Příprava půdy před založením sadu

Kema se opakovaně ptá, jestli je vojtěška vhodná jako zelené hnojení pouze od jara do podzimu, kdy ji chystá zaorat. Já si myslím, že když se má investovat do vojtěškového semene (ono není úplně nejlevnější), měla by růst 2 roky, teprve za tu dobu vytvoří dostatek hmoty pod zemí. Je otázkou, zda je to nutné - to závisí od hloubky a kvality ornice. V případě, že se jedná o obděláváné pole, já bych neztrácel rok času a řešil to co nejhlubším zaoráním hnoje s draslem a fosforem a výsadbou sadu již tento podzim.

Problematice hnojení moc nerozumím, proto se do ní raději nebudu plést. Jen jsem chtěl napsat, že pokud místo výsadby původně bylo obdělávaným polem, tak to samo o sobě nemusí být záruka očekávané kvality. Já jsem kdysi také zakládal zahradu na místě starého pole a když jsem si po určité době nechal udělal půdní rozbor (odběr z místa, kde půda ležela v klidu), zjistil jsem, že neobsahuje téměř žádnou organickou hmotu, a co se týká jednotl. prvků, tak ty byly ve značné nerovnováze. Zjednodušeně řečeno, to pole bylo jalovina. Zemědělci, kteří pole měli v pronájmu, léta pouze osévali a sklízeli, do půdy nedali takřka nic.

Zemědělci,  léta pouze osévali a sklízeli, do půdy nedali takřka nic.

Předpokládáím, že zemědělci pole před osetím pravidelně poorají, tedy plocha je pokryta vrstvou ornice, která byla pravidelně provzdušňována a prokořeněna plodinami. Takové půdě stačí dodat stakové hnojivo a chybějící minerály, nic víc..
   Co já bych za to dal. V zahradě pod 10cm drnem mám těžkou kyselou nepropustnou jílovici. Pokud bych na takové ploše zakládal nový sad, bylo by třeba půdu zrigolovat (to dnes nikdo dělat nebude, ale dá se nahradit hlubokou orbou) a pár let tam pěstoval předplodiny zlepšující půdní strukturu - brambory, jeteloviny, oves, aj.  Nejsem si jistý, je-li to u zadavatele nutné.

Taky jsem si myslel, že vojtěška je jako osivo drahá, dokud jsem ji nevyzkoušel nasít. Ona má drobná semínka a tak spotřeba osiva je poměrně malá a osetí stojí pak přibližně stejně jako osetí hrachem, peluškou, či lupinou. cenové srovnání s červeným jetelem nemám, osivo jsem zatím nekupoval. Ano, výsev jako víceleté kultury je efektivnější, ale nikdo neříká, že ji musí zaorat v celé ploše a nemůže ji nechat místo TTP (trvalých travních porostů) v pásech meziřadí i po výkopu výsadbových jam.

K dotazu p.kema83 (79) ohledně půdy. Co já pamatuji (letos mi je 61 roků), tak terasovitá políčka byla zatravněna. Na fotografii z přelomu 19 a 20 století je však vidět, že byla obdělávána. JZD od 80-tých let vypásalo trávu stádem ovcí, po převratu 1989 byl chov ovcí zrušen jako nerentabilní.

Moc děkuji za reakce, takže : půda je hlinitá středně těžká až těžší - pomezí hnědo a černozemě (to už jsem někde psal), hloubka ornice je dosti velká. Ale i přes to bych chtěl nějakou předplodinu aspoň jeden rok, hlavně takovou, co vytvoří kořeny do větší hloubky. A zeptám se ještě jednou - ta vojtěška za sezonu vytvoří jak hluboké kořeny - aspoň odhadem. Protože ta půda byla většinou obdělávána spíše mělčeji pro obilí a někdy pro řepu. Poslední roky jen to obilí a je pravda, že se zde moc organické hmoty nezapravilo, jelikož hnůj nebyl a zelené hnojení se pokaždé nedávalo. A ješě pane MIloši, doplnit draslo a fosfor by ste mi doporučil jakými hnojivy? A pane Stando, kdybych teda nechal pásy, nekonkurovla by vojtěška zasazeným stromům?

Konkurence vojtěšky je hlavně ve spotřebě vody. Po nasázení stromů bude potřeba častější sekání meziřadí s ponecháním mulče na ploše. To vojtěška nemá ráda a tak se otevře cesta konkurenci jednoděložných trav. Spotřeba vody je limitující pro všechny rychle rostoucí rostliny určené k produkci biomasy (topinmbur, japonský topol a jiné RRD, kukuřice, řepka,...).

Na fosfor jsou bohaté statkové hnojiva (kejda, močůvka, kompostované hnoje), kostní moučka a listovka z břízovitých rostlin (bříza, olše, líska, habr aj.) nebo bukového lesa. U jednosložkových minerálních je to patrné z udaného poměru N:P:K.

Dobře, takže mi teda doporučujete tu vojtěšku? A stačilo by, ikdybych ji tam nechal jen sezonu a zaoral všechnu? Jestli za rok vytvoří kořeny do hloubky cca 1 metr, tak by to mohlo stačit. Nebo v jedné sezoně udělá např. lupina bohatší kořenový systém. Jsem trošku bezradný :-D

Ona ta Vojtěška už první rok doroste do hloubky, kam si potřebuje dojít pro vodu (např 3 m), ale jde spíše o počet těch jednotlivých kořínků. Ono se pak blbě porovnává hmotnost kořenového systému tvořeného několika tisíci vlásečnic s kořenovým systémem tvořeným 3-5ti silnými větvemi kůlovitého kořene.

To co jste psal při otevření tématu mělo jedinou chybu, že místo 4 tun hovězího hnoje máte k dispozici 2 tuny koňského "za odvoz". Pokud použijete košký před výsevem vojtěšky, asi se s pleveli poperete a vyhrajete současně se zaoráním vojtěšky. Ale po zaorání vojtěšky už na pozemek patří jen dávka uleželého hnoje, nejlépe hovězího.

Už jsem se několikrát na malých plochách setkal i s tím, že se nasázeli stromky a v meziřadí se řádně vyhnojilo pro brambory a první rok po výsadbě určitě nebyl sad jako monokultura, ale jako zahrada s mladými stromky.

Bezradný nebuďte.Příliš bych se v tom nevrtal, která předplodina zakoření(prokoření)půdu hlouběji.Když už musí být zelené hnojení budiš.Zorejte půdu, na ploše vysejte miešanku.Použiváme ji po bramborách, zelené hmoty vytvoří dostatek.Pak bych ji posekal,zaoral, a v dalším časovém úseku bych přemýšlel nad vytvořením výsadbového sponu pro budoucí stromy.V místě výsadby bych udělal výsadbové jámy, prokypřit půdu, do které můžete zapravit statkové hnojiva, písek,popel, kompost,+zásobní syntetické hnojivo podle úsudku, možnosti.Za další rok můžete místo osázet novou výsadbou.