Přemnožení špačci na třešni

Máme na zahradě třešeň Napoleonku od nepaměti. V posledních několika letech ale z ní nic nemáme, protože na ni vždy naletí hejno špačků a než třešně dozrají, do posledního je oklovou. Zrovna dneska tam jsou, je tam plno hluku, pod třešní je místama bílo z jejich exkrementů, na zemi se válí polorozklované třešně a na listech pod stromem jsou samé fleky z třešňové štávy z naklovaných plodů. V posledních několika letech mi rovněž ničí všechny višně a v posledních dvou letech dokonce likvidují polozralé myrobalány a mirabelky.

Chtěl jsem se zeptat, jestli něco existuje proti těm škůdcům, jestli se dají nějak odehnat nebo jestli se část těch plodů nedá nějakým prostředkem otrávit a těch špačků se tak zbavit.

Už toho mám skutečně dost, na zahradě máme stromy, třešně, višně mirabelky atd a nic z toho, maximálně tak dneska můžu toto ovoce nakupovat někde v supermarketu za 60 Kč za kilo. Všechno na zahradě zničí tyhlety ptačí vyžírky.

Děkuji.

Nejlíp sám sebe... Stromy zakrýt sítí, ale když je vám líto dát pár korun tak tu zahradu radši prodejte.

Nejlíp by Vám mohli poradit vinaři.Ti se stejným problémem mají dostatek zkušeností.Bagatelizovat tento problém není umění.Na stromy a víno budeme házet záchranné sítě, hrušně (rez z jalovců)budeme pěstovat ve sklenících.Jen nevím, jak si počít v boji s lidskou hloupostí.  AB

To jou duchaplné rady.

Na Valašsku nikdy špačci nebyli a dnes likvidují všechno. Není nad "rovnováhu" v přírodě. Sady se prodají a pak tam stojí fotovoltaika. Je to "nádhera" a všechno spěje do "brusele".  A třešně, jahody nebo rybíz a nebo borůvky vozíme "ekologickými" kamiony z opačného konce světa.

Ptáci nemají rádi pro ně obtížně viditelné překážky. I natažené nitě jim překáží natolik, že radši jdou tam, kde jim při vyplašení nebude nic překážet v odletu. Nebojte se proto použít i ty nejlevnější sítě, co podle lidského rozumu mají oko tak velké, že jím špaček proletí a vlákna tak tenká, že při troše snahy se pták vyprostí. Oni přeci nebudou riskovat těch cca 8 sekund, které by je sít zdržela a nějaký predátor místo vyrušení ulovil. Pak stačí jen nahrávka vyrušeného hejna - oni nepoznají jastli poplach vyhlašuje jejich člen nebo ten z nahrávky (zejména pokud MP3 dává v náhodném pořadí různé skladby... 10 sec poplach + 180 sec ticha).

Mám stejný problém, sítě jsou dobré, obvzlášť uvázne-li jeden špaček a uhyne v síti, kolegové se přece jen trochu bojí. Kachňáři mi vykládali, jak za komančů žrali racci kachnám žrádlo na metráky, tak postřelili racka a uvázali ho na kraj rybníka a soukmenovci si to rozmysleli. To je dnes nemyslitelné.

Koupil jsem neskutečně drahý plašič ptáků nejmenované firmy z USA Bird Ga.d, který má na kartě nahrávky dravých ptáků a funguje to dost dobře, špačci vždy vyslali jen průzkumníka, který při zvuku poštolek a sokolů znechuceně zahodil třešni a odporoučel se, něco sezobali, ale v řádu procent. Bohužel plašič je tak drahý, že sám musí být v nějaké kleci na řetěz u stromu, myslím že lidského škůdce nevyplaší. Bohužel cena je taková, že moje tři třešně by musely rodit plody se zlatými peckami, aby se někdy vrátila investice.

Pavel

S těma nitěma máte pravdu. Rybízy omotané nitěmi nechají vrabci na pokoji a neoštípou. Ovšem rybízový keř není třešeň zvíci stodoly. Už se vidím, jak kupuji krabici stehovky, objednávám plošinu a dva dny trávím v koruně třešně s cívkou v zubech. Pokud jde o ten křik, daleko nejúčinnější je křik smrtelně raněného ptáka, ať to zní sebehrozněji, pro citlivky. Pokud se ozve častěji, ostatní vyhodnotí prostor jako nevhodný k pobytu a postupně odtáhnou.

On totiž špaček co narazí byť na jedinou nit, tak poplašně zakřičí a všichni odlétnou. Na kosáky samotáře jednotlivé niti neplatí, ale alespoň je donutí sednout k jedinné třešni a dokud z ní není holá pecka, tak nepřelétat. Není většího naštvání, než mít každou kuličku klovnutou pouze jednou někde u pecky. Každou pak utrhnete a zahodíte, protože po 20-30 plodech už to do huby nevezmete "aby boží dárek nepadl nazmar".

To o těch sítích jsou pěkné hlouposti. Kdo tu má velkou vzrostlou třešeň obalenou sítěmi? Nejspíš nikdo.

Možná si někdo obalil pidi stromek v pidi zahrádečce někde u řadovky. Ale nikdy jsem neviděl 5-10 metrovou třešeň obalenou sítěmi. A ani si nedovedu představit jak by se balila a kolik sítě by na to bylo třeba a kolik by to stálo.

Sice jsem viděl celé sady zahalené do sití, ale to nebylo v ČR a nebyly to velké stromy ale zákrsky vysoké dva tři metry.

Mohu jen potvrdit, že špačků a jejich drzosti podstatně přibylo.  Ze tří mohutných třešní jsem sklidil asi 5 % úrody. Existovaly náboje do pušky " ptáčnice" - myslím, že to byla jen kapsle a kulička, kalibr zhruba jako vzduchovka. Je vidět, že to není problém nový, ale naši předkové to řešili razantněji. Když pak přičtu ke špačkům hryzce a slimáky (ti se mně nyní pustili nejen do natí, ale i do hlíz brambor), tak mám pocit, že jsem na své zahradě ten poslední, kdo z ní má užitek. A rady typu " nechte je žít", nebo " prodejte to" vedou k tomu, že na farmářských trzích lidé přeplácejí zboží často původně nakoupené ve velkoobchodu. Okusil někdy takovýto radil rajče vypěstované na zahrádce, aby poznal rozdíl s kupovanýmv obchodě?Jirka