Vytápění skleníku

Ví. Musíte dodržet, resp. vyrovnat se se zákonem minima. Rostlinu omezuje v růstu ten faktor, který je v minimu. V zimě tedy u nás teplo a světlo. Tyto veličimy musíte dostat na úroveň, kdy rostlina je fytoaktivní.  Pokud jde o téma, jako teorie to vypadá použitelné, skutečnou účinnost nikdo neodhadne, technická realizace docela složitá. 

Přesně tak, rostlina bude plodící jen pokud bude mít náležité světlo a teplo. Takhle se to řeší např. v holandských sklenících a výsledky pak vidíte v zimě na pultech obchodů, umělé světlo, umělé teplo,??? chuť.

Vytápěný skleník s nějakým tím umělým přisvěcováním bude v malém nákladná záležitost.

S umělým teplem bych polemizoval, teplo jako teplo. Ale myslím, že ani umělé světlo se správným spektrem chuť neovlivní. Samozřejmě je to blbost, kdo by topil a svítil rajčatům? To by musela být ze zlata, aby to stálo za to.

Myslím, že chuť těch dovozových rajčat je dána odrůdou, která je zvolená tak, aby šla rajčata převážet tisíce kilometrů a týdny skladovat, takže v podstatě nesmí nikdy dozrát.

Umělé teplo bylo myšleno ve smyslu jeho výroby a dodání do skleníku, ovšem chuť rajčete, rostoucí a zrající na slunci, žádné umělé světlo nenahradí.

Nevím jak jinde, ale v Kauflandu vidím prakticky po celý rok rajčata s uvedením země původu Holandsko, tedy země která je severněji, než Česko. To znamená z hlediska světla a tepla copak asi?

Holandania su kseftari. Vedia si vybavit krajinu povodu na hocijaky tovar. Keby ste videli co secko a jako ide cez ich obchodne centraly...

Nizozemí je sice severněji (a tím i méně světla, ale to jen zanedbatelně, avšak v teplejší oblasti díky Golfskému proudu, na který jste zapoměl. Až jim tam moře zamrzne, tak už si ve skleníkách nic nevypěstují (pokud si je nebudou vyhřívat, čímž se jim to celé prodraží).

A když jim tam to moře zamrzne, tak nám tu také nebude dvakrát veselo

No z Itálie a Bulharska sem v lednu rajčata nejdou. Žeby tam bylo v tuto dobu chladněji než v Nizozemí se mi nezdá. Angličané také mají golfský proud a chodí celý rok ve svetrech.

Nizozemí je sice severněji (jiz vickrat se tady tomu nekdo podivoval) a krome golfskeho proudu je prakticky v minimalni nadmorske vysce, zatimco  - největší vliv na podnebí v Česku však má nadmořská výška a reliéf. J.R.

Nizozemí je sice severněji (a tím i méně světla...

Tím si nejsem tak jistý. V sezóně, tedy jaro a léto, je na severu víc světla. A čím severněji, tím, víc. Úplně na severu je dokonce světlo i v noci. Jeho menší intenzita nevadí, beztak se skleníky stíní. Je to víc o teplotě.