špatný kompost - proč?
|
|
|
|
host - 32.19 (?) 2.10.2008 20:13
Udaj dusika pre travu vo vasom zdroji je vyjadreny nie na susinu ale na cerstvu travu. Cize v susine je podstatne vyssi.
Podla pracoviska na Cornell Univerzity (http://compost.css.cornell.edu/OnFarmHandbook/apa.taba1.html) su obsahy N v susine su nasledovne: Trava 2-6 %! (cerstvo posekany travnik), listie 1,5-3, kukuricna silaz 1,2-1,4, odpad z ovocia do 2,6 %, zeleniny do 4 %, hnoj sliepok do 10, ale koni len do 2,3 pretekarskych len 1,7! Kravsky do 4.
Este jeden argument, ze trava moze mat viac dusika, ako hnoj. Ak by to bolo naopak, kde by sa zobral dusik potrebny pre kravske maso a mliecko? Ak krava zozere travu s podielom N: C 1:12, cast bielkovin si necha na stavbu tela. Metanu vypusti podstatne menej, tipujem. Cize exkrementy musia byt bohatsie na uhlik a tym mat mensi podiel N: C a susina moze mat menej N. Pre travu je podla Cornell Uni podiel C: N 9-25:1 a pre hnoj kravsky 11-30:1, cize menej N. Konsky dokonca 22-50:1 (zavodne este vyssi!). Tie rozsahy su dost siroke ale vera hovoria.
Logicky, s travou toho moc v zahrade nepohnojime a toto nas trochu klame. N v trave je viazany a preto nedostupny pre priame hnojenie. Ale s kompostovanim sa to moze zmenit.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 32.19 (?), 2.10.2008 20:13
Udaj dusika pre travu vo vasom zdroji je vyjadreny nie na susinu ale na cerstvu travu. Cize v susine je podstatne vyssi.
Podla pracoviska na Cornell Univerzity (http://compost.css.cornell.edu/OnFarmHandbook/apa.taba1.html) su obsahy N v susine su nasledovne: Trava 2-6 %! (cerstvo posekany travnik), listie 1,5-3, kukuricna silaz 1,2-1,4, odpad z ovocia do 2,6 %, zeleniny do 4 %, hnoj sliepok do 10, ale koni len do 2,3 pretekarskych len 1,7! Kravsky do 4.
Este jeden argument, ze trava moze mat viac dusika, ako hnoj. Ak by to bolo naopak, kde by sa zobral dusik potrebny pre kravske maso a mliecko? Ak krava zozere travu s podielom N: C 1:12, cast bielkovin si necha na stavbu tela. Metanu vypusti podstatne menej, tipujem. Cize exkrementy musia byt bohatsie na uhlik a tym mat mensi podiel N: C a susina moze mat menej N. Pre travu je podla Cornell Uni podiel C: N 9-25:1 a pre hnoj kravsky 11-30:1, cize menej N. Konsky dokonca 22-50:1 (zavodne este vyssi!). Tie rozsahy su dost siroke ale vera hovoria.
Logicky, s travou toho moc v zahrade nepohnojime a toto nas trochu klame. N v trave je viazany a preto nedostupny pre priame hnojenie. Ale s kompostovanim sa to moze zmenit.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 85.27 (?), 2.10.2008 23:10
Údajů z univerzity naší i Cornellovy si vážím, svůj rozum a empirii ale používám taky. Když půl záhonu - např. s bramborami, jahodami, rajčaty apod. pohnojím hnojem a druhou polovinu stejným množstvím kompostu z trávy, růst, velikost plodů a hlavně sytost zeleně bude rozdílná, už jsem to jednou zkusil. Možná rostliny blafují, ale věřte, že bujnější růst vykázaly po hnoji.
Jinak, úvaha, že zkvašená tráva, když zapáchá víc, než kvašené květy, musí obsahovat víc dusíku, nemusí být správná. Roztok ledku i močoviny je prakticky bez chuti a zápachu, naopak sirovodík vzniklý anaerobním tlením zapáchá příšerně a dusíku je prost.
|
|
|
|
|
|
|
host - 32.19 (?), 2.10.2008 23:39
Hnoj je predsa len aktivnejsia forma, ktora stale pracuje a ziviny uvolnuje postupne. Dobry hnoj a jeho ucinok poznat niekolko rokov. Kompost je v podstate ukonceny proces. I ked trava obsahovala viac dusika, konecny kompost ho obsahuje relativne menej (1:30?) Kompostovanie vlastne ukonci proces aj s hnojom, ci uz je to na kompostovej kope, v mulci alebo zapravene v zemi. Ucinok moze mat zlozitejsiu podstatu. Forma viazania dusika a podobne. Obsah nie je vsetko. DOlezita je i forma. Ani tvarohom ani hamburgerom nemozno hnojit, i ked obsahuju vela dusika.
