu poděkujeme a začneme to dělat shodně jako on (ona)). Omlouvám se za poněkud komplikovanější formu vyjádření.

s Vaším příspěvkem lze jen souhlasit! Já také chci stříkat chemie co nejméně, avšak ne za každou cenu. Neboť je těžký výběr ze strupovitostí, či hnilobou povleklého plodu na stromě a naopak z "umělohmotného" a fádně chutnající supermarketového plodu.Navíc těch škodlivin, použitých v počátečním vývoji v rozumné míře, nemůže člověku uškodit. To by nesměl jíst a pít nic a snad ani dýchat...

Lucas

Wimpi: že ne? Nechci kategorizovat na dvě skupiny za každou cenu... většina je někde mezi, ale čtu-li že někdo radí nestříkat! jen proto že se mu to zdá ekologické, a nemá to podložené, tak to neberu. viz: Bor. jícha, či rady o nestříkání a obírání lístečků. Rovněž zobecňovat vlastní krátkodobou zkušenost se mi nelíbí, to se tady taky často dělá.

Karlos

Zobecňování dlouhodobé zkušenosti nemusí být zákonitě objektivnější -  vemte si jenom porevoluční odsíření velkých zdrojů emisí a důsledky tohoto odsíření na šíření houbových chorob.

Pak třeba mých 25-30 let pěstování broskvoní může dát zkreslené závěry - např.,  že otcovy semenáče byly odolnější, ony přitom svoji životní formu zažily při jiné koncentraci SO2 (před rokem 1990). 

Asi nikdo z přispěvatelů do tohoto vlákna nemá vlastní šlechtitelskou stanici, a prezentované zkušenosti tak nejsou "vyfutrovány" experimenty na desítkách rostlin - to jim však nebere jejich hodnotu. Cizí zkušenost (potvrzená dalšími x- přispěvateli)  má pro mně větší cenu nežli obecné cancy z některých ovocnářských příruček.