Jílové jezírko

Máte pravdu Juro! - Pod folii by to bylo super, mezi dvě folie ještě lepší. S Bentonity je ten problém, že běžně dostupné nemají fyzikální soudržnost po nasátí vody - viz. zmíněná podestýlka pro kočky. Většina bentonitů po nasátí dokáže "odtéct". Přemýšlím, kde sehnat literaturu, ze které by bylo patrné jak běžné bentonity "zhutnit" (myslím chemicky).

Ale nejlepší je pro bentonit, u kterého neznáme součinitel propustnosti pro vodu- konstantu k prostě zvolit metodu pokus omyl. Do experimentu nelze předpovědět, jak se bude neznámý bentonit chovat. A to ani po stránce propustnosti, ani po stránce soudržnosti.

azda by to fdungovalo medzi dvomi hustymi geotextiliami. Juro

Netuším, musela by to být geotextilie s určitou odolností proti vodě. Spíš by byla výhodnější nějaká syntetická tkanina používaná na nepromokové šaty, či levné stany. Takové látky mají definovanou odolnost proti různé výšce vodního sloupce, ale zároveň jsou schopné jednosměrně propouštět vodní páry.

Nechám se poučit, ale dodnes jsem si myslel, že bentonit je rozsivková zemina, tedy původcem jsou schránky živočichů - tuším prvohorních. Jeho hlavní předností je obrovský povrch a tím mimořádná sorpční schopnost. Proto se používal na čiření vín.

... si to mylite, to su diatomity, ale neviem, ci sa nachadzaju na Slovensku a v Cechach. Urcite su to velmi zaujimave materialy, podobnymi vlastnostami perlitu s mnozstvom porov.

Bentonit je ilova hornina skor pribuzna kaolinu, ale ma inu strukturu aj vlastnosti. Juro

Rozsivky používané na filtrování vína jsou křemelina. Bentonit je opravdu jílovitá hornina, kterým se víno čiří - kaly se na něj "nalepí" a sedimentují ke dnu. Josef.

Bentonit, jako každá jílovitá hornina vznikl mnohonásobným rozpadem křemičitanů působením vody původně ve vyvřelých horninách. Ten rozpad trval tak dlouho, že tyto horniny se rozpadly na písky a tvrdý štěrk a na mikrozrnné jíly, z těch ještě leckdy vznikly pískovce a jílovce. Písek a štěrk zůstával na místě a jílovité horniny dopravila voda do nižších poloh a na dna jezer a moří. Chemicky to jsou křemičitany, možná trochu říznuté hlinitany s obsahem různě pevně vázané vody, které ve vodném prostředí vytvořily pravidelnou strukturu danou složením a obsahem vody. Jílovitá nepropustná půda je typická třeba pro moravskoslezské Beskydy a jejich podhůří, Beskydy jsou jinak tvoženy právě pískovci, jílovci a jejich kombinacemi.

Děkuji Vám všem, kteří jste reagovaly na můj dotaz. Jsem ráda, že toto téma přilákalo tolik znalců, které ráda čítám na diskuzích. Jako první úkol jsem si stanovila zjištění jaký, že to jíl vůbec na zahrdě máme, a pak se uvidí. Děkuji Jiřina

Ak budete robit jazierko z folie, urcite by som ten il dal pod foliu v nejakej vrstve. Juro

Mám na zahradě zapuštěnou skruž po předchozích majitelích, skruž má metr v průměru i na výšku, takže tvoří metr hlubokou jámu, protože máme všude jílovitou půdu tvoří dno jílovitá půda. Ve skruži se drží napršená voda a nevypadá to že by vsakovala. Mám plán, že tam svedu vodu z okapu a tím vytvořím "jezírko" s jílovitým dnem.