Vypalování trávy

Budu-li hnidopych, můžete založit kompost a překrýt jej zeminou. Páchnout nebude. Pravda, častěji se přihazuje. Zapomínáte ovšem, že to, co zapáchá není stará tráva, nýbrž  obvykle odpadky kvasící a hnijící (a to jen do doby než se stanou kompostem) , obsahující  vodu, které byste nespálil.

Tak základní rozdíl mezi foilním palivem a spalováním biomasy je ten, že fosilní palivo se ukládalo milióny roků a  pálí se naráz, kdežto biomasa vyrostla během roku, či velice krátkého období. To je propastný rozdíl.

Ano, znám potravní, velmi důležitý řetězec, který není zelený, a nemusí se zeleným ani spolupracovat.  Jsou to téměř všchny houby, které tvoří naprosto neodmyslitelnou část života na této zemi. Jak víme, nic by bez nich neexistovalo, protože se strají o všemožný rozklad jak živých, tak již uhynulých organizmů.

Trošku se opomíjí, že významným producentem fotosyntézy nejsou jen rostliny, ale i fytoplankton.

O CO2 se mluví ve velkém, ale víme, že kolem nás je hlavně dusík, dále kyslík a CO2 je v atmosféře zastoupen pouze 0,03%. Stačí jedna mohutná exploze sopky někde v Indočíně a výsledkem jsou emise, jako kdyby na zemi jezdily všechna auta 10 roků v kuse. pohodu přeje Stanislaw:-)

Jak myslíte. Co se týče p. Ferdy, jistě ví, že biomasa se celá nerozloží, nýbrž většina uhlíku v ní zůstává. Na běžné louce i v běžném lese se hromadí - vzniká listovka, hrabanka, drnovka.  Proto taky vykopávky nenacházíme na povrchu, nýbrž v hloubce.
   Nechci se s Vámi hádat o potravních řetězcích, ale houby neumějí organickou hmotu vytvořit, ony z ní žijí a  rozkládají (a ta vznikla vždy jen ze zelených rostlin), tedy nejsou na začátku řetezce, spíš na jeho konci. Fytoplankton ano, ten je zásadním zdrojem kyslíku a konzomentem oxidu, ale to jsou právě zelené rostliny (často jednobuněčné), to jistě jako profesionál víte.
    S těmi sopkami se točíme v kruhu. Nevím,  kolik ročních autoemisí vyprodukují, ale zatím jim neumíme zabránit. Neopravňuje nás to zbytečně produkovat další.Je to stejné, jako kdybych střílel v noci sousedovi pod oknem a tvrdil, že můžu, protože bouřka, když přijde, umí udělat randál větší.

Biomasa se v běžných podmínkách jistě rozkládá celá, nevím jestli jste si někdy v lese odhrábl trochu té hrabanky, té je jen několik centimetrů a pod ní je jíl, aspoň u nás v lese. Také na  naší zahradě je vrstva, ve které jsou stopy organických látek tak 30 cm silná, pod ní je jíl.

Biomasa se jistě nehromadí, protože je zdrojem energie pro jiné organizmy, a ty by jistě neplýtvaly tím, že by ji nechávaly nevyužitou.

Vykopávky jsou v hloubce asi z jiných důvodů, buď stavba už byla umístěna pod povrchem, anebo se staré věci uchovaly tam, kde byly nějakým procesem (navátím, nános při povodni) překryty nějakým materiálem. Tam, kde byla eroze, byly vykopávky při erozi pochopitelně zničeny.

Já myslím, že srovnat hnojivou schopnost humusového kompostu se stopami draslíku a vápníku v troše popílku lze. Prý rostliny stejně neumí využít živiny vázané v organických látkách, takže když ty organické látky spálením převedete na anorganické látky, tak je možná zpřístupnite okamžitě pro rostliny. Rozkladem humusovém kompostu se časem uvolní jen ty živiny, které okamžitě získáte spálením.

Nechci se dál přít. Jen podle zákona o zachování hmoty a energie, to teplo, které odejde spálením do vzduchu, umějí rostliny z kompostu využít. jako energii a uložit do svých těl. Kdyby byl popel stejně hnojivý, bylo by pálení trávy perpetuum mobile. 
   Jistěže hrabanka v lese nepřibává po decimetrech ročně. Však taky lesy nejsou tisícileté. Tu hrabanku a listovku, myslíte, že tam navezli? 

Já myslím, že rostliny energii z kompostu nevyužívají přímo. Energii z kompostu využijí houby, bakterie, nějací jiní živočichové. Teprve až oni ten kompost rozloží na anorganické látky, tak využijí tyto anorganické látky rostliny, avšak nikoli jako zdroj energii (tím je pro ně slunce), ale jako surovinu, kterou potřebují do svých těl, ale aby ji dokázaly využít, musí jim dodávat energii slunce.

V tom máte pravdu. Energii rostliny skutečně berou ze světla. Jenže třeba dusík berou z půdy - po rozložení (mineralizaci) rostlinných a živočišných bílkovin bakteriemi a aktinoimycetami. Popel však dusíkaté látky neobsahuje, spálené oxidy dusíku skončí v ovzduší, pak formou kyselých dešťů zase na zemi, ale není to to pravé, co bychom chtěli 

Už jen krátce pane doktore. Obrovská řada rostlin bere dusík přímo z ovzduší a je schopna je poutat díky nitrogením bakteriím. Po rozložení rostliny zůstává N v půdě. Viz. bobovité. Ale např. i olše. Zdraví Stanislaw:-)