Vypalování trávy



tomast - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (572) - 228.179 (?)
27.2.2008 13:35

z hlediska vzniku CO2 to asi jedno je. Při spalování se však uvolňuje spousta látek, které při kompostování nevznikají. Třeba polyaromatické uhlovodíky.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 77.39 (?), 26.2.2008 18:09

Promiňte mi, pane Stanislawe, mou úpornost, ale dobře se s Vámi, jako studnicí znalostí diskutuje.
   Nemohu přijmout názor,  že smíme přírodě ubližovat jen proto, že  jiní jí ubližují více.
  Blesky, pravda, vypálí mnoho trávy a lesů, ale to neznamená, že to Zemi prospívá. Nevím, proč  brát za vzor Japonsko nebo USA, žijeme přece v Evropě!  Neviděl jsem nařízené pálení rezervace v USA či Japonsku, ale emisní limity si musejí tyto země kupovat  Japonský vztah k velrybám taky není zrovna vzorem ohledu k  přírodě. Kácení a pálení  deštných pralesů má rovněž 1000 letou tradici a lidstvo stále žije. Jenže výsledkem jsou skleníkové plyny, ozónové díry, globální oteplování, sucha a povodně.
  Tvrdíte-li, že vypalování je kultivace, já tvrdím, že je to kultivace trochu bezohledná.  Stejně dlouho, ne-li déle,  používá lidstvo vylévání odpadků do vodních toků, a přeci to nebudem považovat za důkaz správnosti. 
  O rostlinách, jejichž semena potřebují teplo požáru k uvolnění skořápky jsem slyšel. Rostou-li tyto rostliny u nás a před vyhynutím je zachránilo vypalování trávy, pak argument beru. Jestli ne,  je to jen plácnutí do vody.
    Kousek od své zahrady mám jednu zanedbanou plochu - je to stará rozestavěná  dálnice (Hitlerova) z Boskovic do M. Třebové. Konečně se místním ochranářům zřejmě podaří uznat ji jako chráněnou rezervaci, i když  jde jen o 50metrů široký pruh.  Díky tomu, že 65 let na ni nikdo nesáhl, vyskytují se zde specifické druhy rostlin a živočichů.
   Nechci kázat vodu a pít víno. Přiznám se, že po průklestu  stromů křivé větve, které nevlezou do drtiče, jsem taky spálil. Ale když vidím   sousedy, pálíci starou trávu a listí - dokonce i předem vyrabané - je mi smutno.

                     
host - 180.133 (?), 26.2.2008 18:58

Vypalování má i své přednosti. Pro trávník to je jedinečné fytosanitární opatření. Především to odstraní plísně a pohnojí úrodným popílkem. Nevýhodou je, že to zlikviduje členovce a drobné obratlovce na daném pozemku.

Spalováním vznikalí některé nepříjemné plyny. Co se ale týká vzniku CO2 a jeho vlivu na klimatické poruchy, tak ten by vzniknul při rozkladu biomasy taky.

Pokud se stále mulčuje, tak to je pro trávník také nepřirozené. Vzniká vrstva plsti.

Pokud trávu kompostujeme, odebíráme biomasu a trávníku ji nevracíme.

Při každém obdělávání půdy se zničí mnoho živočichů. Nemyslím si, že vypalování (pokud tím nikoho neohrožujeme a neomezujeme) je bezohlednější než orba.

Vítek

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 77.39 (?), 26.2.2008 20:24

Pane Vítku, díky za Váš názor, myslím ale, že porovnáváte nesrovnatelné.
1. Neumím posoudit fytosanitární efekt vypalování,  plíseň na trávníku v zahradě buď nepoznám nebo tam není. Ovšem srovnat hnojivou schopnost  humusového kompostu se stopami  draslíku a vápníku v troše popílku nelze.
2. Při rozkladu biomasy kompost nehoří. Naprostá většina uhlíku z organických zbytků v kompostu zůstává. Množství CO2 uvolněné dýcháním mikrobů je ve strovnání s ohněm zanedbatelné.
3.Mulčuje se (nastýlá), pokud vím,  kolem stromů a keřů. Trávník bývá zelený.
4. Přesátý kompost, lehce rozhozený, považuji za nejlepší   způsob navrácení organické hmoty trávníku.
5.Tím ničením živočichů při obdělávaní půdy myslíte žížaly přeříznuté pluhem?

                     
host - 221.138 (?), 27.2.2008 10:17

Dobrý den pane doktore. Jenom trošku zareaguji. Množství CO2 ze spáleného bioodpadu je vlastně přesně to množství, které rostlina v rámci fotosyntézy do sebe získala, ale to jistě víte. Tady je to fifty - fifty. Není ho ani trošku navíc.

