Vytápění skleníku
|
|
|
|
host - 235.147 (?) 9.4.2013 0:56
Podívejte se na to tak , dejme tomu počítejme ČR 400-600 nad mořem (dle kraje) , aby člověk něco dokázal musí mít nejdříve sen , pak teoretickou úvahu a následně lze dílo zrealizovat. Většina amatérských zahradkářů rozumí velmi dobře pěstování rostlin o které se zajímají. Ale technikou a zejména fyzikou jsou naprosto netknutí. Pak z toho plynou názory na vytápění skleníku přímotopem a plnění skleníku PET lahvemi a podobně. Je to vidět i na reklamách na 4mm pol. skleníky kde mizerná izolace je považována za skvělou a lidé utrácejí peníze za něco co jim reálně přinese velmi málo. Pokud vezmu skleník jako energetickou soustavu , pak mi ročně vyjde jako energeticky přebytkový, bohužel nejvíce energie získáváme v době kdy jí nepotřebujeme a naopak. Máme tady tedy dva problémy 1) jak se přebytku zbavit , kvuli ochraně rostlin a za 2) jak zajistit energii v době nedostatku. Toto můžete řešit mnoha způsoby - většina zahrádkářů to řeší tím, že přebytečnou energii zmaří větráním a v době nedostatku buď ukončí sezonu nebo sezonu prodlouží o několik týdnů nějakým druhem přitápění - většinou elektrickým. Na první pohled je jasné, že takové řešení je výhodné pokud nepožaduji více než sezonní využití skleníku. Pokud ale mám větší požadavky cena za vytápění neúnosně roste. Z tohoto důvodu je jasné že je nutno se vydat jinými cestamy
1) izolace - více izolovaný skleník se spokojí s menší vstupní energií
2) akumulací - lze řešit různými způsoby , bohužel pokud člověk trochu vládne fyzice , pak velice rychle zjistí že by mu barely zabraly polovinu skleníku , takže buďto se akumulace vzdá nebo si uvědomí že jedinná věc kam lze akumulovat energii ze skleníku je země a plocha pod skleníkem - jistě vás napadne že je nutno izolovat základy skleníku ze stran...
3) levnějším zdrojem energie - pro zahradní skleníky je to jednoznačně klimatizační jednotka.
můžete tedy jít výše uvedenými cestamy . Silně izolovaný skleník má jen 40% ztráty klasického skleněného skleníku. Pokud tedy vezmu fakt že sklo propustí o něco více tepla, než 16mm 3TS polykarbonát , pak tedy pokud máme venku 3°C a v klasickém skleníku při oblačném počasí na jaře zhruba o 12°C více - tedy 15°C , pak tento skleník umí 2x tedy o 24°C více tedy 27°C jistě cítíte ten rozdíl v tom co lze a nelze pěstovat i když na tuto teplotu se pravděpodobně vlivem akumulace materiálů uvnitř skleník neohřeje, ale o to tepleji bude v tomto skleníku v noci.
Pokud budu akumulovat do země, pak pod skleníkem 3X6 metrů máme zhruba 20m3 země, To máme 0,67 x20 = 13,4kWh / na 1°C změny teploty země , to není málo má to určité nevýhody jako to, že tu energii nedostanete za 1 den, ale když vezmeme že můžeme zěmnit teplotu země až od 15°C během sezony pak to máme 200kWh - stačí když přijde pár teplých dní jako příští týden a máte energie dost...
No a nakonec přichází ke slovu topení ... jen tak pro zajímavost zemní registr přivádí v zimě do skleníku 3x6c metrů asi 200W tepleného výkonu z hlubších vrstev země i po vychlazený výměníku. Dobře izolovaný skleník lze tedy levně držet v noci na 0°C pomocí přímotopu. Je to sice nic moc, ale pro salát řekvičky nebo kedlubny to stačí.
S vytápěním bez svícení můžete sklízet plodovou zeleninu ve skleníku nejdříve od poloviny března (okurky) do října. bez topení ale s kumulací nebo s minimem topení je vše o měsíc dříve než v klasickém skleníku a až do konce října i při horším počasí. Tedy 2 měsíce na víc - bez topení.
Proč 67° - protože jižní stěna má pod tímto úhlem v zimě nějvětší zisk světla a tepla o pár procent více oproti 75° je to optimální sklon bočních stěn skleníku. v zimě jsou to na víc 2% v létě až 9%. v Březnu třeba 4 v dubnu 6%...
