Staré odrody slivek

Zaznamenal jsem názor, který říká "nač bychom si pořizovali staré odrůdy švestek, když šlechtěním vznikájí, nebo mají vznikat lepší odrůdy, ve kterých už jsou dobré vlastnosti pospojovány s potřebnou odolností.

No, né vždy se to podaří, a i nynější výsledky novošlechtění v dnešní době nejsou tak přesvědčivé, jak by se mohlo zdát.Většina novošlechtění se může pyšnit při sklizni velkými zářivě barevnými plody, a deklarovanou odolnosti, nebo toleranci.A některé se můžou pochlubit, že jim refraktometr "nestačí",ale... je tam i aroma???Některé novošlechtění vlastním, ale stále mám pocit, že mi něco schází.

Před pár léty jsem vyklučil velký, asi padesátiletý strom švestky, který ve svých nejlepších létech dával prvotřídní, středně velké, kvalitní aromatické švestky.Takovou kvalitu jsem doposud v nových odrůdach nenašel.Většina je náročná na sumu teplot,což u mne někdy ztěží obdrží.Ale nescházím na mysli, a stále pátrám mezi modrými peckovinami.Spíše se zaměřím na plody menší velikosti, na obou koncích mírně zašpičatelé.Možná by stálo za úvahu poohlédnout se po duranciích, nějakém zdařilém klonu Domácí velkoplodé, nebo zabrousit mezi starší odrůdy.

Kupte si lednové vydání Receptáře, který o starších odrůdach pojednává, a nechybí obrazový doprovod.Althánová, Bryská,Domácí velkoplodá, Durancie,(Esslingenská),Lützelsachsenská, Malvazinka,Nancyská, Ontário,Oullinská, Ruth Gerstetter, Stanley,Tuleu gras, Vlaška,Wangenheimová, Wazonová,Zelená renkloda, Zimmerová.Takže pokud dovolíte i v následujícím roce se stále ještě budeme bavit o ringlotě, nebo Bystrických odmianach.

V příštích dnech pojedu do Vysoké odebírat rouby z původních "matečných" stromů jejich místního klonu Švestky domácí. Je to něco mezi Vlaškou a Chrudimskou, ale takhle do písmenek se to sem nedá popsat. V létě jsem nechával stromy testovat na šarku a jiné hospodářsky významné viry. Takže, pokud někdo mi napíše do SZ kontakt, mohu mu část roubů poslat k hodnocení. Platí to i pro zájemce z oblastí promořených šarkou, protože jen tak se dá plošně vyzkoušet, jestli je odrůda rezistentní či dokonce odolná nákaze šarkou.

No a až budu mít odebrány rouby, dám vědět starostovi obce, že už může vyhovět stěžovateli a nechat alej vykácet. Ano, po 50-60 letých stromech toho zase tak moc nemůžete chtít a jejich zdravorní stav neobstojí proti argumentu, že z obecního pozemku vrhají stín na soukromý pozemek, do soukromé kuchyně a do soukromého obýváku. no a takto čato mizí i jiné krajové odrůdy. Ne všude mají tak starostlivého starostu.

S.

Dědina, kam půjdete odebírat rouby je Vysoká u Příbrami.

Ne, Vysoká nad Labem, ale je docela nízko. Dolní kraj aleje je 237 m n.m.  a horní okraj aleje 251 m n.m. Krásný výhled je na alej z nedávno obnovené rozhledny Milíř s ochozem na úrovni cca 304 m n.m.

No nakonec to dopadlo tak, že už dnes mám rouby nastříhané a na testovaných stromech nic nezbylo (jen plodonoš).

Z Vysoké je kamarád, co mne do toho uvrtal... Původně si myslel, že přemluvím tchána, jako většího odborníka v tomto oboru, ale život mění. Předloňskou zimu, kdy se tak stalo nebylo na stromech v podstatě co brát aby to bylo použitelné na rouby, tak se jen vytipovaly nejzdravější stromy a ty se po opadnutí únorových mrazů radikálně zmladily. Zároveň se poslaly první vzorky na ELISA testy pro určení virologického stavu. Při loňském odběru roubů už tedy bylo jasné, že alej je dosud bez šarky a že nejmenší z vytipovaných stromů není nejmladší, ale má vir zakrslosti peckovin. Na zmlazení reagoval uschnutím, což virologický nález víceméně potvrdilo. Z nejvitálnějších stromů pak byly napěstovány nové stromky, které jsou již na evidovaných místech v obci, ale mimo alej. Letošní odběr roubů je spíše záloha pro napěstování dalších stromků tak, aby se nemusely brát rouby z dosud neplodících štěpovanců.

