Jaké vápno do kompostu?

Já přidávám do kompostu mletý dolomitický vápenec. Kupuji ho vždy pětikilový pytel a vydrží tak na tři měsíce. Prostě vždycky, když se navrší vrstva 15 až 20 cm zeleného odpadu, tak to trochu prosypu. Zdravím -Daniela.

tomast- Je pravdou, že ve většině pčipadu se u starych zatěži neni zas tak moc bat a strašit.Pokud někdo na zahradě objevi smetnik jež běžně byly na dvorcich a zahradach našich babiček tak pokud bude mit chut tak stači vedle založit kompost novy a do něho tento stary překatrovavat.Vzhledem k tomu, že při teto šinnosti dochazi k provětravani stavajiciho tak většina škodlivin vyvětra, souhlasim s tim, že takovyto regenerovany kompost by se prevenitivně měl použit k okrasnym nikoli plodovym rostlinam.Nevěřim, že by domovni letity odpad byl rovnocenym s prumyslovym.  

Nechci strašit, ale v tom případě bych zvažoval kontrolu půdy na zahrádce. Jestli to dělali dlouhodobě, tak tam z baterií může bejt rtuť a těžký kovy a kdo ví co tam původní majitelé kdy vyhodili.

Z baterií jsem tam objevil jen ploché (našli jsem v chaloupce asi 10 ks baterek na svícení na ploché baterie ) a ty se vyráběly jako zinko-uhlíkové. Tam by údajně neměli žádné těžké kovy být (snad). Pixly od barev byly prázdné, takže při vyhození byla na nich barva maximálně zaschlá (opět jsme tu našli i plné plechovky barev, vše syntetika pro venkovní použití, tedy po zaschutí nerozpustné). Podrážky a plastové věci snad nic do půdy nepouští (jestli jo, tak v přírodě toho je stejně kupa). A pak už "jen" ty léčiva, což tu někdo psal, že se po těch letech rozloží. Oni to byly stejně maximálně nějaké léky na vysoký tlak a heřmánkové masti a tak aspoň budeme preventivně ochráněni před hypertenzí a popáleninami

Tak to je tak asi všechno, co jsem tam objevil. Byla to stará paní, tak nepředpokládám, že pracovala s bůhvíjakýma chemikáliema či jedama. Navíc, ono nikdo asi neví, co mu předchozí majitel kde na pozemku vyléval, to aby si dělal rozbor půdy každej, kdo získá baráček po někom.

A teď už je stejně pozdě... dle zdejších rad jsem se nakonec kompostu nezalekl, a šoupnul ho včera pěkně k bramborám. Tak snad na podzim nashledanou

Žádných léků ani mastí v půdě není třeba se obávat. Skutečně se rozloží a jsou v minimálních množstvích.
   V bateriích krom zinku a uhlíku je i burel - oxid manganičitý tuším, ten tak úplně neškodný nebude. Pokud jsou baterie celé, většina zůstala uvnitř.

Jojo, burel, na ten jsem zapomněl. Ten je ale ve vodě (i dalších rozpouštědlech) nerozpustný. V bateriích je jako katalyzátor - neubývá.

Reakcí s chlorečnanem můžeme připravit manganistan.  Že bych použil chlorové vápno a draselné hnojivo a vydezinfikoval si půdu hypermanganem?

R věta k burelu říká, že je škodlivý při vdechování a použití. V rostlinkách by se asi "rozštěpil" na stopový mangan. Ten sice není asi extra léčivý, ale vyskytuje se běžně v přírodě téměř všude spolu se železem, včetně vody. Takže ho přijímáme všichni. Tak snad to bude OK. Spíš jsem se bál nějakých těžkých kovů (z barev a tak)

Pana Vysloužila trochu maličko poopravim.Do kompostu dusíkaté vápno v žadnem připadě nepatři!!! Dusvapno patři do skupiny ekoherbicidu, plynne složky z dusvapna se uvolnujici kyanidy niči pudni faunu, a to by v kompostu nemělo byt.Vapno i vapenec jde nahradit starou omitkou, v kompostu neškodi a diky mineralum v něm obsaženem prospiva.Jinak lze i prosypat zeminou v male miře, posypat NPK.Ale to vždy v připadech pokud se počita, že se bude kompost přehazovat a použivat nejen k přihnojovani zahonu a rostlin venkovnich ale i rostlin v květinačich a kontejnerech.-U použiti nehašeného vápna pozor na poleptani připadny požar vzhledem k popisovane reakci.Při hašeni vapna totiž vznika teplo ktere v přiznivych podminkach muže i vzplanout samozahořeni vinou chemicke reakce.