špendlíky

Kdyby lékárník ten recept opravdu znal, byl by dnes milionář.
   Pokud ošetření teplem opravdu funguje, předpokládám, že je používají firmy prodávající šlechtitelský (bezvirózní) materiál.

Aehm, skutečně by to chtělo podrobnější informace, jaká teplota, a hlavně po jak dlouhou dobu.

Ale dobrý námět k pokusům, jdu do toho.

Takové špendlíky jsou většinou všude dost šárkou postižené, takže ozdravit a spichnout s něčím odolnějším...

ahoj, spendliky(u nás belice) pestujem už niekoľko rokov.Mám z Kopaníc pozbierané vrúble z rôznych matečných stromov, kôli zachovaniu genofondu. Vzhľadom na to, že matečné stromy už prežili niekoľko 10 -tok rokov, myslím, že dokážu žiť aj so šárkou (t.j., že ju určitým spôsobom tolerujú). Tento rok bola úroda cca 150kg a destilát je víťaz degustácie v Mikulčiciach...

           S pozdravom Ľubomír Zubák tel. 0908/794568

Je to velmi záslužná práce pán Ĺubomír Pokud uschne poslední strom, odejde odrůda navždy a už ji nikdo nikdy neobnoví. Mnoho takových to potkalo. Pravda, zase vznikají nové.
   Skutečnost, že stromy žijí několik desetiletí nemusí znamenat toleranci. Šarka se taky neprojevuje každý rok stejně. V klimaticky příznivých letech zaplodí i nemocné stromy relativně kvalitní ovoce.

som velmi rad, ze sa vam moja praca paci.Ja mam stromy rad a bolo by mi velmi luto, keby niektore odrody len tak odisli.Viem, ze sarka je potvora, ale snad sa casom najde na nu liek, takze mojou ulohou je len zachovat tuto odrodu, pokial mozno vo vsetkych variantach ktore najdem.Neskor, vzhladom na to, ze ja som uplny amater, to snad mudrejsi odo mna vyriesia a ja budem len rad.Pozdravujem L.Zubak

Máte pravdu, šarka je nevyzpytatelná, letos ju na stromech není vidět, ovoce aj list je čistý.Stromy jakoby se staly imunními.  AB

špendlik foto-belice

Je záslužné zachovávat různé odrůdy, ale vývoj se nezastaví. Myslím, že šarky se lze zbavit a snad i u špendlíků pomocí meristémových kultur (jako u jahod).  Ale co to vyřeší?  Zízkáme sice viruprostý materiál, ale se stejnými vlastnostmi jako původní rostlina, tedy opět citlivý na šarku. Je pak jen otázka času, kdy opět dojde k infekci. Vegetativní rozmnožování tedy nic neřeší.  Generativní množení v domácích podmínkách je jako sázka v loterii. Nikdy nevíme, kdo je "otcem" konkrétní pecky a odkud přiletěl a ani matka se stejným otcem nedá stejné potomstvo. V laboratorních podmínkách se pečlivě opatrují květy a hlídá se jejich oplodnění, ale to něco stojí. K vyšlechtění odolné varianty odrůdy s požadovanými vlastnostmi je třeba výsev a zkoumání miliónů rostlin. Dalším problémem ve šlechtění ovocných dřevin je dlouhá doba od výsevu do nástupu plodnosti. (U jahod mohu vidět výsledek už druhý rok, ale u ovocných stromů???). A čas nahrává i škůdci. Virus může zmutovat a začít napadat i rezistentní odrůdy. Je to nekonečný příběh. Ale nakonec i ve sportce někdo chytne první cenu. Takže, buď se smířím se špendlíky, které budou mít šarku, rostliny budou mít kratší životnost, někdy úroda vyjde a někdy ne,  nebo se přeorientuji na nové odolné odrůdy a vyberu si z nich.  Taky mohu sázet a sázet a čekat na hlavní výhru. Jak dlouho a za jakou cenu.  Na druhou stranu, když bude sázejících hodně, tak to nakonec také někomu vyjde. Pak se může o výhru s ostatními podělit.

Špendlíky chytají a rostou na semenáčích myrobalánů velmi pěkně. -- Loňská zkušenost. Rouboval jsem někdy v půlce února, do rozštěpu, je to tenké. Letos opět, teprve uvidíme...

Pohoda, hezký den

Rád bych ještě přispěl k identifikaci špendlíku drobnou, ale důležitou poznámkou: strom s dozrávajíími plody poznáte již z dálky.Nejen podle žlutého vejčitého tvaru ovoce, ale především podle specifické vůně, která se line již z dálky a není žádnou jinou odrůdou nahraditelná.Tato typická vůně je cítit i při vaření marmelády i ve špendlíkovici (ta je především od toho ceněna, přesto,že je silně doslazována řepným cukrem). Vůně špendlíku je neodmyslitelná.   A.Bartoš