Otázka je čemu říkáte kulturní traviny. Pokud máte namysli kostřavu, jílek ap., tak ty v dlouho nesekaném stařinou zarostlémtrávníku stejně nejsou, protož na tento typ konkurence nejsou stavěné.
Představte si třeba travnaté svahy v horách. Několik let nepasené. Díky silné vrstvě stařiny zde dochází k doškovému efektu. To znamená, že když přijde bouřka, téměř nic se nevsákne, steče to do údolí a je povodeň. Jak byste tuto situaci řešil.
Rostliny poutající dusík znám. Docela mě překvapuje pane Vysloužile, že víte jen o bobovitých. Jako ovocnář byste mohl tušit i o tom, že tuto vlastnost má třeba i líska a jsou i jiné rostliny a jiné mechanizmy než hlískové bakterie. Mě ale zajímá, jaktože v běžném trávníku, který není hnojen a nerostou tam žádné leguminózy dusík neubívá. Logicky jsou v takovém trávníku jen konzumenti. Nehledě k tomu, že živočichové pojídající rostliny absorbují dusík do svého těla. Logicky by tedy měl z takového porostu dusík ubívat. Jsou tu sice mechanizmy, které ho mají udržet, ale vždycky něco odejde.
Dále bych měl takovou poznámku, že oxidy dusíku mohou být ze vzduchu strhnuty s deštěm a opět rostliny pohnojit.
Neříkám, že nemáme svítit žárovkama. Jen doporučuji udělat si test jaký kdo má ekologickou stopu, zamyslet se jestli vše co děláme si můžem nějak morálně ospravedlnit.
No a k té orbě. Jsou i lidé, kteří zastávají názor, že orat by se nemělo (tzv. bezorební systémy hospodaření) Takže teoreticky lze říct, že nemusím orat, ani vypalovat, protože obje tyto operace jsou násilí na přírodě.
Ano elektrárny jsou odsířené, ale produkce CO2 které bylo vtřetihorách bezpečně uloženo povede k tomu, že tu brzy budeme mít atmosféru jako vtěch třetihorách. Bezpečně uložený CO2 je v případě, že se biologický materiál dostane do anaerobního prostředí, kde nemůže být rozložen. To si myslím, že není případ humusu.
Doufám, že jsem moc lidí nenaštval. Mám jen kusé informace, tak nic z toho co tvrdím neberte jako dogma.
Vítek
