Dobrý den.
Pokusím se. Ale převratné by spíš bylo například obnovit (aspoň částečně) početní stavy slivoní na počty, které byly v dobách konce prohnilé a nenáviděné Rakousko-Uherské monarchie.
Švestková historie (tedy slivoňová). Tak již staří Řekové pár století před Kristem (Řecko je i Makedonie). Římští císaři nařídili před rokem 300 n.l. vysazovat velké slivoňové sady v povodí řek Sávy a Drávy. (Dnes se uvažuje, že Marcus Aurélius napsal Hovory k sobě na Mušově. Románské stavby byly také v Olomouci.) Část povodí Sávy a Drávy byly později Valukovy Korutany a Valuk (Vlk?) byl dobrý kamarád a soused Sáma. Hranice se uvádí linie Dunaje, Linec Bratislava, potom spojení území. To znamená, že na území Sámovy říše se švestkoviny pěstovaly už nejméně 350 let před Sámem (takže možná slivovice na Wogastisburku a z toho pak zánik Merovejské dynastie). Možná z Posáví, Podráví pocházeli i Velkomoravští Rastislav se Svatoplukem. Ale bezpečně se tam, při svých životních přemetech, něco nadránil jejich předchůdce Pribina z Nitry. A když Bosenské švestky vydržely dodnes, tak prostě švestku minout nemohl.
Dosti mých úvah, citace z úvodu zprávy (Číslo projektu NAZV: QF4111, Název projektu: Výzkum pěstitelských a zpracovatelských charakteristik nových odrůd slivoní. Doba řešení: 1.2.2004 – 31.12.2007, Odpovědný řešitel: Ing. František Paprštein, CSc., Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.):
„Pěstování slivoní a jejich zpracování má v naší republice bohatou tradici. Například již kníže Břetislav listinou z roku 1052 přikázal obci Žiželice u Chlumce nad Cidlinou, aby kapitule chrámu ve Staré Boleslavi odváděla ročně 20 soumarových nákladů švestkových povidel a 45 soumarových nákladů sušených slív (cca 2 500 kg)“ konec citace.
Hmm, to muselo být kaprů na černo nebo na červeném víně s jemnými bylinkovými knedlíčky! Inu skromní preláti... JG