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.147 (?), 9.4.2013 0:56
Podívejte se na to tak , dejme tomu počítejme ČR 400-600 nad mořem (dle kraje) , aby člověk něco dokázal musí mít nejdříve sen , pak teoretickou úvahu a následně lze dílo zrealizovat. Většina amatérských zahradkářů rozumí velmi dobře pěstování rostlin o které se zajímají. Ale technikou a zejména fyzikou jsou naprosto netknutí. Pak z toho plynou názory na vytápění skleníku přímotopem a plnění skleníku PET lahvemi a podobně. Je to vidět i na reklamách na 4mm pol. skleníky kde mizerná izolace je považována za skvělou a lidé utrácejí peníze za něco co jim reálně přinese velmi málo. Pokud vezmu skleník jako energetickou soustavu , pak mi ročně vyjde jako energeticky přebytkový, bohužel nejvíce energie získáváme v době kdy jí nepotřebujeme a naopak. Máme tady tedy dva problémy 1) jak se přebytku zbavit , kvuli ochraně rostlin a za 2) jak zajistit energii v době nedostatku. Toto můžete řešit mnoha způsoby - většina zahrádkářů to řeší tím, že přebytečnou energii zmaří větráním a v době nedostatku buď ukončí sezonu nebo sezonu prodlouží o několik týdnů nějakým druhem přitápění - většinou elektrickým. Na první pohled je jasné, že takové řešení je výhodné pokud nepožaduji více než sezonní využití skleníku. Pokud ale mám větší požadavky cena za vytápění neúnosně roste. Z tohoto důvodu je jasné že je nutno se vydat jinými cestamy
1) izolace - více izolovaný skleník se spokojí s menší vstupní energií
2) akumulací - lze řešit různými způsoby , bohužel pokud člověk trochu vládne fyzice , pak velice rychle zjistí že by mu barely zabraly polovinu skleníku , takže buďto se akumulace vzdá nebo si uvědomí že jedinná věc kam lze akumulovat energii ze skleníku je země a plocha pod skleníkem - jistě vás napadne že je nutno izolovat základy skleníku ze stran...
3) levnějším zdrojem energie - pro zahradní skleníky je to jednoznačně klimatizační jednotka.
můžete tedy jít výše uvedenými cestamy . Silně izolovaný skleník má jen 40% ztráty klasického skleněného skleníku. Pokud tedy vezmu fakt že sklo propustí o něco více tepla, než 16mm 3TS polykarbonát , pak tedy pokud máme venku 3°C a v klasickém skleníku při oblačném počasí na jaře zhruba o 12°C více - tedy 15°C , pak tento skleník umí 2x tedy o 24°C více tedy 27°C jistě cítíte ten rozdíl v tom co lze a nelze pěstovat i když na tuto teplotu se pravděpodobně vlivem akumulace materiálů uvnitř skleník neohřeje, ale o to tepleji bude v tomto skleníku v noci.
Pokud budu akumulovat do země, pak pod skleníkem 3X6 metrů máme zhruba 20m3 země, To máme 0,67 x20 = 13,4kWh / na 1°C změny teploty země , to není málo má to určité nevýhody jako to, že tu energii nedostanete za 1 den, ale když vezmeme že můžeme zěmnit teplotu země až od 15°C během sezony pak to máme 200kWh - stačí když přijde pár teplých dní jako příští týden a máte energie dost...
No a nakonec přichází ke slovu topení ... jen tak pro zajímavost zemní registr přivádí v zimě do skleníku 3x6c metrů asi 200W tepleného výkonu z hlubších vrstev země i po vychlazený výměníku. Dobře izolovaný skleník lze tedy levně držet v noci na 0°C pomocí přímotopu. Je to sice nic moc, ale pro salát řekvičky nebo kedlubny to stačí.
S vytápěním bez svícení můžete sklízet plodovou zeleninu ve skleníku nejdříve od poloviny března (okurky) do října. bez topení ale s kumulací nebo s minimem topení je vše o měsíc dříve než v klasickém skleníku a až do konce října i při horším počasí. Tedy 2 měsíce na víc - bez topení.
Proč 67° - protože jižní stěna má pod tímto úhlem v zimě nějvětší zisk světla a tepla o pár procent více oproti 75° je to optimální sklon bočních stěn skleníku. v zimě jsou to na víc 2% v létě až 9%. v Březnu třeba 4 v dubnu 6%...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 220.94 (?), 9.4.2013 15:49
Souhlasím, že tohle je spíš teoretické cvičení než doporučení, které by mělo nějáký praktický dopad. Množství světla prošlého sklem sice závisí na úhlu dopadu, ale tak slabě, že sklon boční stěny nemá cenu řešit v řádu stupňů. Nahozeným procentům zisku světla a tepla v zimě a v létě příliš nevěřím. Ta úloha je o dost komplikovanější, než aby se dala takhle zjednodušit na vztah sklon stěny vs. tepelný zisk.
