Staré odrody slivek

Uz som prispieval do viacerych diskusii, tak sa nechcem nejak opakovat.Ale kratucko.Stare odrody sliviek zberam, aj za pomoci priatelov uz viac rokov.Mam celkom peknu zbierku Spendlikov(podla matecnych stromov),Bystriciek, Durandzii a cca 10 odrod pravych sliviek z Vankovej pomologie.U mnohych zatial cakam na plody, avsak sarka ma uz pozdravila.Su to vsak zaujimave veci, tak cakam.Stromy infikovane sice pomalsie rastu, ale niektore, ked sa rozbehnu, tak pekne plodia a na plodoch sa sarka prakticky neprejavuje.To je ale vsetko na velmi dlhu diskusiu a mne sa nechce moc pisat.Pokial je nejaka mozna vymena peknych starych veci, som za. Prajem vsetko dobre a vydrzte, stare odrody si to isto zasluzia. Lubomir Zubak, zubak@argus-sk.sk

Dobrý den, prosím o radu zdejší znalce slivoní. Před cca 40 lety na bývalé zahradě, která dnes již neexistuje, byla slivoň, která měla velké červenožluté plody, sladké a velmi šťavnaté, na které dodnes nostalgicky vzpomínám. Šťáva při kousnutí tekla mezi prsty, plody často praskaly už na stromě, ale chuť byla úžasná. Chtěla bych něco podobného ještě vysadit. Našla jsem odrůdu Opal a Královna Viktorie. Prosím, kdo tyto odrůdy zná, aby mi napsal, zda jsou podobné mojí bývalé nebo kterou jinou by doporučil z dostupného sortimentu. Díka Vlasta L.

Milá paní, napsat, že plody byly sladké a šťavnaté (které nejsou?)  je málo. Co přesnější velikost, tvar, doba zrání? Opál před 40 let nebyl, Viktorie ano, ale ta má vejčitý tvar a tmavorůžovou barvu. Co znamená červenožluté - žluté s červeným líčkem? Nebo na povrchu červené a uvnitř žluté?

Plody byly velké v průměru asi 5-5,5 cm, na povrchu červené se žlutou, uvnitř žluté, kulaté, silně šťavnaté a sladké, dobu zrání si již nepamatuji. Ty dvě odrůdy jsem našla teď, v současném sortimentu, jen že se asi trochu podobají a hlavně jsou nyní k sehnání. Nebo poraďte nějakou jinou. Ani tak nepátrám po jmenu té staré, ale spíše co by se jí nejvíce blížilo. Dík za trpělivost. VL.

Přečtěte si podobné téma (v sekci slivoně) : Ví někdo o ryngli/slívě zvané paví oko?

Slívu ne. Jen babočku, lišaje, rybičku a možná černouška...

Stando,

když píšete, že švestky mají charakteristickou třísku mezi stopkou a peckou, vzpoměl jsem si na odrůdu Stanley, která tímto neduhem také trpěla. Nemůže to být on?

V.

Trochu pozornosti by to chtělo. Dalo mi hodně práce najít to na co se odkazujete a zjistil, že jsem psal opak : že "Vysocká švestka nemá tento neduh", nemá to co mají některé polšvestky jako Stanley, Presenta,...

Dobrý den.
Slivoně jsou proměnlivé a pěstují se zde ve velkém, více jak tisíc roků (viz nařízení Břetislava I.). Jenom za tu dobu musela vzniknout spousta zajímavých kultivarů (tedy odrůd). Proč by, během společenských změn, měly zůstávat věci dobré?
Předloni jsem si pořídil ze Šumavy stromek „Papežské vejce“ (další synonyma si už nepamatuji), zatím nerodilo. Loni jsem si pořídil z Krkonoš stromek „Paví vejce, Pávče“, ale někdo mi ho ukrad. Ale obě by měly být žluté. Kulatou, žlutočervenou blumu mám od kamaráda z Brtnicka, ale je malá (tak 4 cm) a není moc šťavnatá. Velké, fialovočervené ale oválné, šťavnaté, rostou nedaleko Jemnice. Mají oranžovožlutou dužninu a zrají postupně, tam okolo poloviny srpna. Ještě jsem si naštěpoval červenofialovou velkou, kulatou, ale to je pravděpodobně semenáč.
Taky jsem hledal velkou žlutozelenou ryngly ze svého dětství. Nakonec jsem ji loni „našel“ a navíc jen kousek od svého bydliště. Myslím si, že nejnadějnější by byly výlety do okolí, kde Vaše slivoň rostla. Nejlépe v době zrání a prostě se dívat a hlavně se poptávat. JG

Slivoně... pěstují se zde ve velkém, více jak tisíc roků (viz nařízení Břetislava I.)

To by mě skutečně zajímalo, to je docela převratná informace.  Můžete dát odkaz, kde se píše o tomto nařízení? Ve školách se dosud učí, že pěstování slivoní v českých zemích zavedl Karel IV.  Proto se jim dodnes říká karlata - kadlátky. Na rozdíl od vinné révy, která se tu pěstovala již o mnoho let dřív a zásluhy otce vlasti jsou jen fabulací Jana Nerudy.