To mulčování popisujete dobře, nicméně se domnívám, že pisatel popisuje v současné době pod vlivek reklamy velmi používaný jiný způsob mulčování. Nikoli pod stromy. A to sice tak, že místo sečení trávy do sběracího koše u sekačky, tak se použijí mulčovací nože, nebo mulčovací záslepky a posečená tráva se prostě nechá na travním porostu, jen jemně rozsekaná. V rámci své práce to vidím poměrně často, protože to šetří peníze a čas. Pravidlo je udáváno asi takovéto. 3x sekat se sběrem a 1x mulčovat. Majitelé zahrad si to hodně často otáčí a ty trávníky podle toho vypadají. Pan Vítek to popisuje skutečně dobře. Pohodu přeje Stanislaw:-)

                     
host - 151.203 (?), 26.2.2008 22:43

Ano narazil jste na jádro pudla : "pokud vypalováním nikoho neohrozím..."  V úvodní dotazu se hovořilo o velkých plochách, ne o zahradě. V obou případech ale v každém případě vzniká velké riziko rozšíření požáru na sousední pozemky, lesní porosty, zemědělské plodiny a i na nemovitosti. Kouř mnoho lidí omezí. Zejména když vypalujete v intravilánu obce. Argument, že při orbě se zničí také živočichové, tak nezapomeňte, že při orbě se větší část půdy obrátí. takže zahyne jen ta část organismů které přejede hrana želízka pluhu. Při vypalování ničíte vše celoplošně. Výjimkou je "řízené vypalování", které musí být schváleno orgány ochrany přírody, hasiči atd., a provádí se pouze za určitých klimatických podmínek aby právě škody na organismech byly minimální. 

Hodně lidí si myslelo, že vypalováním nikoho neohrozí, nepoškodí, neomezí. Jak jsem už uvedl výš, komu někdy chytla suchá tráva tak ví, jak rychle oheň i v bezvětří postupuje.  Na větší ploše jeden člověk jediné co může udělatv takovou chvíli je zavolat hasiče.

V Čechách máme poměrně hustou síť obcí, je velký pohyb lidí v krajině, takže většina požárů v přírodě je podchycena poměrně včas. Všiměte si, že požár lesa o ploše nad 2 ha je již velký lesní požár. Včetných mimoevropských zemích je to jen zahoření. 

Nicméně pokud chcete vypalovat, vypalujte. Ale nezapomeňte, že u nás je hodně lidí, kteří vědí, že vypalovat se nesmí. A proto když uvidí kouř v přírodě zavolají na 150 či na 112 a nahlásí požár. A věřte, že veřejnost se kouře v přírodě a i v obci všímá. Zeptejte se lesních dělníků v okolí velkých měst jak to vypadá, když se zapomenou nahlásit, že budou pálit klest. 

                     
tomast - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (572) - 228.179 (?), 27.2.2008 9:51

S vypalováním trávy nesouhlasím, pokud je však pálen skutečně suchý materiál (a nedojde při tom ke škodám na životě a majetku), je to poměrně rychlý a čistý spalovací proces. S vypalováním stařiny však často souvisí jiný velmi stupidní zvyk, a to  nedokonalé spalování mokrého listí, trávy a odpadu vůbec pod širým nebem. 
Je to daleko větší problém, než si řada lidí vůbec připouští -  srovnatelný snad s volným pálením domovního odpadu v Americe na dvorcích (a i když je to letitý problém, pochybuji, že jej dokázali zceli vymýtit).
Aby nedošlo k mýlce: vůbec tady nejde o nějaké  riziko požáru, ale o poměrně zásadní problém znečišťování ovzduší, tak zásadní, že se jím několik  let zabývala Federální agentura pro životní prostředí. Není od věci se zamyslet nad průměrnou hustotou osídlení ve Státech a v České republice...
Srovnávání ČR s některými (byť vyspělými) státy světa mi přijde úsměvné - severní Amerika je v mnoha aspektech  ochrany životního prostředí, resp. (ne)vyřešení některých environmentálních problémů daleko za námi - a desítky tisíc lidí sedící v US EPě, CDC či Environment Canada  na tom nic nezmění.

Víte, jak funguje zmrzlinář v centru Toronta? Přijede dodávka se zmrzlinovým strojem a elektrickou energii potřebnou k pohonu kompresoru nebere ze sítě, ale pěkně z diselagregátu... Návštěva Niagarských vodopádů byl pro mně kulturní šok - pokud pamatujete, jak vypadal před 25 lety Váh pod Rožumberkom, tak přesně tak vypadá Niagara pod peřejemi, od Detroitu a Buffala tečou hrozné věci...