No a jak vypadají plody jsem do září 2013 nevěděl, protože kamarád mne začal přemlouvat v době po sklizni (když měl svou kořist obecních švestek zkonzumovanou), následující rok byla neúroda z důvodu mrazového poškození jak v pupenech tak v kvetoucím "co zbylo". letošní úroda byla pěkná, ale přišel jsem 3 dny po nájezdu místních, tak jsem obíral jen zapomenuté méně jakostní plody. Zcela jistě se dá vyloučit, že by se jednalo o durancie nebo pološvestky. Jde krásně od pecky, nemá "takovou tu třísku" mezi peckou a stopkou. Je plně ojíněná a mnou paběrkované plody měly velikost "pod 5 kusů do 100 gramů" = lze tedy předpokládat standardní hmotnost kolem 30 g při běžné péči (nehnojená cesta a málo hnojené pole vedle aleje). Půdy ve Vysoké jsou lehké písčíté s občasnými pláty vátých spraší. Dva stromky mám na své zahradě, tak jistotu popisu vlastností budu mít až mi zaplodí vlastní.

Vysoká u Příbramě je podle mapy cca 600 metrů n.m. Jsou-li švestky viruprosté, pravděpodobně to neznamená, že jsou proti šarce odolné. V těchto nadmořských výškách se viru PPV obecně nedaří a tak na kopcích i v zamořených oblastech bývají stromy zdravé. Obávám se, že naroubujete-li a vyadíte tyto odrůdy v nižší poloze, onemocní podobně jako ty ostatní.

Ne, jak jsem psal dříve, je to Vysoká nad Labem. Švestky jsou viruprosté zřejmě jak píšete, že se jedná o přirozený prostorový izolát. Téměř ze tří stran je obec obklopena lesem a vedou do ní mimo lesních cest tři silnice lemované jabloněmi a jedna polňačka s historickou alejí švestek. Alej je nesouvislá s prolukami až 200 m a na katastru Bukovina pak pokračuje jako nesouviská jabloňová alej.

Vám, pane doktore pošlu také pár roubů, zajímal by mne váš názor. Do kolekce genofondu v Holovousích zatím nebyla zařazena, dokud nebude popis natolik upřesněn, aby bylo možno posoudit, že zařazení do genofondu bude přínosem.

Inu zajímavé, nesporně... Ne že by mě tedy tyhle objevy zas až tak překvapovaly. Z vladtní zkušenosti vím, co všechno se dá při mapován ístarých stromů najít. když jsme u slivoní, letos jsme našli v Bielých karpatoch švestku, nebo slíšp pološvvestku, ke¨teré se tam říká Ozimá. Dozrává až po Domácí, sladkost téměř Durancií, ale se švestkovějším aroma a podobně jako durancie netrpí šarkou. Korunä charakteristicky výrazně převisá.

Zajímala by mě ještě reakce švestek na zmíněný radikální zmlazovací řez. je znám ože přestárlé švestky tohle zrovna moc nemusí a že většinou dojce k napadení stromů plodnicemi hub. Jak dopadly vaše stromy, je to jen orázka možnosti vzít rouby, nebo mají stromy i perspektivu? V kterém měsící byl řez proveden?

O rouby bych měl mimochodem docela zájem, jakkoliv se možná pro ně stavím na místě dotyčném...

           Ing. Fidla

Zmlazení bylo provedeno sesazením terminálů 5.4.2012. Strom s indikovanou virovou zakrslostí prakticky odešel, na něm výmladky schopné odběru na rouby nenarostly. Ostatní víceméně reagovaly dle míry oslunění/zastínění velmi dobře. Řez byl velmi radikální, protože perspektiva byla ta, že se skácejí buď na základě karanténního nálezu, nebo v případě negativního nálezu budou ponechány pouze na dobu nutnou k pořízení materiálu na zachování genofondu. Není to takové, že by byl čas pár let sledovat cv. a určovat, je li to výsadba nakoupených roubovanců po válce nebo je to opravdu původní místní odrůda.

Ideální by bylo, kdyby jste měl v péči i zahradu s infikovanými stromy, kde by jste provedl přiroubování štěpu do koruny a sledoval, až se dostanou do plodnosti, jestli jsou citlivější/resistentnější než hostitelský strom.