Vytápení skleníku je o energii, akumulace může při nejlepším zvýšit noční teploty, jenže když je přes den chladno je to ničemu. Od listopadu do poloviny února je málo světla. Pak už je omezujícím faktorem teplo. Na podzim si pomůžeme polykarbonátovým zasklením , skleník je teplejší jenže 2 druhé polovině října začne mít počasí obvykle inverzní charakter a je konec. Problém je jaro světla je dost , ale teploty jsou nízké akumulace pomůže pokud jsou slunné kdy a chladné noci - duben ? V Březnu a horším počasí v dubnu je nutno přitápět. Člověk tedy potřebuje levný zdroj energie , otázka je kde ho sehnat. Jedním z dobrých řešení je klimatizace , který umí topit a má komunikaci na prostorový termostat. Pokud nám jde jen o održení nízkých teplot třeba 10°C , pak klimatizace topí s topným faktorem 4 a více ( zhruba 0,6kč /kwh) . Lze tedy poměrně lacině vytápět skleník v Březnu a dubnu. Přičemž v poslední dekádě března lze do skleníku dát třeba rajčata a držet noční teploty na 10°C. je to asi o měsíc dříve než bez topení. Na druhou stranu pokud nebudeme topit i přes den což je ale dražší neurychlíme sklizeň o měsíc , ale tak o 14 dní. Nejsem si jistý jestli to má smysl. Problém je v tom, že cena topení se zvedá od teploty ve skleníku , pokud pěstupejme salát řekvičky nebo kedlubny , pak stačí 2°C v noci a asi 12 °C přes den. Pro klimatizaci žádný problém, jenže takové rajče aby dobře rostlo potřebuje 23°C a to už stojí několikrát více peněz a většině lidí jde právě o papriky rajčata a okurky. Podle mého názoru se vyplatí do skleníku instalovat normální přímotopné vytápění , které bude použito v případě poklesu teplot pod stanovenou mez, nicméně v praxi bude v provozu jen v případě velmi špatného počasí. Problém je cena takového ovoce , pokud sklidím na víc. 20kg rajčat a zaplatím 3000 za vytápění vychází kg na 150kč.
Další možností přitápění jsou dlouhodobé akumulátory energie, které využívají latentní teplo látek , naříklad kyselina octová - bod tuhnutí asi 16°C. pokud bychom chtěli dostat stejné množství energie z vody museli bychom jí ochladit o 43°C. vezmeme-li reálný teplotní rozsah vody - den x noc 6°C pak kyselina je asi 8x účinější. Problém je bohužel cena, je 100kč, za litr. Je tedy levnější si koupit větši skleník a část obětovat akumulaci než kupovat drahou kyselinu.
Akumulace ve skleníku obecně zvyšuje jeho účinnost. protože přes den sníží teplotu skleníku jen málo - skleníku totiž klesá výdej tepla do okolí, takže roste účinnost skleníku v zachycování tepla kdežto v noci teplotu zvyšuje. Vyplatí se ale jen denní akumulace na skeník 16m2 je třeba asi 1000 litrů vody. Pokud použíjete PET lahve, které snesou když v nich voda zmrzne je vhodné dát do vody sůl nebo vápno cca 5% objemu, tím se sníží teplota tání a tak nebudete mít na jaře ve skleníku 1000 litrů ledu ,který bude potřebovat 92kWh k rozmražení a bude stále ochazovat skleník. Dobře udělaná akumulace z pet lahví zvedne nim. teplotu maximálně o 3°C. (slunný den) dvě tisíclitrové nádoby asi o 2°C. Není to tedy nic moc a funguje to jen pokud je slušné počasí přes den na druhou stranu je to zadarmo neboť i na té 1000 litrové nádrži lze mít přepravky s paprikama nebo střeba stále plodící jahody.
Já osobně využívám akumulaci do betonu 80cm hluboké pěšinky vybetonované stěny - nemusí te se ohybat a nezabírá to prostor když si člověk přepočte plochy zvedne to akumulaci do země asi dvojnásobně nutná vyšší podezdívka.
