Naroubovat na starou švestku něco jiného?

Zadavatel chce na stávající strom něco přidat, tak já ho příliš brzdit nebudu. Jen mu doporučím více studovat, pak má větší šanci na úspěch - např. zákl. pojmy - co je to štěp, co roub, jak a kdy...

Spíš se zadavatel ptá tak, jako by v životě neviděl štěpování a v životě nedržel  nůž  na štěpování  v ruce.

O štěpování,  má  li  se povést,  je třeba hodně přečíst,  potom  vzít nějaký  vhodný  nůž,  pořádně a pečlivě ho  naostřit  a potom vzít dost  prutů  a pořádně si  ty řezy roubů  nacvičit.  10 let stará  švestka není  nijak  starý  strom,  ale na seříznutí koruny  a naroubování  kmínku  se už  jen  velmi  málo  hodí  a nejspíš by bylo  třeba použít roubů  se speciálními  řezy,  aby se to  slušně ujalo. A jelikož  má  už  kmen  velkého  průměru,  byla by po  roubování  k  zacelení  hodně velká  rána,  do  které  by se snadno  dala nějaká  choroba dřeva. Seříznout větve,  počkat  až  vyraší  výhony a ty potom jako  jednoleté roubovat  je zdánlivě snažší, je tam  ale problém  v tom,  že takové roubování musí  být hodně kvalitní,  jinak  v konkurenci  s pupeny na nenaroubovaných  částech strom  do  roubů  nepustí  mízu  a rouby zaschnou. Nebo  vyraší  trošku  a potom  zaschnou. Zkrátka nedá  se očekávat,  že začátečník  vezme poprvé  nůž do  ruky šmik  šmik  naroubuje a ono  se to  chytne a poroste to.  To  by potom  rouboval  každý  druhý...

Roubování  se musí  nacvičit. Nejlépe se musí  vyzkoušet na řadě malých tak 2 - 4 roky starých  semenáčků  nebo  odkopků.  Sehnat  třeba na podzim semena domácí  švestky nebo  myrobalánu,  přes zimu  stratifikovat,  na jaře vylouskat  z  pecek,  zasadit a nechat  vyklíčit na místě roubování. A tak  za dva roky roubovat. Nebo  nejrychleji ty drobné  podnože třeba z  nějaké  zanedbané  zahrady přesadit na místo,  přes zimu  jakž takž zakoření a na jaře roubovat. teprve až  roubování  jakžtakž půjde na malých  semenáčcích,  je možné přeroubovávat  velké  stromy tak,  aby se to  povedlo.

Přeroubování starých stromů zvládne i začátečník, i když švestka je trochu víc náchylnější na ujmutí než třeba jablon. Stáří stromu ani tak nerozhoduje, důležitá je vitalita a to jak byl strom předtím řezán. Loni jsem jich taky pár dělal a stačí se naučit tu nejjednodušší techniku za kůru a provést ji těsně před tím než strom začne rokvétat, aby měl dost mízy a kůra šla dobře odloupnout a nemít narašené rouby. Nebo moc narašené. Na podzim jsem stromy sesadil. Na jaře při štěpování pak znovu větve zakrátil do živého. Nejlepší je najít větve o průměru třeba 5 cm a do toho místa vsadit dva až tři rouby a pevně zatáhnout páskou a nahoře zamazat voskem. Reznou ránu rouby o 1 až dva milimetry posadit nad úroven větve, aby rouby dobře zarostly ze všech stran. Během vegetace udržovat zastříkáváním déku rostoucích letorostů do 20 cm. Až roub dobře přiroste teprve pak mu povolit větší růst do délky. A to je všechno.

Je to věčná otázka zda přeroubovávat starou švestku či ne.Kamarád si před lety vysadil nové švestky.Po třech letech se ukázalo, že jedna švestka i když roubovaná je pláně.Požádal mě o přeroubování.Na tříletých větvích byla slabá kůra doslova síly pergamenu.Na kopulačku jsem neměl tak silné rouby a nechtěli jsme zvyšovat neprodukční výšku korunky ponechaným plánětem.Riskl jsem za kůru.Hrozná piplačka a odcházel jsem se slovy něco ve smyslu, pokud se to ujme bude to zázrak. Zázrak se stal a dnes má nádherný strom Dolanky.

Po ochutnání Dolanky mě opět požádal o přeroubování staré švestky.Dobrých 6 metrů vysoká a stáří asi 40 let.Trochu jsem mu odporoval, že strom je přece jen starý a výsledek nejistý.Ukecal mě.V prvním roce na vybraných větvích provedeno roubování za kůru asi poloviny větví pro budoucí korunu a nějaký průklest.Polovina větví původní odrůdy ponecháno.Druhým rokem provedeno doroubování ostatních větví pro budoucí korunku a ještě stále ponechány některé větve původní odrůdy s tim, že je bude ještě po dobu dvou let postupně odstraňovat.Nyní už nová koruna narůstá.Zvolil jsem tento způsob z obavy po ořezání tak starého stromu naráz, že by nemusel přežít.Teď má kamoš Dolanky dvě.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

I já bych se připojil s doporučením, nebát se roubování vyzkoušet i jako úplný začátečník. Nastudoval jsem si pár návodů, zhlédl nějaké video na youtube (to bylo nejužitečnější) a bez jakýhkoliv předchozích zkušeností se mi rouby jabloní i hrušní chytly zcela bez problémů - rouboval jsem za kůru starších pláňat. Jen zmiňované peckoviny mi šly výrazně hůř, tam jsem byl úspěšný jen z cca 20 procent. Po dvou letech naroubované větve pěkně rostou a já se letos pokusím naučit kopulaci - kvůli těm peckovinám. jakub 

Ano, nebát se a vyzkoušet, to je správný postup. Zejména budeme-li roubovat malé semenáčky, nebo konec větvčky. U přeroubování staré švestky si musíme uvědomit, že případný neúspěch může znamenat konec stromu. Je-li švestka zralá na vykopání, nic se neděje, ztratíme maximálně něco času a pár korun za pásku a vosk. Jestli nám strom slouží a plodí, dost bych si přeroubování takové švestky rozmyslel, zejména, jsem-li začátečník a teprve se štěpovat učím.

Jako začátečník jsem se snažil přeroubovat část 15ti leté Althanovy ryngle Durancií za kůru. Problém byl v tom, že rány jsou velké a ujímavost roubů malá (u mě cc 1/3). Takže i když se jeden ze tří nebo dva z pěti roubů (dle tlouštky větve) chytil, na větvých zůstává velká řezná plocha, která se nezavalý a musím ji pravidelně zatírat.