Podívejte se na to tak , dejme tomu počítejme ČR 400-600 nad mořem (dle kraje) , aby člověk něco dokázal musí mít nejdříve sen , pak teoretickou úvahu a následně lze dílo zrealizovat. Většina amatérských zahradkářů rozumí velmi dobře pěstování rostlin o které se zajímají. Ale technikou a zejména fyzikou jsou naprosto netknutí. Pak z toho plynou názory na vytápění skleníku přímotopem a plnění skleníku PET lahvemi a podobně. Je to vidět i na reklamách na 4mm pol. skleníky kde mizerná izolace je považována za skvělou a lidé utrácejí peníze za něco co jim reálně přinese velmi málo. Pokud vezmu skleník jako energetickou soustavu , pak mi ročně vyjde jako energeticky přebytkový, bohužel nejvíce energie získáváme v době kdy jí nepotřebujeme a naopak. Máme tady tedy dva problémy 1) jak se přebytku zbavit , kvuli ochraně rostlin a za 2) jak zajistit energii v době nedostatku. Toto můžete řešit mnoha způsoby - většina zahrádkářů to řeší tím, že přebytečnou energii zmaří větráním a v době nedostatku buď ukončí sezonu nebo sezonu prodlouží o několik týdnů nějakým druhem přitápění - většinou elektrickým. Na první pohled je jasné, že takové řešení je výhodné pokud nepožaduji více než sezonní využití skleníku. Pokud ale mám větší požadavky cena za vytápění neúnosně roste. Z tohoto důvodu je jasné že je nutno se vydat jinými cestamy
1) izolace - více izolovaný skleník se spokojí s menší vstupní energií
2) akumulací - lze řešit různými způsoby , bohužel pokud člověk trochu vládne fyzice , pak velice rychle zjistí že by mu barely zabraly polovinu skleníku , takže buďto se akumulace vzdá nebo si uvědomí že jedinná věc kam lze akumulovat energii ze skleníku je země a plocha pod skleníkem - jistě vás napadne že je nutno izolovat základy skleníku ze stran...
3) levnějším zdrojem energie - pro zahradní skleníky je to jednoznačně klimatizační jednotka.
můžete tedy jít výše uvedenými cestamy . Silně izolovaný skleník má jen 40% ztráty klasického skleněného skleníku. Pokud tedy vezmu fakt že sklo propustí o něco více tepla, než 16mm 3TS polykarbonát , pak tedy pokud máme venku 3°C a v klasickém skleníku při oblačném počasí na jaře zhruba o 12°C více - tedy 15°C , pak tento skleník umí 2x tedy o 24°C více tedy 27°C jistě cítíte ten rozdíl v tom co lze a nelze pěstovat i když na tuto teplotu se pravděpodobně vlivem akumulace materiálů uvnitř skleník neohřeje, ale o to tepleji bude v tomto skleníku v noci.
Pokud budu akumulovat do země, pak pod skleníkem 3X6 metrů máme zhruba 20m3 země, To máme 0,67 x20 = 13,4kWh / na 1°C změny teploty země , to není málo má to určité nevýhody jako to, že tu energii nedostanete za 1 den, ale když vezmeme že můžeme zěmnit teplotu země až od 15°C během sezony pak to máme 200kWh - stačí když přijde pár teplých dní jako příští týden a máte energie dost...
No a nakonec přichází ke slovu topení ... jen tak pro zajímavost zemní registr přivádí v zimě do skleníku 3x6c metrů asi 200W tepleného výkonu z hlubších vrstev země i po vychlazený výměníku. Dobře izolovaný skleník lze tedy levně držet v noci na 0°C pomocí přímotopu. Je to sice nic moc, ale pro salát řekvičky nebo kedlubny to stačí.
S vytápěním bez svícení můžete sklízet plodovou zeleninu ve skleníku nejdříve od poloviny března (okurky) do října. bez topení ale s kumulací nebo s minimem topení je vše o měsíc dříve než v klasickém skleníku a až do konce října i při horším počasí. Tedy 2 měsíce na víc - bez topení.
Proč 67° - protože jižní stěna má pod tímto úhlem v zimě nějvětší zisk světla a tepla o pár procent více oproti 75° je to optimální sklon bočních stěn skleníku. v zimě jsou to na víc 2% v létě až 9%. v Březnu třeba 4 v dubnu 6%...
