Chápu princip tohoto zařízeníčka ale stále mi nějak uniká smysl jeho využití. Pokud někdo pěstuje tři rostliny tak snad, ale pro běžnou praxi? Pokud sadím vzrostlé rostliny tak riskuji zmrznutí protože se do toho krytu nevlezou, pokud jsou malé tak nevidím důvod vysazovat je na záhon. Po letošním zmrznutí rostlin rajčat a jejich následném obrašení ze země (kdy pak v růstu dohnaly i ty později vysazené) to vidím dvojnásob jako zbytečnost.
Před pár lety jsem zkoušel vysadit rajčata velmi brzy na záhon (duben) a zhotovil jsem jim z pletiva kryty omotané strečovou folií a na ně navlíkal igelitový pytel. Místo folie by se dala použít jiná izolační hmota, klidně by se dal použít i dvojitý igelitový pytel do kterého by se nalila voda a suploval by výše uvedené zařízení. Čeho tím však dosáhnu? Toho že rostlina čučí a neroste protože je chladno, to ji raději nechám v květináči za oknem nebo ve verandě.
Berte to jako můj názor na věc a v žádném případě neodrazuji nikoho od laborování, ba naopak, jsem pro každou legraci co se rajčat týče.
Na obrázku je princip který by mohl fungovat. Zhotoví se z pletiva (s obdelníkovými oky) kruhový koš (zelená), postaví se na zem (hnědá) a na něj se navleče patřičně velký igelitový pytel a zpětně se ohrne (modrá), a do něj se následně naleje voda. Vnitřní stěna pytle se tlakem vody opře o konstrukci a přizpůsobí se jeho velikosti a zároveň "vyšponuje" venkovní stranu pytle. Síla vodní stěny by byla dána rozdílem v průměru koše a pytle. Jen je potřeba nahoře pytel zajistit (svázat) aby ho tlak vody nestahoval dolů.
