Střih růží

Stromkové, jejichž korunka se chránila před mrazem ohnutím do jamky a přihrnutím zeminou se stříhaly vždy, aby se do jamky jaksi vešly. Stříhalo se s rezervou 2-3 očka o která se to zkrátilo načisto až na jaře po vykopání a vyvázání zpět k opěře. I ty co se chrání před vymrznutím zabalením se musí pokrátit, ale rezerva se nechává větší dle použité zimní ochrany.

Velkokvěté keřové se taky mohou zakrátit, ale uvědomte si skutečnost, že v době kdy keř nemůže ze zmrzlé země brát vodu, bere ji ze zásob v prutech. Na druhou stranu zase přehnaně dlouhé pruty mohou více vody odpařit, než poskytnout níže položené bazální části, takže zkrácení o 1/3 není zase tak fatální. Důležité je ale paty prutů (srdíčko keře) řádně nahrnout zeminou (či kompostem) a nad zeminu dát ještě nějaký mulč (rašelinu, piliny, shrabané listí, kůrový mulč, slaměnnou řezanku, dřevitou vatu). Tím se zkrátí období, kdy je půda promrzlá i hloubka, do které půda promrzne.

No zpátky už to nepřilepíte .

Jak píše p.Standa, jestli u vás nepršelo, tak je před zimou pořádně zalijte, nahrňte kompostem do výšky cca 20cm. Před silnějšími mrazy dávám ještě navrch chvojí. Tu stromkovou dole u země také přihrňte a korunku jí obalte silným papírovým pytlem (nebo balicím papírem, nejlépe dvojitým) ne příliš těsně.

Už jsem růže nahrnula, dělám to vždy, když vyvážím kompost, ale dokud neklesají teploty na delší dobu k -3 nebo -4°C, je čas. Korunku bych zatím nebalila, po neděli se má zas oteplit - tak až pak znovu klesnou teploty.               Lída

Ano, s obalováním korunky netřeba spěchat, ať se v listopadu a prosinci otužuje. Ochrana je nutná až na lednové a únorové mrazy.

Naopak při zakopávání korunky je potřeba to udělat v době, kdy zemina ještě není bahnitá = v době první poloviny listopadu.

Tazatelka používá hezký "panikový" styl. Samozřejmě se nic nestane, pokud neustřihla tu stromkovou v půli kmínku.

U nás všechny ty klasické růžové rady nějak nefungujou. Zkoušel jsem všelicous. Přes zimu je to celé jak brčál a v předjaří pravidelně do poloviny i víc zmrznou - respektive uschnou, jak je psáno výš. Takže detailní řez dělám až v období rašení kdy vidím pupeny. Na podzim jen ostříhám konečky, aby tam nevisely uschlé květy (zbytečná estetika). 

ono dobrá "sadovka pro komunál" snese hodně. Vemte si, že v městských parcích se vše ostříhá v listopadu "do půlky lýtek" s pomocí odporníků typu "veřejně prospěšné práce".

"panikový" styl je trefné označení.

To bych teda rád viděl, jak někdo ohýbá stromkovou růži korunkou do země, jak tu radí Standa. Dělá to ještě někdo kromě Standy?

Jinak růží máme taky na zahradě pár všelikých ať už pnoucí, sadové, ...a všeliké jiné a musím říct, že s nimi na zimu nedělám vůbec nic. Na jaře když to začne pučet ostříhám, co nepučí a je tedy suché.

Příručky a starší zahradnická literatura jsou toho plné, ale s nástupem netkaných textilií a odstřižků pěnového PE, PS a bublinkové LDPE se od tohoto náročného postupu ustupuje. Ono je na ohýbání potřeba pamatovat již při sázení a stromek má patu kmínku šikmo tak, aby ohyb do země byl přibližně stejný jako ohyb do svislé. Když pak máte stromek sázený bez této znalosti, je už nutné jej celý život zimovat "s čepicí" (místo "pod duchnou").

Takže jste to na vlastní oči nikdy neviděl, ale jste vygůglil nějakou kravinu a hneééed to druhým bez rozmyslu poradíte. 

Práce všeho druhu, máte mezery. Ohýbání stromkových růží k zemi, nikoliv do jámy se uvádí v každé starší zahradnické knížce.