Prořezat švestku teď?

Pod pojmem "řez" jsem v souvislosti s ořešákem měla na mysli právě jednorázové a nezbytně nutné zásahy typu odstranění nevhodné větve, na které je podle mého názoru září pozdě. Překvapilo mě, že někdo ořešáky řeže systematicky (řez výchovný a udržovací, o kterém píšete). Nikdo z mnoha známých, kteří ořešáky mají, je totiž takto neřeže. Myslím si, že jsou rádi (podobně jako já), že něco roste "jak dříví v lese", tvoří pohledné stromy a k tomu ještě plodí. Přečetla jsem si Vaši reakci několikrát, ale stále nevím, proč ořešák systematicky řezat. Co je cílem? Jiný typ koruny? Vyšší plodnost? Lepší zdravotní stav? Zdraví Zuzana

Dobrý deň Zuzano! Presvetlovanie korún je spôsob rezu. Takisto ako Vy som nevidel, že by niekto na sklonku leta vyliezal po rebríku a robil presvetlenie korún každé 2-3 roky pomocou nožníc. Generácie naších predkov vykonávali tento rez počas otĺkania plodov dlhými palicami- podľa polohy a odrody orechov- niekde koncom septembra, inde začiatkom októbra. Pri zrážaní orechov súčasne odlamovali zahušťujúce výhony v korune. Aj keď je tento zásah v rozpore s Vaším názorom aj v rozpore s modernými príručkami o reze ovocných drevín, orechy evidentne tento zásah udržiavajúci rodivosť bez problémov znášali. To svedčí o vysokej schopnosti regenerácie orechov, čo nakoniec potvrdzuje aj moderná literatúra. Alebo ste presvedčená, že naši dedovia čítali príručky a vedeli o tom, že september je nevhodný a klátili orechy už v auguste? 

Nevím, kolik generací našich předků mlátilo do korun ořešáků bidly, aby prosvětlili koruny. (Já to nikoho dělat neviděl, to však neznamená, že se to nedělá). Řekl bych, že prvotní účel byl a je srazit ořechy, protože lézt za nimi vysoko je jednak nebezpečné, druhak jsou v koruně poměrně řidce, takže by bylo třeba stále přestavovat žebřík. Dlouhá tyč splní požadovaný účel a nemusí se na strom. Větví se dá tímto způsobem při vhodném opření i zatřást a ořechy spadnou. Že se při tom sem tam nějaká větev odlomí je možné, odmítám ale věřit tomu, že je to záměr.

Vážený pane PP, v literatuře se občas můžete dočíst, že otloukání ořechů bidlem má skutečně vedlejší fyziologický efekt. Kromě toho, že se odstraní část suchých větví, se tím "probudí" vyrašení ze spících oček v další sezóně. Vím něco málo o vinné révě a na různých vinařských webech jsem vyčetl, že pokud chci vyvolat vyrašení výhonu ze spícího očka v potřebném místě (pro zapěstování nového kmínku či ramene), doporučuje se silněji udeřit do vhodného místa nůžkami, čili něco podobného jako u ořešáku. Zdraví jenamater.

Jenamater. Četl jste dobře to,  s čím polemizuji? Já nemám nic proti srážení ořechů bidlem, doma jsme to běžně dělali. Žádné větve jsem přitom neulámal. A vím o tom, že se říká, když se ořechu "naklepe", tak příští rok zarodí. Mám problém s interpretací a zdůvodněním pana Paľa. Domnívám se, že urazit čtyřmetrovým bidlem v koruně již nepatrně silnější větev bude docela obtížné. Rozehnat se nemůšete a sílu na tom konci nemáte. Leda by do toho předkové mlátili zvenku koruny hlava nehlava. A to se mi zdá trochu přitažené. 

Ad PP: Nie je to zas pre zmenu čiste vaša pohádka či interpretácia?  Zato, že vy si to neviete predstaviť, neznamená to, že sa odpradávna pri každoročnom klátení orechov stromy neomladzujú. Pre vašu informáciu: Josef Sus, Tomáš Nečas: Řez ovocných dřevin, str.72: "Dlouholeté pokusy dokázaly, že u řezem neošetřovaných korun stromů (ořešáků) může být 50-70% jejich aktivní plochy neplodné. Naproti tomu, pokud je koruna pravidelně řezem ošetřována, sníží se procento neplodné plochy na akceptovatelných 30%."

A píše se v této nebo v nějaké jiné knize, že řez lze nahradit otloukáním bidlem? 
   Osobně řez ořešáků neprovádím, stejně jako neprovádím řez dospělých třešní. Odstraňuji pouze větve, které překážejí -  např. průjezdu sekačkou. Ani ořechy neotloukám, počkám až popadají. Ne snad proto, že bych myslel, že se to nesmí, ale přijde mi to zbytečná námaha.  Oklepnu až posledních pár plodů, které zůstanou viset i po prvním mrazu, kdy odpadnou všechny listy.

Mať doma 1 orech a mať produkčnú výsadbu je predsa len rozdiel. Ak máte pochybnosti, napíšte autorom knih. O vplyvu rezu či otĺkania na úrodnosť nepochybujem. Ako tu už bolo viacrazu spomínané, otĺkanie plodov a konárov malo viac významov. Čakanie, až všetky plody puknú a orechy spadnú na zem, by trvalo týždeň.

To trvá možná ještě déle. Ale mám jistotu, že jsou zralé a není je třeba vylupovat z oplodí. Švestky na kvas padají ostatně  ještě déle.
   Dávná pranostika, že "ořechům je třeba namlátit, aby plodily" se vztahovala na semenáče. Dnešní štěpované ořechy obvykle s nástupem plodnosti problém nemívají. Já mám s ořechem jen dvě starosti: 1. aby nezmrzly pupeny přes zimu, 2. aby nezmrzly květy na jaře.
     Někde jsem o rážení ořechů četl, tuším ve Šrotových 1000 radách, ale nemám je u sebe, abyc h se podíval.

Dobrý večer, pán Paľo, len tak pre zaujímavosť k tej produkčnej výsadbe orechov... Minulý rok sme s rodinou šli autom do Chorvátska cez Maďarsko a potrebovali sme si urobiť cik-pauzu. Odstavil som to na takej bočnejcestičke a ako sa tak rozhliadam po okolí-oplotený veľký pozemok, netrúfam si odhadnúť rozlohu, ale určite viac ako hektár a tam orechy-tenké stromy vyhúknuté do výšky, hrúbka možno ako moje lýtko, vysadené do sponu možno 2x3 metre... a tá výška bola už cca 4-5m. Tk som to nepochopil, tie stromy si tienili, konkurovali. Ale snád to nesadil absolútny blbec... Presnú lokalitu si už nepamätám...