Příprava půdy před založením sadu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Wimpi - Diamantový Zahrádkář (2112) - 109.116 (?), 8.10.2014 9:20
Problematice hnojení moc nerozumím, proto se do ní raději nebudu plést. Jen jsem chtěl napsat, že pokud místo výsadby původně bylo obdělávaným polem, tak to samo o sobě nemusí být záruka očekávané kvality. Já jsem kdysi také zakládal zahradu na místě starého pole a když jsem si po určité době nechal udělal půdní rozbor (odběr z místa, kde půda ležela v klidu), zjistil jsem, že neobsahuje téměř žádnou organickou hmotu, a co se týká jednotl. prvků, tak ty byly ve značné nerovnováze. Zjednodušeně řečeno, to pole bylo jalovina. Zemědělci, kteří pole měli v pronájmu, léta pouze osévali a sklízeli, do půdy nedali takřka nic.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 8.10.2014 11:00
Zemědělci, léta pouze osévali a sklízeli, do půdy nedali takřka nic.
Předpokládáím, že zemědělci pole před osetím pravidelně poorají, tedy plocha je pokryta vrstvou ornice, která byla pravidelně provzdušňována a prokořeněna plodinami. Takové půdě stačí dodat stakové hnojivo a chybějící minerály, nic víc..
Co já bych za to dal. V zahradě pod 10cm drnem mám těžkou kyselou nepropustnou jílovici. Pokud bych na takové ploše zakládal nový sad, bylo by třeba půdu zrigolovat (to dnes nikdo dělat nebude, ale dá se nahradit hlubokou orbou) a pár let tam pěstoval předplodiny zlepšující půdní strukturu - brambory, jeteloviny, oves, aj. Nejsem si jistý, je-li to u zadavatele nutné.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kema83 - Stříbrný Zahrádkář (174) - 200.142 (?), 8.10.2014 13:45
Moc děkuji za reakce, takže : půda je hlinitá středně těžká až těžší - pomezí hnědo a černozemě (to už jsem někde psal), hloubka ornice je dosti velká. Ale i přes to bych chtěl nějakou předplodinu aspoň jeden rok, hlavně takovou, co vytvoří kořeny do větší hloubky. A zeptám se ještě jednou - ta vojtěška za sezonu vytvoří jak hluboké kořeny - aspoň odhadem. Protože ta půda byla většinou obdělávána spíše mělčeji pro obilí a někdy pro řepu. Poslední roky jen to obilí a je pravda, že se zde moc organické hmoty nezapravilo, jelikož hnůj nebyl a zelené hnojení se pokaždé nedávalo. A ješě pane MIloši, doplnit draslo a fosfor by ste mi doporučil jakými hnojivy? A pane Stando, kdybych teda nechal pásy, nekonkurovla by vojtěška zasazeným stromům?
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 8.10.2014 14:17
Konkurence vojtěšky je hlavně ve spotřebě vody. Po nasázení stromů bude potřeba častější sekání meziřadí s ponecháním mulče na ploše. To vojtěška nemá ráda a tak se otevře cesta konkurenci jednoděložných trav. Spotřeba vody je limitující pro všechny rychle rostoucí rostliny určené k produkci biomasy (topinmbur, japonský topol a jiné RRD, kukuřice, řepka,...).
Na fosfor jsou bohaté statkové hnojiva (kejda, močůvka, kompostované hnoje), kostní moučka a listovka z břízovitých rostlin (bříza, olše, líska, habr aj.) nebo bukového lesa. U jednosložkových minerálních je to patrné z udaného poměru N:P:K.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 220.138 (?), 9.10.2014 18:41
Ona ta Vojtěška už první rok doroste do hloubky, kam si potřebuje dojít pro vodu (např 3 m), ale jde spíše o počet těch jednotlivých kořínků. Ono se pak blbě porovnává hmotnost kořenového systému tvořeného několika tisíci vlásečnic s kořenovým systémem tvořeným 3-5ti silnými větvemi kůlovitého kořene.
To co jste psal při otevření tématu mělo jedinou chybu, že místo 4 tun hovězího hnoje máte k dispozici 2 tuny koňského "za odvoz". Pokud použijete košký před výsevem vojtěšky, asi se s pleveli poperete a vyhrajete současně se zaoráním vojtěšky. Ale po zaorání vojtěšky už na pozemek patří jen dávka uleželého hnoje, nejlépe hovězího.
Už jsem se několikrát na malých plochách setkal i s tím, že se nasázeli stromky a v meziřadí se řádně vyhnojilo pro brambory a první rok po výsadbě určitě nebyl sad jako monokultura, ale jako zahrada s mladými stromky.
|
|
|
|
|
|
|
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář (1408) - 179.38 (?), 10.10.2014 13:36
Bezradný nebuďte.Příliš bych se v tom nevrtal, která předplodina zakoření(prokoření)půdu hlouběji.Když už musí být zelené hnojení budiš.Zorejte půdu, na ploše vysejte miešanku.Použiváme ji po bramborách, zelené hmoty vytvoří dostatek.Pak bych ji posekal,zaoral, a v dalším časovém úseku bych přemýšlel nad vytvořením výsadbového sponu pro budoucí stromy.V místě výsadby bych udělal výsadbové jámy, prokypřit půdu, do které můžete zapravit statkové hnojiva, písek,popel, kompost,+zásobní syntetické hnojivo podle úsudku, možnosti.Za další rok můžete místo osázet novou výsadbou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|