Argument, že se podobně spalovalo listí (či vypalovala tráva) i před 50 nebo 150 lety neberu. Naši předkové  sice nebyli (narozdíl  od nás) žádní blbci, ale bylo jich tu podstatně méně a jejich čisté ovzduší toho sneslo víc.

                     
host - 180.133 (?), 27.2.2008 12:54

Také jsem nikdy nevypaloval a argumenty pro jsem uvedl pouze proto, že opozice tu byla v menšině a argumenty proti byly dost chatrné. Takové ty odpapouškované názory základkových učitelek.

Orba zabíjí ať už přímo nebo i nepřímo. Když se na podzim rozorají hnízda čmeláků, samotářských včel, střevlíci a jiní brouci jsou zapraveni 20 cm do půdního profilu. Případní obojživelníci, ježci ap. to taky těžko nesou. Hlodavců nám zřejmě líto nebude. Některé druhy orba přímo nezabije. Jen přijdou v nevhodnou dobu o své útočiště.

I sekání trávy může být pěknej masakr.

Nevím, jak hnojíte trávník kompostem. Nějak si tu aplikaci nedovedu představit.

Domnívám se, že ochrana životního prostředí by se měla soustředit na podstatnější věci. Největší problém vidím v plýtvání energií (soukromé vyhřívané bazény, cestování letadlem, doprava autem přestože lze využít MHD a vlak) Takové ty věci, co někteří jedinci dělají proto, že je to pohodlnější a že na to mají. Takovéto chování je podle mě bezohledné. 

U vypalování trávy je to diskutabilní. Problém celého procesu je v tom, že to je víc vidět a tak to někteří považují za nemorální. Elektrárny které pokrývají naši nadměrnou spotřebu energie smrdí totiž v severních Čechách a mají dostatečně vysoké komíny a proto se spaliny rozptýlí a nikdo je nemusí čuchat koncentrované.

Samozřejmě jsem nemyle, že budu vypalovat zahradu pana Vysloužila. Pokud trávník seče, tak tam zřejmě stařinu nemá a nemá tam ani ty choroby. Měl jsem namysli třeba 5let nesekaný trávník, kde už je vrstva stařiny.

Vítek

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 85.27 (?), 27.2.2008 13:20

Argument, že spálením trávy vznikne totéž množství CO2, jako ho rostlina spotřebovala fotosyntézou je teoreticky pravdivý, ale není fér. Ono totiž veškeré palivo - přírodní i fosilní - vzniklo původně fotosyntézou - jak jinak, že? Nebo znáte snad potravní řetězec, který by nezačal zelenou rostlinou?Přesto skleníkových plynů stále přibývá. 
    Názory, že i odsířené elektrárny smrdí a že orba zabíjí, jsou mírně řečeno,  zavádějící. Ono se totiž musí jíst, musí se i jezdit a svítit. je to zlo, ale nutné zlo. Málokdo se chce vrátit do jeskyní. Ale vypalovat tráva se nemusí, to nikoho nenasytí.
   Jinak velká část názorů pana Vítka je mi blízká, vidí věci v souvislostech a ne zaslepeně.  Kompostem hnojím trávník prostým jeho posypáním - musí být dobře uzrálý a překatrovaný. Po pár dnech a prvním dešti není v trávě patrný. Podotýkám ovšem, že se nejedná o žádný preparovaný bofixový koberec

                     
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 153.130 (?), 27.2.2008 13:30

Z hlediska vzniku CO2  je celkem jedno, jestli to spálíte nebo ne, protože i když to nespálíte, tak biomasa je stejně rozložena a CO2 uvolněn. Jen tak hádám jaký je časový horizont tohoto rozkladu, ale vychází mi, že to bude tak 1 rok, protože biomasa  přirůstá v ročních cyklech a na běžné louce se nehromadí, takže co přibude musí nějak i ubýt  tím přirozeným rozkladem.

                     
tomast - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (572) - 228.179 (?), 27.2.2008 13:35

z hlediska vzniku CO2 to asi jedno je. Při spalování se však uvolňuje spousta látek, které při kompostování nevznikají. Třeba polyaromatické uhlovodíky.

zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Homelite xl 91318.9.2024
Homelite xl 91315.9.2024
Kouří do místnosti12.9.2024
Kompresor - identifikácia9.9.2024
ČOV Herva8.9.2024
ČOV Herva8.9.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika