Můžu zapěstovat z vedlejší větve terminál?

Jde o to, co chcete.

Jestli vysokou typicky rozložitou vácepatrovou korunku, tak se snažte obnovit nějakým způsobem terminál

ale

pokud chcete jen nizký tvar pro pohodlnou sklizeň ze země, tak s tím nic nedělejte a následný prosvětlovací řez veďte tak, aby se terminál neobnovil. Pokud neodstranite jedno z pater, nebude to čistě kotlovitá korunka, ale zásady pro řez zůastanou stejné pro dvoupatrovou korunku jako pro učebnicově kotlovitou.

Připomínám. že třešeň má silné autoregulační schopnosti a absence řezu (střihu) jí nevadí. Pěstujete ji přeci pro ovoce a nikoliv pro porovnávání tvaru korunky s příručkami.

Většina lidí chce, jaksi předpokládá hezký, pěkný, pravidelný tvar korunky stromu. Ruku v ruk s požadavkem na brzké, vysoké úrody kvalitních plodů. Ani jedno ze dvou současných pater není v ideálním stavu. První je nízko, s malými rozestupy na kmínku-co to u třešně znamená? Někteří vědí. Navíc je oslabené druhým-přeběhlíkem. 2.patro-některé větve mají ostrý úhel nasazení, centr. výhon je zababčený, více poměrně velkých ran k dohojení, o nějakých rozestupech se ani nebavme.A pokud jsou konce výhonů zdeformované působením mšic, je ten střih přece na místě, často jsou zde vajíčka na čekačce... S.P.,Ch.

Připomínám. že třešeň má silné autoregulační schopnosti a absence řezu (střihu) jí nevadí.

Tak tohle přesně je ta učebnicová poučka. Kaštánka asi pětiletá ponechaná naivně autoregulaci, vytvořila zcela vzorový dvoják. Chodil jsem kolem tak dlouho a nechával autoregulovat až jsem letos nevydržel a začal jedno rameno sesazovat Zahnem. Moje chyba, měl jsem zasáhnout dřív.

Dvoják... na funkci (plodnost) to nemá vliv.

Tak je jasné, že dvoják se sám vždy neodstraní, že ten musíte ufiknout, když vám vadí. Ale jde jen o jeden střih ve vhodnou dobu.

jj  některé zásadní věci se musí řešit ihned a nespoléhat na autoregulaci. Tj. vyřezávání nadbytečných výmladků (vlků), dvojáků, proschlých větví, větví napadených klejotokem, větví poškozených při sklizni, větví překážejícch (ta co roste za světlem do cesty se sama neodstraní).

Jo abych nezapoměl, nejlepší je řezat od okamžiku, kdy mají pupeny zelené špišky, až do odkvětu (u mladých stromků) a případně až do ukončení sklizně (staré stromy).

Jo, jsou to nejlepší termíny ve vztahu k hojení poranění. Já ale-pokud možno na špičky nečekám, bývají totiž bystro okupované mšicemi, které mají úžasné mimikry! A v době květu neradno nadměrně gyglat se stromkem, květy jsou křehké, u mlaďocha nepočetné, když Vás zmerčí vzácná včela, že se motáte kolem stromku, tak se radši vydá jinam. Doba, po kterou je květ schopen opylení není nekonečná... S.P.,Ch.

Zkusím být nestranný. SfK píše, že třešeň nepotřebuje řez. Následně to po mém postu o dvojáku obratně popře. Pokud jde o termín řezu peckovin, mám o tom nějaké povědomí. Taky nerad lezu do stromů v době květu, vadí mi že je to křehké a spousta se toho oláme. Poznámku S.P.,Ch. chápu ne ve smyslu bodání včel, včely ve vrcholném květu málokdy bodají, mají jiné starosti. Chápu ji ve smyslu už tu diskutovaném v broskvích, že včely poškozené květy nelákají. Pak na strom který je mladý a má málo květů které ještě poškodíme včely nepůjdou. Vcelku tomu rozumím a považuji za možné. Takže pozor na demagogii, kolegové.

Vlastně jsem nad budoucností stromku nijak nepřemýšlel....no to je to jak se říká dvakrát měř (mysli), jednou řež.

Kolik let asi tak trvá, než třešeň dosáhne maximální velikosti?...30 a víc

   Konečně jsem pochopil, co je to dialektika - ať už Hegelova nebo ta, co nás učili, marxistická. Oba mají pravdu, třebaže tvrdí každý něco jiného! Jak SvK, tak S.P., CH (už tu chybí jen PBCH z Lucie).
    Tedy je pravdou, že třešeň, má-li dobře zapěstovanou korunku, další speciální řez nepotřebuje a jestli ji hospodář nemíní nějak tvarovat,  vytvoří sama korunu souměrnou, dostatečně světlou, s přiměřenými přírůstky.
    Ale ďábel je skryt v detailu. Korunka nemusí být zapěstována ze školky dobře, nějaký pupen může být vylomen, vyzobnut, letorost nalomen. Nu a výsledkem pak může být konkurenční výhon, vlk, dvoják. Takře řez toho, co sem nepatří je taky správně (nech odpadne všetko čo je oportunistické... G. Husák, 1969).

"Nepřemýšlel jsem" znamená, že jsem se úplně obyčejně snažil ho nějak řezat, aby neměl slabé dlouhé větvičky (před tím varují příručky) a počítal jsem s tím, že když může na stejném zákrsku vyrůstat jabloň, proč by nemohla nějak podobně růst třešeň.  Některé věci vám(tedy mně) bez vlastní zkušenosti nedojdou. Teď tedy vím, díky tomuto fóru, že kmínek je příliš krátký a pro třešeň se nehodí.  

Loni v létě stromek strašně rychle přirůstal, tak jsem některé větvičky zkrátil - což pochopitelně vyvolalo další růst. Takže jsem je možná zkrátil znovu.  Proti tomu neznám obranu - neřezat znamená růst, řezat znamená růst. Píšou, že dokud je třešeň mladá, snáší řez relativně dobře. Tak jsem ji stříhal.

No a stromek má větve rozložené spíš jako vánoční stromek - všechny v jedné výšce, pak dlouhá pauza a další kvrdlík (vyráběli jsme ho ve školních dílnách ze stromečku - pamatujete?). S tím si taky neumím poradit.

Proti mravencům/mšicím jsem přilepil na kmínek lepový pás a při pokusu o odlepení (protože se chytali malí ptáci) jsem sloupnul i mladou kůru z kmínku. Je tu téma "Vedlejší efekt lepových pásů na mravence". 

Takže se zkusím přiklonit k některé zdejší názorové skupině a něco nahoře nebo dole ořežu nebo to nechám být.   V nejhorším, až "keř" přesáhne únosné rozměry, provedu řez na babku.