Co sa tyka zapachu, naozaj roztok liadku nema preco zapachat. Mocovina zapachat moze, ked sa zacne rozkladat na amoniak. Tento rozklad je vsak velmi pomaly a preto je mocovina (oproti amoniaku) dobre hnojivo. Rozkladom bielkovin vsak amoniak vznika priamo. Ano aj sirovodik zapacha a opat vznika rozkladom bielkovin.
Aby sme sa vratili tam kde sme zacali. Trava, hlavne mlada posekana z travnika je bohaty zdroj dusika v komposte. Jej tlenim vznika velke mnozstvo amoniaku, ak uz spominany pomer C: N je menej ako 30:1. Zdrevnatene casti, piliny, a starsie rastliny tento pomer vylepsuju a amoniak sa v takej miere neuvolnuje. Myslim si, ze pouzitie kompostu, ktory bol hlavne z travy moze dost lahko spalit korene rastlin. Preto je vhodnejsie pripravit zmes kompostu so zeminou, pripadne pouzit kompost na mulcovanie, ako tenku vrstvu na povrchu. Na vzduchu dojde lahko k ukoncovacim procesom.
|
|
|
|
|
|
|
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář (2064) - 153.130 (?), 3.10.2008 10:48
V tom co píšete
"Ak krava zozere travu s podielom N: C 1:12, cast bielkovin si necha na stavbu tela. Metanu vypusti podstatne menej, tipujem. Cize exkrementy musia byt bohatsie na uhlik a tym mat mensi podiel N: C a susina moze mat menej N."
máte podstatnou chybu, asi nevíte, proč ta kráva tu trávu žere. Žere ji proto, aby ji mimo jiné zoxidovala a získala tak energii. Takže v ideálním případě zoxiduje všechen uhlík na CO2 a vyloučí ho dýcháním. A to podstatně může měnit poměry C a N v jejím trusu (lidově kravinci) ve prospěch dusíku.
|
|
|
|
|
|
|
host - 32.19 (?), 3.10.2008 13:26
Skutocne, na respiraciu som uplne zabudol. Snad mi to kravicky odpustia.
|
|
|
|
|
|
|
host - 32.226 (?), 24.3.2011 16:43
dobry den mam otazku je dobreee travnik pohnojit aj mocovkou???
|
|
|
|
|
|
|
host - 152.34 (?), 24.3.2011 17:33
Musí se dost zředit (tak 1:8), jinak trávník spálíte.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jirilan - Zlatý Zahrádkář (802) - 176.75 (?), 24.3.2011 18:09
Kompost běžně už nějakých 40 let používám na předpěstování rajčat a paprik. Za tu dobu mě nikdy nezklamal a vždy jsem vyprodukoval sadbu. Rostlinky po vzejití přepíchávám do krabic vystlaných folií a do poloviny naplněných zase čistým kompostem, abych po jejich vzrůstu nad okraj krabice doplnil další kompost. Kompost používám, protože na značný počet mých rostlin nechci kupovat jakýkoliv cenově pro mě nevýhodný substrát. Při výsadbě rostlin používám do prostoru jejich kořenů opět kompost. Nadbytečné rostliny někdy sázím přímo do loňského kompostu. Pěstuji na něm občas i okurky a dýni Hokaido. Kompost nijak zvláště neošetřuji, dávám do něj nejdříve vyhrabané listí, potom trávu v množství, že se důkladně zapaří a projde tepelným procesem, dále přidávám kořeny salátů, kedluben, zelí atd, obalené zeminou. Kompost občas proleju vodou, když přesychá, aby se dobře rozkládal. Před zimou kompost přehodím do druhého, od dvouletého kompostu, uvolněného prostoru. Z hlediska zpracování kompostu si nemohu vzhledem k rozlehlosti zahrady moc vymýšlet. Přesto můj kompost zlepšuje strukturu půdy a při rozhození ku stromkům jim prospívá. K paprikám a rajčatům přidávám na políčko trochu mletého dolomitického vápence. Nějak jsem se rozjel.
|
|
|
|
|
|
|
host - 219.77 (?), 2.10.2008 19:16
Letošní úrodu mám v podstatě shodnou i bez kompostu.
