Procházkova

Před mnoha lety rostla v zahradě rolníka Procházky (kterou posléze rodiče zdědili) stará švestka, spíš pološvestka. Protože kolem byly další pravé Domácí (kvalitou nedostižné), zajímali jsme se o ni jen zkraje sezóny, neboť dozrávala už v půli srpna. Až když pravé švestky začla kosit šarka, začal být o tuto nenáročnou odrůdu zájem.  Po letech musela slivoň uvolniut místo dětské houpačce, tak jsem z ní naštěpoval stromek mladý. Podle literatury jsem došel k závěru, že to bude Wangheimova, vysoká plodnost, ranější zrání, buclatější plody. Jenže po revoluci jsem si od Kubáčka koupil dva stromky Wangheimovy a když začaly plně plodit, bylo jasné, že to není totéž.  Stromy i plody jsou si skutečně podobné, ale Wangheimovy jsou drobnější, méně aromatické a hlavně - zrajíí víc než o týden později. Překřtil jsem tedy slivoň na Procházkovu, podle původního majitele zahrady. Dodnes nevím, jak se opravdu jmenuje. Řadu let je u nás tato švestka páteřní odrůdou pro přípravu kvasu - plody jsou ojíněné a pěkně voní (podobhně jako Katinky), vůči PPV vysoce tolerantní, sladké i ve studených letech. Tak si říkám, že oni ti staří pěstitelé nebyli asi žádný trubky. Hledáme stále nové čačanky, rumunky joja a topy a nevím, jestli nevymýšlíme dávno vymyšlené.

pokud mají plody průměrnou hmotnost 45 g., máme ji také :-)

A také netušíme odrůdu :-(

Jindra KV 500 m.n.m.

U Vás v chladnější oblasti by teď mohla zrát Černošická!? Nebo už je možná po ní. Třeba se ale zatoulala až na Svitavsko.

Druhý tip: může jít o semenáč Wangenheimovy. Pokud se jí blíží svými vlastnostmi, Wang. je navíc samosprašná, používá se jako podnož... Nebo zkrátka náhodný semenáč čehokoliv vykázal dobré vlastnosti a byl ponechán...

Toť otázka, kolik takových pokladů roste po republice/Evropě, naprosto odolných šarce a skoro nikdo o nich neví...

Připadá mi to hodně podobné odrůdě Carská.Dal bych sem obrázek, ale už je pryč, letos dozrála o dost dříve.Přestože má šarku, na plodech ani plodnosti se to nijak neprojevuje.Z mého pohledu vděčná odrůda.

Stačí se podívat do starých pomologií, kolik odrůd se tam nachází a kolik známých jich přežilo do dnešních dnů. Objev některých starých a zapomenutých odrůd je radost, i když jich už moc není. Tady kousek v Doupovských horách byl ráj starých odrůd, ale už to skoro všechno věkem zmizelo.

Černošickou mám taky, ta už je dávno pryč.. Semenáč Wangheimovy by to být mohl.

Dobrý den.
Velmi pěkný a zajímavý příspěvek. Rád jsem si jej přečetl. Asi podobné to bude i s rynglemi, slívami, ale i jinými druhy ovoce.
Pěstuji vedle sebe keře stejné odrůdy rybízu, ale od různých množitelů. Znaky a vlastnosti jsou stejné. Mimo chuti. Ze šlechtitelské stanice (Losiny) je chuť nepřehlédnutelně lepší. JG

Konstatatuji naprostý souhlas s úvodním příspěvkem tohoto vlákna. Včera odpoledne jsem se o to sám přesvědčil v sadu u pana Vysloužila. Tato švestka jednoznačně zastínila svou chutí všechny ostatní, modernější odrůdy, které jsem měl možnost včera také ochutnat. Nad fádní sladkostí některých odrůd se zde vyskytuje ještě zajímavá aromatická švestková příchuť. Prostě taková ranější Domácí švestka. To je přesně to, co hledáme a co nám nové odrůdy nejsou stále schopny nabídnout. Co si přát na závěr. Snad jen to, aby bylo v budoucnu objeveno co nejvíce takových to starých a kvalitních opravdových švestek.

hmm, tak to asi budou zítra snímky z dnešního očkování, pokud jsou na zahradě volné podnože a prostor.

Určitě nebudou. Pokud si dobře vzpomínám, tak spojení - Procházkova renglóda tady kdosi použil pro Althanovu, protože jejím tvůrcem, či objevitelem byl pan Procházka ze Svojšic u Kolína.