Jílovitá půda

Naše zahrada je směsí pěkné hnědozemě, asi původní, a jílu, který zřejmě nebylo kam dát při kopání základů domu. Tam kde je jíl, roste máloco dobře.

A můj dotaz: je jíl vůbec pro něco vhodný? V zahradě, ne v cihelně.

Děkuji, H.

Spíš to bude tak, že původní je ten jíl. A na něm je vrstva úrodné půdy, která vznikla z toho jílu. My to máme podobně, nahoře je vrstva celkem dobré půdy (tak na jeden dva rýče) a pod tím snad několik metrů jílu. Ten jílovitý základ má zase tu výhodu, že nemáme nikde v půdě kamení.

Je to tak, v jílu roste máloco, a to, co roste (mech, kopřiva, bršlice, křen) málokdy pěstujeme. Je vlhký, nepropustný, nevzdušný. Boj s jílem na zahradě je nekončící příběh. Vyžaduje úsilí i náklady spojené s obtížnou kultivací a dodáváním písku, omítky, kompostu, rašeliny, s ohledem na obvykle kyselou reakci i vápna.

pane Vysloužile, dovolím si oponovat, KŘEN miluji a také ho na mé jílovité zahradě pěstuji. Ale zjistil jsem, že daleko lépe se mu daří na písčité suché půdě. Nedaleko mého bydliště je pískovna a takový křen co tam roste, tak na ten tam chodím, protože je lepší než ten můj vlastní.  

Mimochodem, děkuji za vaši radu jak zlepšit to moje víno páchnoucí po kvasnicích.

Jílovitou půdu bych úplně nezatracoval. Zpravidla má vysoký obsah živin, které se jen obtížně vyplavují do spodiny. Je třeba s ní umět pracovat - provzdušňovat ji častým kypřením, mít ji neustále prokořeněnou (používat zelené hnojení), za letního sucha namulčovanou, aby se zabránilo vyschnutí a ztvrdnutí povrchu. Pravidleně dodávat kompost, případně písek. Těmito opatřeními se vlastnosti jílovitých půd zlepšují a lze v nich s úspěchem pěstovat většinu rostlin. Např. co se týče zeleniny, v jílovité půdě nepěstuji snad pouze karotku a cibuli. Samozřejmě, s půdou střední zrnitosti je práce méně. 

Tomáš

Tomáši souhlasím s vámi. U domu mám hodně jílovitou půdu,  na zahradě zase příliš písčitou. Každá si žádá své, každá má své výhody i nevýhody ...  bohužel, z jílovité půdy bolí  ruce podstatně víc.

S tím křenem máte asi pravdu. Ono v té lehčí půdě se daří lépe skoro všemu. Vycházel jsem z empirie, že planě rostoucí křen nacházím právě na vlhkých jílovitých stanovištích. Možná proto, že některé jiné rostliny se tam neprosadí.

Souhlasím s Tomášem, jíl není žádná katastrofa. Dá se sním pracovat a každý nemá černozem. Souhlasím i s hostem pa14, že od jílovité půdy bolí ruce a záda.

Dobrý den,

koupili jsme si novostavbu a celá zahrada je na jílovitém povrchu, který je navíc v jedné části uježděn do prakticky kamenného podkladu. Navrch sice dali ornici, ale asi jen tak 10-15 cm a na povrchu se drží voda. Moc nevíme co s tí dělat.

Pavla

Zlepšovat, zlepšovat, zlepšovat.