V minulém roce jsem nestačil porýt, natož vápnit -vápněno rok předtím.Na jaře to dopadlo stejně.Zahrádku cca 80 m2 ve výšce 550 m mám obklopenou lesy.Půda je dosti splavná a podzimní porytí vypadá jako bych to snad ani neryl.Tak jsem sadil.Rajčata, několik druhů při sadbě jsem vždycky dával 1 - 2 lopaty kompostu do "hnízda" rostliny.Letos nebyl čas osívat kompost.Některé sazenice po 1 - 2 rajčata, velice nízký vzrůst a postupná samolikvidace, v závěru i plíseň bramborová.Po uchycení jsem je vždy zaléval výluhem z kopřiv cca 1 měsíc zkvašených 1 : 10, tak 3 - 4 x během pěstování.Cibule Globo až na pár jedinců vč. sazečky se buď ztratila nebo převážně velikostně jako sazečka.Záhony vloni pohnojeny cereritem.Jen celer, mrkev,petržele, pažitky,keř.fazole a becoky v normě, salát na nic.Vedlejší maliník jen pár plodů.
Kompost - posekaná tráva, zbytky zeleniny, dřevěný popel z pece nebo ohniště, hlavně listí, občas prohodim hlínou co zbude po osívání,1 x za 2 - 3 roky vyberu do něj žumpu, nehnojím,nevápním, protože kompost je po 2 -3 létech prorostlý kořeny stromů z lesa, takže živin -kompostních - v něm asi moc nebude.Na balkón do truhlíků doma používám tak jak jej vyosívám už léta a úroda stejná.
Jeden problém jsem zjistil.Při nákupu výsevního substrátu v obchodním řetězci měl substrát v sobě nechutné, jakoby zvířecí chlupy a bílé plísně.
Ovocné stromy cca 25 ks - buď nic, nebo tak do úst i přes pěkné kvetení.
|
|
|
|
|
|
|
host - 29.162 (?), 3.10.2008 19:35
Teda to je tak odborná diskuse, že až až jde hlava kolem. Ne, že bych i dovolil se připojit , jenom bych si dovolil přopomenout pár základních faktů, které nejen že zůstaly opominuty, ale diskuse s jejich absencí košatí až někam k samým hranicím selského rozumu, na tomto diskusním fóry vždy tak ceněnéno..
1. ad kráva a metabolismus přežvýkavců. Plyn, který z krávy vychází (především dechem, i když pochází z trávení), je především metan. S metabolismem odstraňování uhlíku prostřednictvím CO2 dechem to nemá nic společného. Na rozdíl od nás lidí mají přežvýkavci tu fantastickou schopnost doslova "vyrobit bílkovinu". Bílkovinu v žaludcích vyrábějí prvoci, přežvýkavec následně tráví tu masu prvoků. Vzppomeňte si na literaturu popisující, jak při nedostatku píce v zimě lidé krmili dobytek doškem ze střech. Žádná analogie s trávením člověka není.
2. Myslím, že poměr C: N jako měřítko hnojivé síly nelze posuzovat odtrženě od formy N (-NO3, -NO2). Vyznavači "protichemické =zdravé" varianty zahrádkaření si opakovaně vůbec neuvědomují, že "poctivý hnůj" může být zrovna tak zdrojem dusičnanů pro jejich nežádovucí obsah v zelenině jako chemikálie. Laborartotní analýzy důkazu, že "domácí" neznamená automnaticky "zdravé" byly přece opakovaně prezentovány v zahrádkářské literatuře.
3. Myslím, že tou prvotní výhodou užití kompotu je zlepšení půdní struktury. Dodat následně živiny chudému kompostu nejen, že lze (hnojem a jeho kompostováním, hnojivem) ale je podstatou intenzifikace zemědělství od zrušení trojhonního hospodářství ve středověku. Myslím, že kdyby bylo vážně bylo možno hnojit mulčováním, lidi by to dělali po staletí. Dokonce i " logická" doměnka, že půda nikdy nevyužitá pro zemědělství (celina) má "od přírody " optimální poměr a koncentraci C: N" pro pěstování kulturních rostlin se ukázala naprosto mylná.
4. Prosím pátrejme doma po starých (sice primitivních, ale levných a jednoduchých, pro zahrádkaření zcela postačujících) návodech "domácího" stranovení obsahu základních prvků v půdě a prezentujme je zde. Pokud si vzpomínám, za komunismu stála "agrochemická laboratoř" cca 100 Kč, prodávalo se to v každé drogerii. Těžké kovy s tím nestanovíte, ale obsah základních živin v kompostu jistě ano.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|