Jaké vápno do kompostu?

Já přidávám do kompostu mletý dolomitický vápenec. Kupuji ho vždy pětikilový pytel a vydrží tak na tři měsíce. Prostě vždycky, když se navrší vrstva 15 až 20 cm zeleného odpadu, tak to trochu prosypu. Zdravím -Daniela.

tomast- Je pravdou, že ve většině pčipadu se u starych zatěži neni zas tak moc bat a strašit.Pokud někdo na zahradě objevi smetnik jež běžně byly na dvorcich a zahradach našich babiček tak pokud bude mit chut tak stači vedle založit kompost novy a do něho tento stary překatrovavat.Vzhledem k tomu, že při teto šinnosti dochazi k provětravani stavajiciho tak většina škodlivin vyvětra, souhlasim s tim, že takovyto regenerovany kompost by se prevenitivně měl použit k okrasnym nikoli plodovym rostlinam.Nevěřim, že by domovni letity odpad byl rovnocenym s prumyslovym.  

Nechci strašit, ale v tom případě bych zvažoval kontrolu půdy na zahrádce. Jestli to dělali dlouhodobě, tak tam z baterií může bejt rtuť a těžký kovy a kdo ví co tam původní majitelé kdy vyhodili.

Z baterií jsem tam objevil jen ploché (našli jsem v chaloupce asi 10 ks baterek na svícení na ploché baterie ) a ty se vyráběly jako zinko-uhlíkové. Tam by údajně neměli žádné těžké kovy být (snad). Pixly od barev byly prázdné, takže při vyhození byla na nich barva maximálně zaschlá (opět jsme tu našli i plné plechovky barev, vše syntetika pro venkovní použití, tedy po zaschutí nerozpustné). Podrážky a plastové věci snad nic do půdy nepouští (jestli jo, tak v přírodě toho je stejně kupa). A pak už "jen" ty léčiva, což tu někdo psal, že se po těch letech rozloží. Oni to byly stejně maximálně nějaké léky na vysoký tlak a heřmánkové masti a tak aspoň budeme preventivně ochráněni před hypertenzí a popáleninami

Tak to je tak asi všechno, co jsem tam objevil. Byla to stará paní, tak nepředpokládám, že pracovala s bůhvíjakýma chemikáliema či jedama. Navíc, ono nikdo asi neví, co mu předchozí majitel kde na pozemku vyléval, to aby si dělal rozbor půdy každej, kdo získá baráček po někom.

A teď už je stejně pozdě... dle zdejších rad jsem se nakonec kompostu nezalekl, a šoupnul ho včera pěkně k bramborám. Tak snad na podzim nashledanou

Žádných léků ani mastí v půdě není třeba se obávat. Skutečně se rozloží a jsou v minimálních množstvích.
   V bateriích krom zinku a uhlíku je i burel - oxid manganičitý tuším, ten tak úplně neškodný nebude. Pokud jsou baterie celé, většina zůstala uvnitř.

Jojo, burel, na ten jsem zapomněl. Ten je ale ve vodě (i dalších rozpouštědlech) nerozpustný. V bateriích je jako katalyzátor - neubývá.

Reakcí s chlorečnanem můžeme připravit manganistan.  Že bych použil chlorové vápno a draselné hnojivo a vydezinfikoval si půdu hypermanganem?

R věta k burelu říká, že je škodlivý při vdechování a použití. V rostlinkách by se asi "rozštěpil" na stopový mangan. Ten sice není asi extra léčivý, ale vyskytuje se běžně v přírodě téměř všude spolu se železem, včetně vody. Takže ho přijímáme všichni. Tak snad to bude OK. Spíš jsem se bál nějakých těžkých kovů (z barev a tak)

