Díky, ale zkreslené bludy o syntéze bílkovin bakteriemi v kravském žaludku jsem nenapsal.
Kráva dokáže díky symbiotickém efektu bakterií v jednom z jejich žaludku - bachoru využít i celulózu, jak jste správně napsal - polysacharidy jsou štěpené na jednodušší cukry, které již není problém trávit dál, Ty jsou vstřebány a díky tomu může kraví trávení vykazovat vysokou efektivitu ve využití rostlinné stravy. Bakterie, které jsou za toto zodpovědné jsou tzv. fibrobakterie, ty patří mezi tzv ..BAKTERIE CELULOLYTICKÉ , SACHAROLYTICKÉ a AMYLOLYTICKÉ, v bachoru se nachází i bakteriální kmeny utilizující VODÍK. Docela hezký koktejl bakterií, které rozloží celulózu, škroby, a složité cukry.
Tento symbiotický mechanismus není ale v přírodě nijak raritní, stejné brebery mají v trávicím traktu i termiti (ti mají navíc v GIT i treponemy), navíc, na rozdíl od kravských bakteriálních kmenů ty termití vykazují schopnost štěpit i hemicelulózu a pektin. Obecně mají termiti několikrát "účinnější" bakterie než krávy. A stejně jako krávy, profitují z bakteriemi vyrobených cukrů.
Bílkovina je syntetizována standardní proteosyntézou na buněčné úrovni tkání.
Kráva dokáže vstřebat i bílkoviny a tuky, ale není jí to vlastní a efektivita je relativně nízká (ale probíhá standardními mechanismy). Význam se objevuje ve velkochovech - krávy se přikrmují masokostní moučkou. Tukem krmil krávy jen šílený bolševik Lysenko a jeho kámoška Lepešínská, a to proto, aby dokázali, že mléko jejich krav má obzvláště vysoký obsah tuku. Ale krmit krávu máslem není právě efektivní.
Vstřebání proteinů z natrávených symbiotických bakterií probíhá v nejlepším případě v poměru 12g bílkovin z bakterií na 100 -120 g strávené rostlinné stravy. Vzhledem k velikosti a váze krávy to stačí hlavně na pokrytí bazálního proteinového metabolismu krávy. Jedná se tedy původně o život záchovný mechanismus, který krávám supluje chybějící přísun živočišných bílkovin. Samozřejmě, že dnešní šlechtěnci kravských plemen mají ve srovnání s divokými krávami mohutný bachor, ale také mají velký objem svalové hmoty, kterou musí organismus "uživit" - proti vyšlechtěné krávě z moderního velkochovu vypadá kráva z Indie , nebo Afriky jako koza. Je ale samozřejmé, že dojivost krav se zvyšuje i díky zvětšení bachoru..
Jinak je trávicí trakt krávy (až na žaludky podobný traktu ostatních suchozemských savců - většina živin se vstřebává specifickými transportními mechanismy v tenkém střevě - zde je ale v porovnání s ostními savci výrazně posílen mechanismus transportu sacharidů a naopak oslabené jsou mechanismy transportu lipidů a aminokyselin. Tuky kráva vyrábí z kyseliny octové a acetyl-CoA, kteréžto látky jsou opět nadstandardně syntizovány bakteriálními symbionty v bachoru. Bílkovina (nenaštěpená) jako taková se vstřebává velmi málo a ve stopových množstvích , podobně jako u ostatních savců.
