Honzovi Petru a panidane
údajně mají plastové lahve s vodou (nejlépe čiré) fungovat tak, že odraz světla kočky znepokojuje, proto si hledají jiné (klidnější?) místo. Co je na tom pravdy, to tedy nevím, ale je fakt, že z naší zahrady (a hlavně chodníku) si záchod přestaly dělat. Zdá se mi ale, že změnou životního stylu nových obyvatel, resp dospělých dětí "domorodcú"(parkové úpravy zahrad, žádní králíci anebo slepice, zvýšený provoz motorových vozidel, malé děti a s tím související i celková lepší starostlivost o tzv. domácí miláčky) se v obci vytvořila jakási rovnováha myší a koček. Jak dlouho to ale vydrží, těžko říci. Náklady na veterináře stoupají.Přípravky na odčervování a proti blechám taky nejsou zadarmo.
Problém kočičího záchodu (veřejného) je nám známý.Koupili jsme totiž domek uprosřed vesnice, který byl několik let opuštěný. Kočky z celého okolí tam měly klid, ve vedlejším opuštěném domě se stodolou si nachytaly myši a na našem pozemku si udělaly pohodlné WC. Na chvíli to utlumil stavební ruch ale po rekonstrukci svou aktivitu obnovily. Řešila jsem to uložením do 3/4 vodou naplněných plastových lahví na chodník (zatravněná betonová dlažba)podle rady v Receptáři. Všichni si mysleli, že jsem tak (elegantně!) vyznačila přístup pro auto. Současně jsme začali sousedovi krmit jednu ze 6 jeho koček a byl klid. Dnes, když už do domu vozíme na vikend vlastní kastrovanou kočku, 3 z předcházejících 12 plastových lahví držím na chodníku jenom pro jistotu. Cizí kočky naší zahradou jenom procházejí (nezastaví je ani 1,80m vysoký drátěný plot). Nevím přesně, co je odradilo, jestli ten plast anebo sousedova kočka, která si chránila prostor už jako jídelnu.
