kočka na zahradě

Weilova žloutenka je archaické označení pro jeden z projevů Leptospirózy. Leptospiry jsou spirochety . Leptospirózy jsou rozšířeny po celém světě. Profesionální riziko je u pracovníků v zemědělství, kanalizačních zařízení, dále u horníků a veterinářů. Zvýšené riziko je při rekreaci v přírodních ohniscích. V roce 1995 bylo hlášeno 85 případů onemocnění, s nejvyšším výskytem v srpnu (51 %). Nejvyšší nemocnost byla ve věkové skupině 45-54 let (20 %). Onemocnění se však objevují v cyklech závislých na výskytu hlodavců. Leptospirózy je hlášeny ze všech krajů s maximem v jiho- a severomoravském regionu. Infekčník vehikulem je moč nakažených hlodavců. Rezervoár Leptospirózy jsou zoonózy, jejichž reservoárem jsou divoce žijící a někdy i domácí zvířata.  Hlavním zdrojem leptospir jsou potkani, potencionálním zdrojem  jsou hlavně vepři , lišky a výjimečně i psi. Typicky jsou to ale u nás myšovití hlodavci (hraboš polní, myšice, hryzec). Leptospiry mohou přežívat ve strukturách ledvin a vylučování močí je dlouhodobé až celoživotní. Nakazit se mohou i domácí zvířata.

Cesta přenosu -  Kontaktem kůže, zejména narušené, a sliznic s kontaminovanou vodou půdou nebo vegetací při plavání, při koupání ve stojatých vodách kontaminovaných močí hlodavců. Proto se objevují mikroepidemie leptospirózy po povodních, nebo u kontaminovaných vodních zdrohů v   době rekreace. Proto je takový důrazu na to, aby záchranáři, ale i lidé sanující škody povodní a brodící se v bahně a vodě, často ve sklepních prostorách s výskytem hlodavců dodržovali ortodoxně hygienu, a používali ochranné pomůcky. Povodně jsou takřka vždy doprovázeny vzplanutím mikroepidemií leptospirózy. Leptospiry jsou  extrémně citlivé na desinfekční prostředky, nesnáší i sucho a teploty nad 50 stC. Právě proto don zátopových oblastí míří mezi prvním desinfekční prostředky, ideální jsou chlorové deriváty a deriváty kyseliny perooctové.

Infikovat se je možné i přímým kontaktem s močí nebo tkáněmi infikovaných hlodavců. To je právě situace, kdy se nakazí zemědělci například v areálu sil, jsou -li hlodavci přemnožení.  Ingescí - pití nepřevařené vody z neznámých zdrojů, ale i omytí ovoce či zeleniny kontaminovanou vodou.  Inhalací - aerosolu kontaminovaných tekutin nebo kontaminovaným prachem. OPět v místech s přemnoženými hlodavci, typická expozice je zemědělství a horníci.

Výskyt Leptospirózy je 0,6 výskytu na 100 000 obyvatel, ještě před 40 lety to byl trojnásobek.
Kočky nejsou ale nikdy popisovány ani jako zdroj mikroepidemií..

...a já jen chtěla ať mi neláme kytky...

add cytomegalovirus - zapoměl jsem, druhým nejrozšířenějším přenosem je cesta matka-plod

Výborný příspěvek, my už kočku nemáme, přejelo ji auto. Zato náš pes likviduje v tomto počasí trávník.

Osobně si myslím, že se všeobecně zveličují infekční choroby, asi je málo alergiků. Nepamatuji si, že by nás doma nějak rodiče chránili, jsem ročník 1962. V zimě jsme domů chodili mokří, o špíně ani nemluvím. Nikoho nenapadlo vykácet keře, které mají trny-popícháš se, víc tam nepolezeš. V létě u příbuzných jsme pásli krávy-úplně zadarmo, dnes se tomu říka agroturistika a platí se .

Nejvíce se mi líbil nápad s vodou, možná by to sklidnilo i našeho psa, vodu zrovna nemiluje. Kočky je nejlépe kastrovat, vím že spousta hlavně starších lidí tohle nechápe, stačí koťata topit, fuj.

Milý pane chytrý Ali, myslím, že má paní celkem pravdu, asi to myslela tak, že mít tuny výkalů na zahradě a smradu není zrovna příjemné. Různé nebezpečné nemoci číhají všude, nevím z čeho vycházíte, ale kočka která se potuluje venku, má v uších svrab a bůh ví co ještě chudinka,  není zrovna vhodnou hračkou pro dítě, ani dospělého.  Zamyslete se nad tím raději čistě s rozumem, uděláte lépe.  Dítě které si hraje na pískovišti a narazí na kočičí výkal - třeba plný škrkavek asi nebude pro něj to nejlepší, to uznejte. Píšete DOMA ZVÍŘE - doma ano, v bytě, ale nedoporučuji si hrát s kočkou, která pobíhá volně venku, bez jakýchkoli očkování (např. jako pes).  Nehledě na to, že je to nezákonné!!!

Milý, milá pane, paní  (chytrý, chytrá), Vycházím jen z toho co napsala předchozí přispěvatelka, tj. nerozporoval jsem nic jiného než zavádějící, nepřesnou, až lživou část o chorobách.

Je úsměvné, že zde podáváte výklad toho, co přispěvatelka svým příspěvkem myslela a co ne. Ale bohužel pláčete na nesprávném hrobě.

