Broskvoň v biozahradě

Pěkný dobrý den,

ráda bych se zeptala na zkušenosti s pěstováním broskví bez chemických postřiků.

Z opatřeních, které jsem dosud našla, vyplynulo, že ke zmírnění výskytu je třeba:

- zasadit tolerantní odrůdu

- pod broskvoň zasadit křen a lichořeřišnici

- v případě výskytu další rok včas aplikovat Bordeauxskou jíchu (podle zahraničních zdrojů je povolena i v použití v ekologicky obhospodařovaných sadech)

Jsou zde nějací zahrádkáři, kteří mají s pěstováním broskvoní bez chemie zkušenosti? Zajímá mně zejména volba odrůdy a případně další opatření, která používáte.

Z odrůd, které mně zajímají, jsou to hlavně Amsdenova, Primissima Delbard a Envoy (ta se nezdá tak odolná, ale zase je dobře odlučitelná od pecky). Jsou tyto odrůdy podle zkušeností odolnější?

Moc děkuji a těším se na příspěvky.

Zdena B.

Dneska už bych na to neměl náturu pěstovat broskvoně bez   postřiků fungicidy (byť velmi umírněných) - pohled na znetvořené listy mi trhá srdce...
Pod jednou broskvoní jsem křen měl (prostě tam rostl, nikoliv cíleně),  nějaký výrazně menší výskyt kadeřavosti jsem však nikdy nepozoroval.

Mimochodem - mezi fungicidy jsou propastné rozdíly v účinnosti vůči kadeřavosti. (Považuji za velkou chybu, že např. v Agromanuálu je vyjmenována řada fungididů vedle sebe, jako kdyby byly zcela rovnocenné)- loni jsem se pokoušel měnit postřiky, abych zabránil vzniku rezistence a šeredně se mi to nevyplatilo - za absolutní špičku považuji (vedle sloučenin mědi) ještě Syllit, téměř neúčinné jsou třebas etylen bisdithiokarbamáty...

Plně souhlasím s Tomastem. Není třeba postřiky přehánět, ale u broskvoní zůstat úplně bez postřiků mi připadá dost nevhodné. Řeřicha ani křen na jakékoliv choroby tohoto stromu nepomůžou. Jeden postřik Syllitem, 2-3 Kuprikolem nebo Championem během jednoho roku určitě není třeba považovat za přehnané použítí "chemie". Ale je to věc názoru. Faktem je, že ovoce -jakékoliv- zakoupené v obchodu je tedy zcela kvůli "přechemizování" zřejmě nepoužitelné... M.R.

A navíc: postřiky proti kadeřavosti se provádějí davno před nasazením plodů, takže jejich kontaminace fungicidem je spíš teoretická - na rozdíl od postřiků proti skládkovým chorobám, červivosti aj.

Loni jsem jsem jednu broskev nepostříkal proti kadeřovasti (zapomněl jsem), shodou náhod pod ní roste i křen, jako ve vaší biozahrádce. Na jaře broskev krásně kvetla, nasadila spoustu květů a pak i plodů. Pak ale o ty listy přišla kvůli kadeřavosti, přitom samozřejmě přišla i o většinu nasazených plodů. V létě měla pár opravdu chutných biobroskviček, ale byla jich tak desetina proti stromkům, které jsem postříkal proti kadeřavosti.

Spousta ovoce se dá pěstovat bez postřiků, třeba třešně (když se nedíváte dovnitř tak červíčky spolknete ani o nich nevíte, kromě toho bývají i moc velké pro běžné postřikovače), rybíz, maliny, ostružiny, meruňky, josta, angrešt, vinná réva, ořechy, jabloně..

U nás musím kromě broskví stříkat ještě švestky kvůli pilatce (pokud bych je chtěl do bečky na kvas tak by se ani ty nemusely stříkat), ostatní ovoce většinou by se bez postřiků obešlo.

Kadeřavost broskvoní se stala postrachem, stejně tak úžehová monilie u peckovin, zejména některých višní a meruněk.Rovněž pilatka dokáže sklidit úrodu u krásně kvetoucích slivoní.Vysoké stromy se špatně postřikem ošetřují, zahrádkář-ekolog to vskutku nemá lehké.Mimochodem broskvoňové semenáče slouží jako podnože pro slivoně, koupil jsem takovou Tulea Gras.Má s tím někdo zkušenosti?Neměl by se vyskytovat obtěžující podrost, ale další plusy či minusy neznám.

A.Bartoš

Jaký význam pro Vás bude mít, že se připravíte o většinu úrody, možná že budete i úmyslně oslabovat stromek, pomáhat mu zkrátit život, a pak se postavíte na 10min na zastávku MHD a budete inhalovat výfukové plyny?Pepík

Pane Pepíku,

důvodů, proč pěstuji bez chemie a používám permakulturní, biodynamické a podobné metody je mnoho. A rozumím, že pro většinu zahrádkářů je těžce pochopitelné, když hlavním kritériem uspokojení a radosti v zahradě není jen samotná velikost úrody, tzn. "hlavně, aby toho bylo co nejvíc."

Každopádně bych byla moc ráda, kdyby se našli uživatelé se zkušenostmi s odolnějšími odrůdami broskvoní, případně s postřikem pouze Bordeauxskou jíchou. Připadá mi trošku škoda, že u nás biozahradičení nekvete tak jako například v sousedním Německu a výměna zkušeností není úplně snadná.

Třeba informace o odolných broskvoních a opatřeních proti kadeřavosti bez chemie zaujme i další zahrádkáře.

Zdena B.

Zdeno, nejsem sice Pepík, ale myslíte, že zahrádkáři mají úplně nejraději ze všech prací na zahradě zrovna postřiky?! A všichni vezmou postřikovač a zpívají "hamty, hamty, ať mám víc než tamty"? Musela jsem to napsat tímto způsobem. Budu sama velice ráda, pokud se za pár roků podělíte s námi, přiměřeně postřikujícími, o své zkušenosti s odolnými broskvoněmi, jejich pěstováním a ošetřováním biometodami. Nemyslím to vůbec ironicky. Taky bych nestříkala stromy, pokud bych znala účinné alternativní možnosti jejich dobrého růstu i plodnosti. A zdůrazňuji, že nemusím sklízet plná "kolečka" plodů. Pokud bych ale měla mít na stromě 20-30 plodů, je pohodlnější pěstovat okrasné stromy a keře-tam ty postřiky úplně u všech druhů vůbec není třeba provádět a těch pár broskví a dalšího ovoce si můžu koupit. M.R.

Ještě poznámka: do teď toto vlákno četlo 162 lidí... není to tak málo od chvíle, kdy jste ho založila. Zrovna broskvoň není druh ovocného stromu, který vydrží cokoliv. Přivítám Vaše protichůdné věcné argumenty, podložené několikaletou zkušeností-nemusí být osobní. M.R.