Jaké vápno do kompostu?

Koňský hnůj je jedno z nejkvalitnějších statkových hnojiv vůbec. Kůň není přežvýkavec, jeho výkaly jsou proto energeticky bohaté a při tlení vydává hodně tepla. Používá se proto m.j. např. k vyhřívání pařenišť.
   Srovnání dřevěných odřezků a hnoje pro kvalitu kompostu je nebe a dudy. Uhlíku obsahuje tráva (ale i sláma v hnoji) dost, ten není třeba přidávat. Pro rostliny je to navíc jen balast, ony berou uhlík ze vzduchu fotosyntézou. Tráva příliš dusíku nemá, zejména ta často sekaná - nekvetoucí. Je to v podstatě celulóza (polysacharid). Hnůj, obzvlášť ten koňský, můžete do kompostu přidávat v libovolném poměru (klidně se dá kompostovat i samotný).
   Chovatelé koní často hnůj úspěšně prodávají a ne lacino. Stačí se jen podívat, kolik stojí granulovaný kravský hnůj.  I s ním někteří hnojí zahrádku.

Do kompostu žádné vápno! Tím si ho zkazíte! Jestli převládajícím materiálem je pouze tráva, tak kompost prostě častěji přehazujte přidejte nanejvýš trochu živé hlíny.

Myslím, že přiměřené množství vápna kompostu neublíží, naopak prospěje, upravuje pH a urychluje rozklad.
   Osobně kompost přehazuji jen jednou - na podzim a právě při tom do něj přidávám pálené vápno. Časté přehazování si neumím technicky představit - na kompost celou sezónu každý den něco přihodím (z kuchyně, zahrady, listí, trávu, výlisky...)
   Přídavek hlíny do kompostu je skutečně velmi prospěšný. Zlepší strukturu, brání slehnutí a hlavně dodá bakterie.

Každý má své zkušenosti, mě zase vápno do kompostu nesmí. A to především z toho důvodu, že mnoho okrasných rostlin vápno nesnáší (a těm, co ho mají rády přidávám mletý vápenec přímo až do finálního substrátu). Mimo toho však vápno z kompostu zbytečně uvolňuje dusík v podobě čpavku.

To je rozdíl, hnůj a kompost. Hnůj, zejména čerstvý, se skutečně s vápnem mísit nesmí - právě kvůli uvolnění čpavku. Vápnem prosypávám kompost až při prohazování a to dělám až po ročním odstátí hromady pod vrstvičkou zeminy. Pak ani kompost s přídavkem hnoje čpavek neuvolní.
  Samozřejmě, povápněný kompost nesmí přijít k vápnostřezným rostlinám (borůviky, azalky, pěnišníky).  Nevápněný kompost ovšem obecě půdu okyseluje.

Když tak pročítám ty vaše nápady na zničení kompostu vápnem ať se již jedná o amatéra Vysloužila nebo ostatní pseudoporadce, napadlo mne zda byste snad neměli do kompostu rovnou přidávat chlorové vápno - to dezinfikuje ještě lépe než to pálené. Nebo ho rovnou zalejte formaldehydem to totiž ten kompostovací proces a proces samozahřívání úpně zastavíte. Myslím, že by vám - kromě pána co správně odmítl vápno do kompostu - neuškodilo si přečíst třeba knížečku o kompostování od M. Kaliny -. vydala jí Grada a těch cce 100 stran určitě ještě zvládnete.

S panem inženýrem Miroslavem Kalinou jsem   téma komposty osobně konzultoval, jeho postoje jsou podstatně tolerantnější než  Vaše osobní výpady na amatéry a pseudoporadce. Taky je to člověk na úrovni.
   Jistě, budete-li mít alkalickou a převápněnou půdu, bude přídavek vápna i vápence v kompostu nejspíš na škodu. Drtivá většina půd v naší zemi  (nejen díky kyselým dešťům)  ovšem taková není.

K použiti Hydratu v kompostu!!! Pokud nechcete si zkomplikovat kompostovani "zabetonovanim" tak s hydratem zachazejte uvažlivě.Na vrstvu hydratu v kompostu budete muset použit krumpač nebo sbiječku.

... zejména budete-li kompostovat převážně říční písek, štěrk a portlandký cement

Divím se, že k tak přihlouplému příspěvku ohledně hydrátu v kompostu se přidal pan Vysloužil. Používám hydrát už roky a vždy ke spokojenosti. Pokud je v příspěvcích zmiňovaný "Čerťák" tak ten je výhodný ve stavebnictví, že je hodně bílý na rozdíl od ostatních, jinak na zahradě je to jedno.Čili pokud chcete řešit úpravu kyselosti, je hydrát vhodný. "Hnojící " vápna jsou jiného druhu. Varuji pouze před použitím nehašeného mletého vápna. To mi před mnoha lety, kdy jsem nerozeznával nehašené vápno a hydrát, vytvořil rozhozem na půdu těžko rozpustnou krustu ve vrstvě rozhozu a těžko jsem ji zapracovával do půdy. Toto hydrát neudělá.