Vytápění skleníku

Vytápení skleníku  je o  energii,   akumulace může při nejlepším  zvýšit noční  teploty,  jenže když  je přes den   chladno je to    ničemu.   Od listopadu  do poloviny  února   je málo  světla.  Pak už  je   omezujícím faktorem  teplo.    Na podzim   si pomůžeme polykarbonátovým  zasklením  ,  skleník je  teplejší    jenže 2  druhé polovině  října začne mít počasí  obvykle inverzní  charakter   a je  konec.    Problém je   jaro světla   je dost ,  ale teploty  jsou nízké   akumulace    pomůže pokud  jsou slunné  kdy   a chladné  noci  -  duben ?   V Březnu a   horším počasí  v dubnu  je nutno  přitápět.    Člověk tedy  potřebuje   levný zdroj  energie ,  otázka je  kde ho  sehnat.   Jedním   z   dobrých řešení    je klimatizace , který umí  topit   a má  komunikaci na   prostorový termostat.   Pokud nám  jde   jen o  održení nízkých  teplot   třeba 10°C ,  pak klimatizace   topí   s topným  faktorem 4  a více    (  zhruba   0,6kč  /kwh) .    Lze tedy   poměrně lacině vytápět   skleník v  Březnu a  dubnu.    Přičemž v poslední  dekádě března    lze   do   skleníku   dát třeba rajčata a  držet noční teploty   na 10°C.     je to asi  o měsíc  dříve   než      bez topení.    Na druhou  stranu pokud  nebudeme topit   i přes  den což  je ale  dražší     neurychlíme   sklizeň   o měsíc  ,  ale   tak o  14 dní.   Nejsem si   jistý jestli  to má  smysl.     Problém je  v tom,  že cena  topení se  zvedá od    teploty ve  skleníku ,  pokud pěstupejme     salát   řekvičky   nebo kedlubny ,  pak stačí    2°C v  noci   a asi 12  °C   přes den.    Pro klimatizaci  žádný problém, jenže takové  rajče aby  dobře rostlo potřebuje 23°C a   to už  stojí několikrát  více peněz a většině  lidí jde právě  o papriky  rajčata a  okurky.  Podle mého  názoru se vyplatí  do skleníku  instalovat   normální přímotopné  vytápění , které bude  použito   v případě  poklesu   teplot   pod stanovenou  mez,   nicméně v praxi  bude v provozu jen  v případě  velmi špatného  počasí.   Problém je cena   takového ovoce ,  pokud sklidím na víc.   20kg rajčat   a zaplatím 3000 za  vytápění vychází  kg   na 150kč.

Další   možností přitápění  jsou dlouhodobé  akumulátory energie, které využívají   latentní teplo látek ,   naříklad kyselina  octová  -  bod tuhnutí  asi 16°C.    pokud bychom  chtěli dostat  stejné množství   energie z  vody museli  bychom jí  ochladit o 43°C.  vezmeme-li   reálný   teplotní rozsah  vody  -  den x noc  6°C pak  kyselina je  asi 8x   účinější.   Problém je  bohužel cena,    je   100kč,  za litr.  Je tedy  levnější si  koupit větši  skleník a  část obětovat  akumulaci než   kupovat drahou  kyselinu.  

Akumulace ve  skleníku obecně  zvyšuje jeho  účinnost.   protože   přes den   sníží teplotu  skleníku jen  málo  -   skleníku totiž klesá  výdej tepla   do okolí,  takže roste  účinnost skleníku v zachycování tepla   kdežto v  noci   teplotu zvyšuje.    Vyplatí se  ale jen  denní akumulace   na    skeník 16m2  je    třeba asi   1000 litrů  vody.   Pokud použíjete    PET lahve, které snesou když v nich voda  zmrzne je vhodné  dát do vody    sůl nebo  vápno   cca 5%  objemu,    tím se  sníží teplota  tání a  tak   nebudete mít   na jaře  ve skleníku   1000 litrů ledu ,který bude potřebovat   92kWh k  rozmražení a bude stále ochazovat skleník.    Dobře udělaná  akumulace z pet  lahví    zvedne nim.  teplotu maximálně   o 3°C. (slunný den)  dvě   tisíclitrové nádoby  asi   o 2°C.    Není to tedy nic  moc a funguje to jen   pokud   je slušné  počasí přes  den na  druhou stranu je to   zadarmo neboť  i na té 1000  litrové nádrži  lze mít   přepravky s  paprikama nebo  střeba stále plodící jahody. 

Já osobně  využívám akumulaci   do betonu 80cm   hluboké   pěšinky vybetonované stěny - nemusí te  se ohybat   a nezabírá  to prostor   když si  člověk přepočte  plochy zvedne  to akumulaci  do země  asi dvojnásobně  nutná vyšší  podezdívka.

Mam maly foliovnik z Lidlu asi 2x1,5 m. Minuly rok som tam mal sadenice. Hlasili okolo 4 st C, ale nakoniec to islo do minusu a vacsinu sadenic som nezachranil. Zaujimalo by ma, ako vyhriat taketo male parenisko v kritickom case, najma v noci ked hrozia slabe mrazy. Da sa to vobec, alebo je lepsie preniest sadenice niekde dovnutra?

Do malého skleníku se nevejde umístit nic.Ani pilinová kamna, ani akumulační nádrž s vodou.Snad by šlo postavit zaizolovanou vodní nádrž vně skleníčku a vodu vytápět přes den pomocí lázeňských kamen nebo krbu dřevem.Uvniř skleníku pak jen plochý radiátor.Voda by ale v nádržích nikdy nesměla zamrznout. Otázka je, zda se taková investice vůbec vyplatí.Vzhledově to také nic moc není...   AB

neviem, aky moze byt cez taky foliovnik prestup tepla. Ci by nestacilo dat tam vanicku s vodou a do nej ohrev do akvarka. Ci by to udrzalo to teplo aspon nad 5 stC.

