Co patří a co ne do kompostu

Mozno su plne postrekov. Skor ci neskor ich kompost "dostane"

Slupky od citrusů už do kompostu nedávám. Poměrně dlouho se rozkládaly, ve větším množství plesnivěly a nikde jsem nenašel hodnověrné údaje o rozkládání či odbourávání thiabendazolu v kompostu.  Navíc mám (neověřený) dojem, že při použití kompostu s větším podílem slupek citrusů hůře vzcházela některá semena. VJK

Zajímalo by mě, zda můžu dávat do konpostu výhonky z jedovatých rostlin jako např. ze škumpy? Nedostanou se jedovaté látky při rozkladu do půdy?

Úplně klidne je tam dejte. Rozloží se.

A co matoliny, třapiny s pecičkami, prostě zbytky po lisování vína?

Kvasinky, bakterie a žířalky si jen smlsnou. Stejně jako na výliscích z jablek. Do roka není po třapinách ani památka. Jen se snažím to ihned zakrýt dalším materiálem kvůli muškám.  j.c.

Je velký problém, když se mi teď přes zimu vytvořila v kompostu vrstva asi 30 cm jen odřezku zeleniny a slupek z brambor, občas plato od vajec, ubrousek či sáček čaje? Neměl jsem to čím překrýt, myslím hlínu... jak tady čtu, tak můžu tedy dávat popel z krbu, ale v jakém množství? Mám týdně tak 10 litrový kyblík popela. 

kompost mám ručně dělaný z tenčích trámků, takže je mezi každou řadou trámků mezera asi 3 až 4 cm. Až sleze sníh tak vedle něj postavím ještě jeden a asi bude nejvhodnější, když tam tu zeleninu přehážu a prosypu to tím zralejším zespodu, že? Břeťa

Poznam tento problem. Niekedy je dobre mat v komposte dieru a hadzat odpad do tejto diery. Niektori maju uzku polmetrovu dieru, alebo rovno dve v zahrade priamo v zahone... prikrytu nejakou doskou a hadzu odpad cez zimu tam a zakryju. Alebo mat nejaky material, napr. posekane jemne konare, vyzretejsi kompost, mulc ci zeminu v pytloch niekde v garazi kde nemrzne a prehodit obcas kompost tymto materialom. Alebo mat kompost zakryty (ja mam na to take plechy) a tvarit sa, ze je vsetko ok.

Inak tym, ze odpad premrzne, sa na jar rychlejsie aj rozlozi. 

Popol davam, ale nie vela, skor ho davam k stromkom, alebo na zamrznutu podu. Tam sa lespie nariedi, v kompostovisku by ho bolo prilis vela. Nieco odlozim v plastovom vreci na leto a potom s nim jemne zlepsujem kondiciu pody. Alebo rozhodim neskoro na jesen a zarylujem do pody.

To jsem tedy nikdy neřešil.Je jasné, že na jaře hážu na kompost nejvíc štěpku, v létě trávu, na podzim výlisky a v zimě popel.Nakonec se beztak všechno překope a promísí.

Kombinace odřezků zeleniny a slupek brambor s ubrousky a platy od vajec se mi zdá jako velmi vyvážená kombinace. Nevím, jaký pijete čaj, ale mně se sáčky od čaje nerozkládají a při přehazování zůstávají na sítu. Ale i kdyby se dostaly do půdy, nikterak vadit nebudou.

Popel je značně zásaditý a může v kompostu po zvlhnutí vytvořit takový koláč, který se podobá jílu a špatně se v kompostu distribuuje. Je lepší ho ještě za sucha smíchat s něčím, co je kyselé a po zvlhnutí zůstane kypré - třeba s pilinami, rašelinou nebo uleželou jehličnatou hrabankou. Směsku je pak stejně lepší rozprostřít do plochy, aby vznikla tenká vrstva.

S přehazováním kompostu se to má tak, že kdo má dost prostoru a času, může kompost nechat tak, jak je a za tři roky je kompost kromě úplně povrchové vrstvy zralý. Kdo chce zralý kompost dříve, musí ho přehodit, aby se do jádra, které zraje, dostal i materiál z povrchu a rohů, kde zrání probíhá pomalu nebo vůbec ne. Je pohodlné mít kompostéry tři - na jeden se právě hází čerstvý odpad, v druhém již kompost zraje a ve třetím je kompost zralý k použití. Druhý kompostér se tak bude určitě hodit.

Prosypáním čerstvé vrstvy už zralým kompostem dojde k zaočkování čerstvého materiálu vhodnými mikroorganismy a zrání je o něco rychlejší. Zdraví Zuzana