Pařeniště bez hnoje

Dobrý den,

chci si založit pařeniště, problémeme je ale hnůj. V mém okolí lze sehnat pouze hnůj koňský, který může a nemusí být zdrojem tetanu. Dá se nějakým způsobem založit pařeniště bez hnoje, a to již od března?

Pokud máte v pořádku očkování, není se vcelku čeho obávat. Tetanus je "všude", nejen v koňském hnoji. V knížkách je doporučováno listí, ovšem s menším účinkem. nezkoušel jsem.

Listí obsahuje nedostatek dusíkatých látek v amidické formě a je potřeba jej prolít horkým 5-10%ním roztokem močoviny.

důležité je pařeniště zakládat s pořádným rozpařením, tj hnůj navézt v dostatečné vrstvě a pořádně ušlápnout. Ušlápnutá vrstva by měla být tlustá minimálně 25 cm. Po ušlápnutí prolít horkou vodou dát okna a uteplit rohožemi. Nechte zakryté 3-4 dny a po tu dobu sledujte pouze teplotu - měla by (je to žádoucí výsledek) stoupnout nad teplotu pasterační, tj nad 75°C, což je v důsledku rozkladu termofilními bakteriemi (nastartovali jsme jejich činnost prolitím tou horkou vodou). S postupným vyčerpáním čpavku, jako hlavní živiny pro tyto bakterie teplota opadne. Pak teprve se dá dát na opakovaně ušlápnutý povrch hnoje vrstva prosátého kompostu nebo pařníkové zeminy vybrané napodzim. Hnoje se dává "až po sklo", protože tímto procesem ztratí minimálně 1/4 ale většinou 1/3 objemu. Rozpařit se dá i shrabané listí a surová sláma, ale pro výživu termofilních bakterií musíte prolévat 10%ním roztokem močoviny (Diamid se rozkládá na čpavek a ten je už přímo zpracováván bakteriemi). Směs močoviny a startovací dávky termofilních bakterií se dá koupit pod názvem "urychlovač kompostu".

Teda Stando to je skvělý návod, ale docela by mne zajímalo, jestli už tento postup někdy někdo realizoval.

Pro upřesnění: Kolik vody a jak horké je třeba na prolití 100 kg hnoje, a jaká počáteční a konečná teplota se předpokládá u toho hnoje a jaká má při tom být teplota vzduchu?

No realizoval. Co pařníkové okno, to jedna fůrka na vozíku terry od koňáků na druhém konci vesnice. Pěkně ušlápnout a pak pod každé okno jeden kýbl cca 12 litrů vody horké cca 85°C (to když se boiler nastaví z eko 65°C na maximum den předem protože NT není furt). Počet oken nechám na představivosti PT diskutujících. Velmi zvědaví si napíšou do SZ. Velikost pařenišť byla dostatečná pro viditelnost na leteckých snímcích dané obce. Při nedostatku koňského hnoje se množství doplnilo králičím hnojem a slamou.

Včera jsem zprovoznil teplé (to zapuštěné do země) a studené pařeniště. Do teplého jsem už vysel semena salátů a kedluben- na přísadbu. Topení v teplém pařeniští obstará sešlápnutá vrstva listí + kobylince, vše prolité horkou vodu s přídavkem močoviny (cca 10 %). Do obou pařenišť chci koncem března vysadit rajčata (po vyhodnocení vnitřních teplot). Do té doby budu měřit denní průběh teplot (datalogerem) a porovnávat s venkovními teplotami z meteorologické stanice, která je v blízkosti mé zahrady.

           Vladimír

6.2. jsem do studeného pařeniště vysel a příští týden začnu s výsadbou.

Vaše sazenice vypadají opravdu exkluzivně. Mám nějaké technické dotazy. To pařeniště jste nechal po celou dobu zakryté jen tím sklem (žádné přikrývání na noc, žádné větrání?). Taky bych to zkusil, jen mám problém v zimě, když napadne sníh dostat se do zahrady. Ale kdybych se na podzim na to připravil, tak by to asi šlo.

           Vladimír24

Dík za pochvalu. No, vzhledem k tomu, že pařeniště je u domu, jsou u něj možná trochu přijatelnější podmínky. V průběhu února většinou není příliš vysoká teplota přes den a tak je pařeniště zakryté sklem celý den. V noci při teplotách pod cca. -3° překrývám kusem geotextílie, ale nevím, zda to má efekt, košťáloviny i salát nějaký mráz přeci jen vydrží.  Sníh na skle nevadí, je to izolant. Problém je spíš při teplých slunečných dnech, kdy je třeba pařeniště částečně otevřít, aby se rostlinky nespařily a naopak se spíše otužovaly, jinak by byla sadba příliš vytáhlá. S tím je pak spojeno i vypařování a nutná občasná zálivka. Ale když to jde v ČB, tak u Vás to jistě půjde ještě lépe. Držím Vám palce.