Bordeauxská jícha

Nejedná se o souseda, pane PP. Ten se každoročně ptá, kdy má stříkat broskvoně a druhý má zase mezi stromy v průběhu roku dvoumetrovou "travičku" a ctí zásady: nesekat, nestříkat, neřezat. Nejedná se ani o důchodce, který nemění své zvyky, ale právě naopak. Nezjišťoval jsem ani, jak se k těmto "zastaralým" postupům dostal. Mně jde hlavně o zkoušku jiného prostředku proti odumírání pupenů, prevence i proti kadeřavosti je bonus. Mít všude takové letorosty broskvoní jako má na fotce pan Walter, bez bakterióz a skvrnitostí, tak bych se tím nezabýval. Co se týče ucpávání trysek vápenným mlékem, tak tomu se dá předejít hustým sítkem a po aplikaci delším proplachem. Výhodou je možná to, že díky zbarvení postřiku je zřetelné, která místa na stromech jsou dobře pokryta a která ne.

Fakt jsem nečekal, že moje broskvičky dostanou takové kladné hodnocení. Všechny za to moc děkují. Walter

To je znát, že nejste, protože to pletete. Na zahradě se běžně užívá NEPÁLENÉ vápno, tedy mletý vápenec, uhličitan vápenatý, nebo dolomit, což je prakticky to samé. To se do jíchy použít nedá, nereaguje to. Vápený hydrát, nebo hašené vápno je to samé, hydroxid vápenatý. Akorát hydrát je bez vody, hašené vápno s vodou. Otázka tedy je, co je míněno v návodech na jíchu, zda prášek, nebo kaše. Osobně si myslím, že kaše.

Nic jsem zatím nesháněl, ale doufám, že se dá sehnat nějaké menší balení hašeného, nebo nehašeného vápna. Přinejhorším bych si nehašené vápno ve vodě "uhasil" a po vychladnutí bych směs promíchal a použil na jíchu. Jak pán na začátku vlákna zmiňuje 8 dkg vápna na 5 litrů vody. Ovocnář, který si každoročně jíchu míchá, jistě poradí, co kde koupit. Plánuju použít jíchu nejdříve na podzim po opadu listů broskvoní. Docela se těším na to pořádné obarvení letorostů, kde můžete dobře vidět, jestli jste někde nevynechal. Hydroxidem měďnatým jsem při poslední aplikaci dvakrát bral jen údajně choulostivou Elbertu a na ní je ten zaschlý Champion alespoň trochu vidět.(40 g na 10 l), jinde jenom sem tam. Co se týče Bordeauxské jíchy, tak staré uhašené vápno na zahradě ve vodě mám, ale určitě by se lépe odvažoval prášek, než lovit z vany na zahradě trochu kaše.

Tak já jsem to včera BJ prsknul. Vápno ze sudu. Dál už na to kašlu. Uvidíme.

A kolik jste čeho dával, pane PP? Jak radí pán na začátku vlákna 10 dkg modré skalice rozpustit v 5 litrech vody a 8 dkg vápna rovněž v 5 litrech vody a potom jste to smíchal? A jak se vážila ta vápená kaše do těch 5 litrů vody?  

Použil jsem recept z knihy Naše zahrádka od Kutiny, protože internetové návody můžou být zkreslené. Už si přesně nepamatuju poměr. Doporučuje "naložit" jednotlivé komponenty den předem aby se řádně rozpustily, a pak smíchat. Takže jsem vzal dva litry vody a dal do dvou flašek, do jedné skalici do druhé vápno. Použil jsem staré vápno se sudu, má máslovitou konzistenci a dal ho množství podle předpisu. Druhý den jsem to přecedil do postřikovače. Ph jsem neměřil.

Našel jsem tento postup přípravy, kde je pálené i hašené vápno. Diskusi jsem nečetl, třeba se už opakuju. Jsou to levnepostriky.cz. Někde mám starou prvorepublikovou literaturu. Kdysi jsem návod hledal, pamatuju si, že tam o bordeauxské směsi mluví, jako o hotové věci, bez návodu. Směs se musí nechat odstát, zfiltrovat a rychle použít. Dole bude vlastně sádra. Stabilita do druhého dne se zvýší přidáním cukru nebo mléka. Psali tam hrst cukru nebo litr mléka (do jakého množství???). Cukr ani mléko nebudou na závadu, takže špetka a cvrk. Jícha má být neutrální nebo lehounce zásaditá. Neplechu tam dělá nezreagovaná modrá skalice, která je v roztoku kyselá a pálí (listy). Sádra dole je chemicky stálá, nerozpustná, neovlivní pH. V případě postřiku broskvoní před rašením asi popálení moc nehrozí, i když letorosty jsou zelené, pozor na to.

Takhle je to čitelnější:

Návod k přípravě Bordeauskej směsi

Do suspenze hašeného vápna se přidá stanovené množství roztoku síranu měďnatého, aby postřik měl neutrální až slabě zásaditou reakci. Např. na přípravu 1% -ní bordeauskej smíšeniny potřebujeme na hašení 500-600 g páleného vápna, nebo 1500-1800 g hašeného vápna, které zředíme vodou, přecedíme do dřevěného nebo cementového sudu a doředit vodou na objem 50 litrů. V jiném sudu rozpustíme v objemu 50 litrů vody 500 g síranu měďnatého (můžeme ho dát do plátěného sáčku, které zavěsíme tak, aby bylo volně ponořené ve vodě. (Roztok modré skalice pak za stálého míchání vléváme do vápenného mléka. Bordeauskú změť musíme vystříkat ihned. Pokud stojí déle než jeden den, nastává zvýšená sedimentace, smíšeninou ztrácí přilnavost a znehodnotí se. Pozor na fytotoxicitu! Některé odrůdy jsou na bordeauskú změť citlivé.

. Dobrá práce, Petře! Mně se to zkopírovat nepovedlo, ani snímek obrazovky. Tak jsem to vyfotil.