špendlíky

Šarka se nevyskytuje ve výšce 600 m a výše. Některá teplá k jihu obrácená horská úbočí pohou tyto prametry splnit. Nejlépe hledat tam.
  Myslím, že žádný semenáč  (ani ze 100) nemůže být úplně stejný jako mateřský strom, tak jako žádné ze 100 dětí (teoreticky) nemůže být stejné jako rodič. Ale podobný být může, u samosprašných odrůd podobných bude obvykle většina.

Zdravim

S temi 600 metry se mi to nejak nezda. To mate z vlastni zkusenosti, nebo se to nekde pise? Pripadnou absenci sarky v horskych oblastech bych spis videl v izoloanosti lokality a tim v horsi napadnutelnosti. I kdyz je mozne ze vyssi polohy tolik nevyhovuji msicim, kter hlavne sarku prenaseji, nevim.  Myslim si ze sarkovy virus PPV muze prezivat vsude tam kde jsou jeho potencialni hostitele z celedi ruzovitych a samozrejem i jeho siritele.      Pravdou je ze pri patrani po odolnych varietach Domaci svestky byly na valassku a a si i jinde nalezeny ucite bezvirozni stromy. Ukazalo se ze jejich bezvoroznost neni dana nejakou geneticky danou odolnosti, ale lokalitou, bohuzel. Jeste k spendliku, jasne ze zcela totozny nebude, to jde jen v pripade roubovani, cili jinak klonovani. Ovsem vizualne i chutove shony plod ze semenace by snad nemusel byr problem. A propos, nemate nekdo ykusenosti ze semenaci spendliku?

          s pozdravem      Ondra

Skutečně jsem si to nevymyslel aníi neodkoukal, sám jsem se té informaci podivil. Vím jen, že když jsem si to četl, ppovzdechl jsem - no jo, jenže tam se nedaří ani těm švestkám! Pokusím se najít tu publikaci, kde se o tom psalo. Určitě by o tom mohli vědět odborníci - profesionálové tady na chatu.

Omyl, že se švestkám v horách nedaří. Máme velký sad v nadmořské výšce 700 m n.m. - švestky, durancie, špendlíky, ryngle i velké modré slívy (Čačanska). Navíc severozápadní svah (čili žádná teplá chráněná poloha), v Beskydech - vysoké srážky, nízká teplota, krátká vegetační doba. Ovoce je sice méně, méně cukernaté a taky ne každý rok, ale zase nehrozí šarka, ne kvůli izolovanosti, ale díky vlhkosti a teplotě ve vegetačním období. A když je dobrý rok, tož ta slivovica stojí za to!!!

No - tak nějak jsem to myslel!

Se semenáči špendlíků zkušenost mám, docela dobrou. Na zcela kamenité stráni nad zahradkou, kde by snad nic jiného (kromě josty) nerostlo, jsem vysadil špendlíky. Chuťově prakticky stejné, jako rodiče, šarka se dosud neobjevila...na té skále se jim docela daří.

Ze 100 semenáčů by mohl být nějaký s většími plody nebo odolnější šarce :) Viděl jsem v jednom internetovém obchodě (UK) křížence Katalonského špendlíku a čehosi. Třeba by bylo dobré ho s něčím sprsknout...

Z vlastní zkušenosti semenáče nedoporučuju:

zvlášť ze starých sadů, kde kromě špendlíků rostou i švestky, durancie, renklody a tak. Po přepylení by potomstvo těžko podrželo vlastnosti rodiče. Máme na zahradě 3 stromy z odkopků, různého původu. Jen 1 z nich je opravdu kvalitní Katalánský špendlík - velké žluté sladké plody, s dužninou za zralosti úplně se oddělující od pecky, která je plochá a špičatá. Takže jako každá šlechtěná odrůda (byť by stará) se dá těžko množit generativně - semenem.

Semenáč a odkopek jsou zcela odlišné rostliny. Odkopek si podržuje vlastnosti mateřské rostliny - pravokořenné, častěji však  její podnože. Včetně onemocnění šarkou ovšem. 

ahoj:)! My máme belicu- 3 stromy, jeden starý a dva nové naštepené (minulý rok prvýkrát rodili). Mladé belice majú plody podstatne väčšie a minulý rok ich bolo neúrekom, stará rodí pravdielne, každým rokom má veľa plodov a bez šárky. Podobne aj nové stromčeky. Pokiaľ viem, tak u nás je to nablízku jediný takýto strom, no moji známy majú belicový sad a tiež nemajú problémy so šárkou. Sme z našich belíc nadšení, plody chutia výborne.