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.147 (?), 9.4.2013 21:45
Dobře, tak tedy vysvětlím , ty procenta jsem bohužel napsal špatně, protože jsem to psal v jednu hodinu v noci. Když dopadne světlo na sklo, část světla projde a část světla se odrazí. To kolik světla projde a kolik se odrazí záleží na úhlu pod jakým světlo na sklo dopadá. Nejvíce světla Vám projde když je slunce kolmo ke sklu. Čím tedy menší úhel na jižní straně máte tím méně světla a tepla se Vám touto stěnou dostane do skleníku. Když máte boční stěny kolmé je to možná výhodné z hlediska nákladů na pořízení skleníku, ale ve skleníku je méně světla a tepla. Výška slunce nad obzorem se mění v zimě je slunce níže v létě výše, tím se mění i úhel dopadu světla na sklo. výšku slunce nad obzorem spočítáte tak, že od 90° odečtete naší zeměpisnou šířku 50° a pak odečtete rovnoběžku kde slunce vrcholí - 21.12 slucne vrcholí nad obratníkem kozoroha tj -23,5° ( je to na jich od rovníku) 90-50-23,5 = 16,5° nad obzorem . Kolmo tedy dopadá slunce na sklo s úhlem 90-16,5 = 73,5° . A proč tedy 67? Protože tento úhel je optimální pro 21.12. Většinu zimy je slune výše než na konci prosince. Proto je 67° lepší. Dejme tomu že jsem si dal tu práci a vypočítal si tepelný zisk na každý měsíc. Výsledek je v příloze. Čísla pro 40° jih jsou získaná pro ČR ostatní jsou dopočítané. Číslo je úhel písmeno světová strana. Jak vidíte z obrázku 67° je o něco výhodnější než 75°
| |
|
|
|
|
|
|
|
host - 34.32 (?), 10.4.2013 11:22
1)Obecná teorie o úhlu dopadu budiž, ale použítí je chybné. Takhle se optimalizační úloha neřeší. Musíte brát v úvahu celkové množství světla, které se do skleníku dostane v průběhu celého dne, resp. roku, a vzhledem k tomu maximalizovat tepelný a světelný zisk. Takové výpočty mají ale smysl spíš u nastavení skonu solárního panelu než pro stěnu skleníku.
2)Pokud byste bral v úvahu všechny stěny skleníku a ne jen jednu, tak byste zjistil, že rozdíly způsobené sklonem boční stěny jsou tak kolem 1 %. Ono totiž platí, že když třeba v létě v poledne svítí slunce na bok pod ostrým úhlem, tak ve stejnou chvíli na střechu praží téměř kolmo a ta boční stěna nehraje velkou roli.
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.147 (?), 22.10.2013 22:19
No právě v tom je ten vtip v létě je to jedno, protože je světla dost, jenže v zimě se střecha téměř neuplatní a proto je právě výhodná správně skloněná jižní stěna. Pokud je skleník delší stranou orientován přesně jižně pak v zimě kdy se slunce pohybuje převážně nad jižním obzorem je vliv ostatních stěn silně limitovaný.
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.147 (?), 9.4.2013 23:25
Ještě k tomu brázku zisk je v kWh na m2 skla za měsíc. Pomocí této tabulky stadno spočíttáte kolik kWh zisku má Váš skleník... Je to teoretický zisk, v část skleníku pokrývá železná konstrukce a zasklení má určitý útlum. Praktický zisk může být tak o 20% nižší záleží na konstrukci skleníku a typu zasklení. Přesto dopadová energie je stále obrovská. Bez zemního výměníku přijde většina té enegie vniveč. Protože bude dopadat v teplých dnech a vy jí odvětráte.
Jinak samozřejmě je důležitá cena. Pokud chcete zemní výměník je nutno izolovat skleník ze stran tak do hloubky 1m. pokud nepočítám náklady izolace základů a podezdívky , které se při stavbě základů stejně dělají. Pak zbývá pro skleník 3x6m asi 6000 na náklady. + roční náklady na provoz venlitáloru při 1500 hodinách ročně potřebuje ventilátor 102kWh - má 68W. při topné sazbě zaplatíte 260kč při netopné 2x tolik. Roční zisk energie bude od 1 do max 2 MWh v závislosti na době užívání skleníku a nadmořské výšce. 2MWh stojí v topné sazbě asi 5200kč , v netopné cca 10400 kč. Pro toho kdo má izolované základy může být tedy návratnost kratší než 1 sezonu. Výhodou tohoto zařízení je jednoduchost = bezporuchovost a snadná úržba - spíše žádná údžba. Skutečně vytápěný skleník to samozřřejmě nenahradí, ale je to takové řešení za málo peněz poměrně hodně muziky. Přeji hodně úspěchů!!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář (3300) - 5.149 (?), 10.4.2013 3:14
Co to je? Diplomová práce, na které škole?
Mr Big
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář (3300) - 5.149 (?), 10.4.2013 7:27
Z čeho, jak a za kolik? Přece z dotací. Tak se to počítá a při vyhodnocování se přetočí měřidlo a úspora je tady.
Mr Big
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|