Zkuste topný el.ventilátor.Ten by mohl udržet teplotu alespoň na 5°C.Vytápění elektrikou je ale drahé a prostup tepla velký...

Moje mamka dává malou svíčku, letos jsem to zkusila taky, počet svíček a délku hoření jsem dávkovala podle velikosti skleníku a teploty. Osvědčilo se.

Pařeniště? No hnojem, od toho je to pařeniště. Mínus 4 vám v pohodě staré pařeniště překoná. Nebo to plastové pařeniště je k ničemu? 

No tak to vyhoďte. 

Kouknete se na youtube tento system se ve svete pouziva a funguje ale je potreba to doladit urcite to nespravite jednou trubkou tech trubek tam davaji hromadu a jsou od sebe vzdalene tak 30cm pod celou plochou. ventilator napajeny fotovoltaikou a rizene cidlama. Dalsi vec kterou je dobre udelat k severni stene dat barely s vodou nejlepe natrene cernou barvou pres den zachyti energii a v noci ji uvolni (nekde davaji treba jen petky naplnene vodou a taky to pomaha. Co je ale potreba je izolace skleniku 4mm polykarbonat nebo jednoduche sklo to nespasi. vetsina techto skleniku nema klasicky tvar ale jedna se o tzv. solarni skleniky s asimetrickym tvarem konstruovane pro max prijem slunecniho zareni v zimnich mesicich a malemu prijmu v lete eliminuje se tim letni prehrivani. zadni stena (severni) je vetsino vyzdena a izolovana treba balikama slamy. kdyz se takto spoji vice veci tak to funguje ovsem tenhle sklenik nekoupite v baumaxu a stoji podstatne vice nez bezna reseni. jsou lidi co takhle pestuji i v prosinci a lednu kdyz je vsude snih a oni sklizi salat. ovsem pokud nesviti slunce treba jako letos tak jste stejne v pasti... ono je to schopne prekonat nejake kratkodobe vykyvy jeden dva dny bez slunce a teplotu tam mivaji klidne kolem 10stupnu rano nez zacne svitit slunce v prosinci... a venku je treba -5... letos budu neco podobneho stavet.

Napadlo Vás  někdy ,  proč se ty solární  skleníky nestaví ,  vždyt to  přece není žádný problém zvýšit  jižní stěnu ,  upravit střechu  a severní  stěnu nechat kolmou   ne?   Tak proč  to nikdo  nedělá když   to tak  skvěle funguje ,  zkuste si  vypočítat přínost  takového skleníku  a uvidíte. Já to  zkusil,  rozdíl mezi  klasickým skleníkem  s nahnutými  stranami   a tzv  solárním skleníkem   není v zimě   moc velký.  Možná tak  21.12.  Ale   od 1.2.   je lepší  klasický   skleník , protože slunce  je už  výše   a tak  optimální náklon  není 76  nebo   kolik ,  ale třeba  jen 67°.    Jínými slovy   ty tzv.  solární skleníky  nejsou žádný  zázrak a  severní stěnou  se vám  dostává do  skleníku   světlo    teplo nepotřebujete,   protože   to se  dá lacině  vyrobit třeba  klimatizací,  ale světlo  je důležité.  Co se  týče konstrukce  skleníku ,  pak   špatné je,  když má skleník rovné  boční strany,   ale pokud  má šikmé  stačí   75°    je to  optimální   67°C by  bylo ještě  lepší ale   už je to jen  pár procent .   Já si  také chci  postavit skleník, který bude  fungovat i  v zimě  -  základlem je  dobrá izolace buďto 2  sklo nebo  16mm 3TS  polykarbonát  (třeba LEXAN) 2 sklo  má o  polovinu nižší  ztráty jenže   nejsou na  něj seriové profesionální konstrukce  za dobrou   cenu.   Podle výpočtů   pol.  skleník bude  se zemním  výměníkem   fungovat   bez topení   do konce  října   (  pro okurky,  papruky, rajčata) ,    a do  konce roku   pro salát  řekvičky    kedlubny...    Leden je  přestávka (nebo jestli  chete řekvičky  vám vydrží  i nějaký  ten mrazík takže můžete  pěstovat non stop)  a   od   začítku února  lze zase  pěstovat   (salát řekvičky    kedlubny)  a od  1.4    všechno ,  prakticky bez  topení   nebo   přímotopem jen  nouzově za  pár stovek  za rok.    2 sklo   už moc   neudělá protože  máte ztráty   tepelnými mosty  a   větráním.    Listopad prosinec   leden je  stejně málo  světla pro  sklízení plodové   zeleniny ,  bez svícení  Vám žádné  2 sklo  ani topení  nepomůže   a svícení   je   dražší než  topení. 

Pro oba předřečníky: Jednak nepíšete, v jakých klimatických podmínkách a zeměpisné poloze jsou jmenované zázraky provozovány. Druhak podle vašich vyjádření jsou u vás tyto systémy ve stadiu úvah, respektive snů. Tedy praktické zkušenosti žádné. Taky by mne zajímalo, co je důvodem pro sklon stěny 67 stupňů. Barely naplněné vodou sice teoreticky fungují, problémů je ale několik. Zaprvé by jich k požadovámu topnému výkonu muselo být poměrně hodně a když tam budou barely, nebude tam zelenina. A k nahřátí takového množství vody je potřeba dost tepla a trvá to dlouho. To v zimě není.