Šípková růže - přesadit nebo namnožit?

Když najdete někde v lesích zbytky základů po opuštěné vesnici, uvidíte tam i skladbu přírodního živého plotu. Někde jsem četl, že kvalitní živý plot potřebuje několik desítrek roků :(. Velkoplodé kultivary šípků jsou hezké, možná by chytly i hřížením nebo řízkováním. Také by se hodil asi hloh. Trnky se množí jako divoké ostružiny a těžko se budete zbavovat odkopků.

Po vlastních zkušenostech bych ničení nejrůznějších mladých, ale i trochu starších výsadeb zvěří vůbec nebral na lehkou váhu! Už jsem to tu někde psal. Ty mrchy snad kromě trávy žerou a likvidují skoro vše. Se šípky a s trnkami nemám v takových lokalitách zkušenost, ale pnoucí růže, až trochu vyrostly ožíraly i v létě až k zemi. Nešlo je vypěstovat zvenku na plotě, musel jsem je přestěhovat za něj. Rybízová plantáž než vyrostla musela být několik let chráněná elektrickým ohradníkem výšky skoro 2m. Pak byly škody už jen sporadické a jen odíráním osamělejších výhonů srnci. * Ještě mě napadl keřový angrešt. To je taky kvalitní "pichláč" a užitkový :-))) Měl jsem sice stromkový, ale ožer korunek, i v tuhých zimách, jsem nikdy nezaznamenal. Ještě se nabízí rakytník, ale s ním nemám vůbec žádnou zkušenost, jen teoretizuji. Podobně jako s nápadem aby to v zimě nebylo takové smutné, oživit tu výsadbu plotu břečťanem. Ale kdybych někdy ještě nějaký sad či plantáž na podobných místech zakládal chtěl bych být u toho atraktivní ženou a plot bych udělala z myslivců a pytláků kolem celé polnosti ve sponu cca 1-3m. Rafael.

Za několik dní bude snad vhodné počasí k vykopání šípkových keřů. Osobně bych z vyrytých keřů vysekal sazenice z jednoletých výhonů zastřižených ve výšce 150 cm nad zemí. Každý výhon musí mít dobrý kořen. Pokud se sazenice zasadí do kbelíků, daly by se po třech až pěti týdnech ve skleníku nebo v zimní zahradě naočkovat nebo naroubovat střídavě ve 120 a ve 110 cm ozdobnou trnitou růží. Sazenice se taky dají vysadit rovnou a štěpovat na místě v březnu (opravy v červnu). Sazenice mohou být 20 cm od sebe, ale korunku je potřeba vyhnout střídavě ven a dovnitř a držet velmi důsledným řezem v malém objemu, aby nebyla nutná opora (maximálně jen lanko pro celou řadu). Mezery mezi sazenicemi se časem zaplní výmladky a obrostem. Nevhodné výhony se však musí důsledně řezat. Jinak z toho bude džungle.

Osobně bych z vyrytých keřů...zkoušel jste někdy přesazovat starší větší růže? Já ano,  nebyly to teda šípky, ale zato to byly keře různých odrůd a musím říct, že úmrtnost přesazovaných keřů byla skoro 100 procentní.

Při svých cestách za účelem prořezu a střihu ov.dřevin jsem byl opakovaně, během let podarován různými, pro domácí nadbytečnými rostlinami-moje zahrada je osazena z poloviny takových, a tak krom lísek, angr.,rybízů mám i keřové růže-v době jejich dobytí měli min.50 roků-16 kusů, 100pr.uchycení, kvetou červen-zač.prosince, obdiv širokého okolí! S.P.,Ch.

podarován různými, pro domácí nadbytečnými rostlinami-moje zahrada je osazena z poloviny takových...já jsem takto nabyl tak třičtvrtiny toho co máme na zahradě,  ujímá se vše, ale s vyjímkou těch růží, tak ze dvaceti se ujmula snad jedna.

Ferdo, jestli to nebude tím, že růže se sázejí keřem nahoru a kořeny dolů...

Výborný vtip zpod Lízátek, málem mi zaskočil chleba se salámem! Na druhou stranu- mám hodně ovocí, co mi rostou hore nohama-líska, ostružiny... prostě nechca hříženci od klientů. S.P.,Ch.

ano, u ostružin nejen hříženci, ale i řízky mohou být zakořeňovány "hlavou dolů"...,

Já bych si z toho nedělal legraci. Asi to vždycky nevyjde. Ale růže (i šípková) samozřejmě přesadit jde. Zkoušel jsem přesadit i naroubovaný šípkový výhon a šlo to. Jenže já své výpěstky vždy sázím s nezaschlými kořeny - z jedné jámy hned do druhé nebo do kbelíku. Tak jsem i letos v lednu rozsazoval meruňky a broskvoně a neočekávám žádné ztráty. Něco jiného je přesazování darovaných rostlin se zaschlými kořeny (mrtvé vlášení). Tam to bude chtít asi i hluboký řez jako u ovocných dřevin. Pouhé namočení kořenů nezpůsobí okamžité obživnutí mrtvých vlásků.