Rybízová štáva - postup

To 3.169: díky za info, na ten odšťavovač jsem tedy moc zvědavý. Ten recept jsem zhruba takto nějak předpokládal, taky co jiného, jen toho cukru bych asi dával trochu méně, asi v závislosti na sladkosti (pokud se o ní dá v případě rybízu mluvit) bobulí. Předpokládám, že to odstátí je pouze k usazení kalu, takže opatrné stočení (viz Lenčin postup) hadičkou již po několika hodinách (třeba přes noc) by mohlo stačit.

To Lenka: kdyby ty lahve od rumu nebyly zcela prázdné, možná by se nemusela šťáva ani sterilovat (taky by asi nevydržela tak dlouho)

Já dělám rybízový sirup bez vaření. Je dobrý proto, že se varem neničí vitamin C:

Na 3 kg rybízu dávám 1,5 litru vody  -   rybíz rozmačkám šťouchačkou na brambory, zaliju vodou a nechám vyluhovat 24 hodin. Potom vymačkám a odhadem na jeden litr tekutiny dávám jedno kilo cukru, přidám 3 dkg kyseliny citronové a 3 gramy kyseliny benzoové.  Nechám opět stát 24 hodin  -  za občasného zamíchání se cukr sám rozpustí. Potom stáčím do petlahví.  Lahev naplním až po okraj a zavírám (zašroubuji) přes kousek mikrotenu, který naprosto utěsní uzávěr. Sirup takto vydrží i několik roků.  Zdravím - Daniela.

Dobrý večer Danielo, máte pravdu. I já jsem dělávala stejným způsobem sirupy z různého ovoce, když byly děti malé. Dá se dělat téměř ze všeho, čeho je zrovna víc než dost. Míla R

Já dělám sirup tímto způsobem také ze všeho - jahody, maliny, ostružiny - co se namane. Má to úplně jinou chuť, než když se to vaří.  Ten rybíz jsem napsala proto, že nám právě také dozrává. Ještě tak tři dny a jdu na to.  Z části rybízu dělám i dřeň do mrazáku.  Zdravím - Daniela.

Já jsem přestala šťávu z rybízu dělat, vždy mi téměř zrosolovatěla, nikdo ji nakonec ani nechtěl. Tato zůstává řídká Danielo? Malinovku dělám podle podobného receptu - ještě z počátku minulého století.

Manželka z ostružin (- byly krásné. leč kyseké) jen vymačkala štávu, lehce zahřála (nevařila), aby se rozpustil cukr, přidala kys. citronovou a hned plnila do lahví. Jak dlouho by nám vydržela nevím, byla moc dobrá a tak nic nevydržela.

Je pravda, že i když šťávu nevařím, tak trochu zrosolovatí. Ale řeším to tak, že vždycky před nalitím šťávu protřepám a rosol povolí. 

Pro Martina - Když se do šťávy nepřidá žádné konzervační činidlo, tak by šťáva zkvasila. Uchovává-li se však v lednici, tak vydrží dlouho - pokud jí však také jako vy dřív nevypijeme.   Daniela.

my delame sirupy stejne jako Daniela, a jsou vyborne. Dokonce delame i z jahod, to je neskutecny zazitek, ta vune. Ovoce sklizime a protoze v lete nemame vetsinou moc casu na zpracovani, tak ho supneme do mrazaku, a sirupy delame az v zime. Ovoce se necha normalne rozmrazit, a postup je stejny. Zalit horkou vodou, nechat lehce nakvasit, aby se znicil pektin co zeliruje (nekdy to necham ve spizirne i dva tri dny, kdyz na to zapomenu), pak vylisovat na rucnim strojku Porkert (elektricke jsou naprosto nevhodne) a davam stavu 1:1 s cukrem. Dobre se to odmerujev odmerce, litr stavy, litr cukru.  Pak jen lehce ohreji, aby se to rozpustilo, pridam nejake konzervacni cinidlo nebo kys. citronovou a plnim do lahví.

Nahore se v hrdle vytvori husty špunt, ale to nam až tak moc nevadí. Štáva je sice trochu zakalena, ale zase ten pocit že je to fakt z ovoce... a ne jen "přírodně identické aroma", jak možno zakoupit v obchodech.

Delame takto jahodovy, rybizovy, malinovy.

Dělal jsem sirup podobně jako paní Daniela, většinou z černého. I při technologii "zastudena" je možné bobule přelít horkou vodou - uvnitř bobulí se teplota nezvedne tolik, aby se vitamin C zničil. Bobule jsem nedrtil, aby mi sirup nerosolovatěl. Louhoval jsem až 48 hodin - černý rybíz kvasit tak rychle nezačne. Zalévá se 2x po sobě, poměry si ale nepamatuju.
   V posledních letech s nástupem PETflaškové kultury o sirupy není zájem, stejně jako o pitnou vodu z vodovodu. Snažím se proto vyrobit čerstvou šťávu (naředěnou ovšem) přímo k pití.
    Kyselina benzoová se dnes nahrazuje sorbovou, přesto se pokouším chemii vyhnout.

Nejaky dobry tip na lis? Kde kupit?