Asi nikdo nemá chuť sáhnout do jakéhokoli exrementu. Proto chápu ty výhrady,které jsou prostě estetické. Někdo je racionální, někoho i  jeden jakýkoli exkrement přivede za brány léčebny duševních chorob.

Ale ty městské báje o dětech a písku jsou pouze přiblble směšné. Jen na okraj, jediný "bezpečný" písek je pro děti ten, který je pod deklem, pokud přiletí na pískoviště jeden jediný roztomilý ptáček, přinese sebou tolik cizopasníků, virů a bakterií, že křehká duše, obávající se o zdraví dětí ze strany koček by musela na ubohé zpěvné ptactvo číhat s brokovnicí, podvěšenou na plamenometu. Ale to není vše, pokud srovnáte mikrobiologický stěr z vnitřní  stěny porcelánové mísy veřejného WC a klávesnici PC, zjistíte, že z hlediska přítomnosti patogenních kmenů nesrovnatelně menším rizikem poobědvat sváteční oběd ze zmíněné toalety, než přerušit práci u PC a bez umytí rukou oloupat a sníst banán.  Zakoupení nápoje v klasické hospodě, ve které se sklo myje ve studené tekoucí vodě je pak už nutné chápat jako asistovanou sebevraždu.

Jsme obklopeni bakteriemi, viry, hmyzem a cizopasníky. Nemusíme si jimi ládovat, ale pokud se začneme jen hrabat v zemi, třeba při přípravě záhonu, tak i pokud tak budeme činit na ostrově prostém koček, psů, ptáků, žížal, žab, hadů a hlodavců bude náš organismus atakován milióny a milióny mikroskopických organismů.  Pokud se vrátíme ke škravkám - přenos na malé děti, hrají li si venku je prostě riziko, bez ohledu na to, zda v okolí je, či není kočka. 

Ale aby toho nebylo málo, na každou buňku lidského organismu připadá deset buněk bakterií, jež člověk hostí ve svém těle. V našich útrobách žije asi kilo a půl bakterií a pestrou bakteriální zoo nosíme i na kůži. Někteří biologové dokonce vnímají člověka jako superorganismus tvořený lidskými a bakteriálními buňkami, jež spolu čile komunikují a vzájemně spolupracují, pokud se neutrhnou ze řetězu. Situace je tak veselá, že například v našem regionu je nejvíce infekčními komplikacemi doprovázené kousnutí člověkem, které je ve srovnání s kousnutím divokými a domácími zvířaty nejhůře se hojícím.

Kupodivu, i přes Váš varovný příspěvek, "Tuny výkalů" a miriády choroboplodných zárodků, které ve vaší hlavě kočky (a mnoho jiných zvířat) představují a které si asi nebezpečností nezadají s Al - Kaidou,ale i navzdory objektivně průkaznému vesmíru patogenů, který nás obklopuje,  tak navzdory těmto strašným skutečnostem máme nejmenší kojeneckou úmrtnost a dětskou úmrtnost taktéž jako jednu z nejmenších na světě a přenosy infekčních agens z domácích miláčků na člověka jsou raritní událostí.  Samozřejmě, zda se vystříhat kontaktu se zvířaty, (libovolnými)  je otázkou osobních preferencí, ale pokud je jedinec ochoten tak učinit s kočkou, musí tak v rámci důslednosti činit i v jiných případech. Dítě pak  musíte střežit i dotyku šneka, který je nejčastějším rezervoárem parazitů, okolo ptačího krmítka je dobré dát elektrický ohradník a k záhonům pohnojeným kompostem nejlépe nějaké varovné cedule z Černobylu. 

Zamyslete se nad tím raději čistě s rozumem, uděláte lépe.

Zdravím vás, pane Alí, sama bych to nedokázala napsat lépe (nedokázala bych to napsat vůbec), proto jsem moc ráda, že jsou mezi námi odborníci, kteří dokážou odborně vysvětlit to, co my ostatní tušíme, ale nedokážeme formulovat. Bohužel u některých lidí platí, že kdo chce psa (kočku) bít, hůl si vždycky najde.

ještě jednou zdravím Dana

Vivat Chemický Alí!

Souhlasím všemi deseti!!! A se mnou naši čtyři psi, nezjištěné množství koček z okolí, divoká zvířena všeho druhu na zahradě a nakonec, ač ne nejposledněji, i můj manžel :-)))

Pravda, pravda... Každé hov.o je z větší části tvořeno baktériemi, které s živočichy a tedy i s námi žijí ve střevě. A kráva má v bachoru bachoříky /prvoky/, ze kterých máme mléko. Jinak by kráva tolik bílkoviny denně nevyrobila.

Ještě se k tomu vrátím... Ve střevě žije móóc druhů baktérií a tvoří minimálně jeden kilogram objemu střeva dospělého člověka. Tento systém metabolizuje v takové míře jako játra. A co je pozoruhodné - je mikrometry vzdálen od buněk těla a nic se neděje, oba systémy pracují k obojí spokojenosti. Žádná otrava krve apod. Tvoří vitamíny, bílkoviny, působí mimořádně pozitivně na imunitu /astma, ekzémy, rakovina.../. Proto se také doporučují kysané výrobky, které obsahují lactobacily /ty se pozitivně usídlí ve střevě/. A proto žádné přehnané používání Domestosu apod. A proto po antibiotikách může být šoufl, rozhasí se střevní flóra. A taky se říká: Čurbes v bytě - zdravé dítě.