Pana Vysloužila trochu maličko poopravim.Do kompostu dusíkaté vápno v žadnem připadě nepatři!!! Dusvapno patři do skupiny ekoherbicidu, plynne složky z dusvapna se uvolnujici kyanidy niči pudni faunu, a to by v kompostu nemělo byt.Vapno i vapenec jde nahradit starou omitkou, v kompostu neškodi a diky mineralum v něm obsaženem prospiva.Jinak lze i prosypat zeminou v male miře, posypat NPK.Ale to vždy v připadech pokud se počita, že se bude kompost přehazovat a použivat nejen k přihnojovani zahonu a rostlin venkovnich ale i rostlin v květinačich a kontejnerech.-U použiti nehašeného vápna pozor na poleptani připadny požar vzhledem k popisovane reakci.Při hašeni vapna totiž vznika teplo ktere v přiznivych podminkach muže i vzplanout samozahořeni vinou chemicke reakce. 

Jakési zkušenosti s kompostováním mám (aby bylo co na podzim zarývat do záhonů nebo přisypávat k trvalkám), jen to není to pravé zahradnické kompostování, to je celá věda. Na oddenky, kořeny a odkvetlý plevel se semeny vápno ze stavebnin dávám, ono aspoň ty plevele spálí (navíc když se podíváte blíž, tak se dneska už ani klasické pálené vápno neprodává, je už částečně vyhašené a označené jako vápenný hydrát). Jen je pak asi zbytečné používat biokompostovací přípravky, ty by to spálilo taky. Mletý vápenec nebo dolomitický vápenec (ten obsahuje i hořčík) se dá koupit spíš v zahradnických prodejnách, třeba v hoby marketech, jako OBI, Baumax a tak. Ten je pochopitelně neutrální a nelikviduje už vzpomínané biokompostovací přípravky, ale ani plevele (pokud nepoužijete termokompostér, tak se ani takový materiál do kompostu dávat nesmí). Staří zahradníci už hotový kompost míchali se zvětralou prosátou omítkou z bouračky - písek to navíc vylehčil. Jenže kde dneska sehnat starou omítku, že? Ať tak nebo tak, Vaše zahrada ocení, když jí živiny z trávy budete v nějaké podobě vracet zpátky místo odnášení do popelnice!

Je to tak. Jen k té omítce, Ta stará, vápenná je hotový poklad pro každou zahradu s těžší jílovitou půdou. Bohužel v novějších omítkách je větší množství cementu, takže při výměně fasády okopaná stará tvoří velké hroudy a nerozsypává se, navíc cement často obsahuje neprospěšné látky (těžké kovy). Ale abych nebyl úzkoprsý, brizolit beztak nerozdrobíte a hrubá malta pod ním bývá cementem hodně šizená (2 lopaty  na míchačku), takže bych ji překatroval a použil.
   S plevely má možná kolega 213.14 pravdu, ale neřídím se tím, kompostuji je též. Když odvetou pampelišky a jiné polétavé plevele, máte jich beztak plnou zahradu. Věřím ozdravným procesům mikroorganizmů kompostu, co nezvládnou, musí pomoci pletí, příp. mulč.
   Ještě k prvnímu příspěvku p. Michala. Dřevěnými odřezky kompost z trávy provzdušníte ale přiliš nezkvalitníte. Nemáte-li slepičince, hnůj, trus močůvku, přihoďte občas trochu zeminy.

Ano. myslel jsem dusíkaté vápno. Vím, že je to desinfekční prostředek, ale měl jsem za to, že by mohlo zničit plevele, kterých mám v trávě nadbytek. Dám na vás a nakoupím vápno ve stavebninách. ad míchání materiálu) asi kilometr od zahrady mám k dispozici libovolné množství koňského hnoje. Myslel jsem si, že ten je ale bohatý na dusík (jako tráva) a já spíše potřebuji dřevo, které je bohaté na uhlík. Nebo se pletu? Při posekání zahrada mým cca 250 litrů trávy. Měl jsem v plánu to nechat zavadnout a přidávat do kompostu a vrstvu po cca 10 cm prokládat vápnem. Pokud je lepší hnůj, kolik jej mám dávat?