Vinná réva neplodí

To je ta vaše nešťastná Afrodita? Pokud teď začnete přihnojovat fosforem, projeví se to stejně na květech nejdříve až v roce 2013. Já bych tam žádné slepičince nepral - réva využije stejně jen asi 30% fosforu, dodáte jí ale také hodně dusíku, který evidentně nepotřebuje. Takže můj názor je - zaštípnout vrchol, nechat na konci cca 3-5 zálistků, vylomit všechny zálistky v oblasti budoucího tažně. Pokud budou ponechané zálistky za čas příliš dlouhé, opět je zaštípnete. Vždy ale musíte ponechat na konci několik zálistků, (v tomto případě zálistků na zálistcích), aby vám nerašila očka na příští rok. Já sazenice zaštipuji vždy ve výšce 2m a 95% jich kvete druhý rok.  VJK

To je, pane vjk sice všechno hezké, ale bez fosforu réva prostě nepokvete. Dusík se ještě stále může aplikovat a na fosfor není nikdy ani pozdě ani brzy. Ve vedlejší dědině má jistý podnikatel kolem stovky slípek ve volném výběhu a řady rév kolem mají celoroční přísun kuřinců - kvete spolehlivě neúnavně každý rok a nevšiml jsem si, že by kdy keře měly problém s dozráváním letorostů.

Bez fosforu réva nepokvete, ale vzhledem k tomu, že okolní keře Mirkovi kvetou, tak to nebude nedostatkem fosforu. Takový nedostatek fosforu, aby způsobil absenci květenství by už byl na révě vidět. Další dusík jeho Afrodita také nepotřebuje, vzhledem k uváděné délce letorostů.  Keř je ještě stále mladý, počkal bych do příštího a pak teprve vyvozoval nějaké závěry. VJK

Jak jsem už dříve napsal, některé odrůdy prostě potřebují forsforu více, jiné méně. Zatímco např. Rondo nebo Bianka si vystačí s málem a bude Vám neúnavně plodit každý rok, Poklad Panonie mívá bez přidání fosforu s květenstvím problém.

A pokud se nemýlím, Afrodita také patří k velkoplodým odrůdám.

Nejsme ve sporu v tom, že potřeba biogenních prvků je odrůdově závislá. Ale nedostatek fosforu, který zapříčiní absolutní nenasazení květenství je už na révě vidět. VJK

S tím také souhlasím - réva mého souseda (Poklad Panonie) 25 let neplodila - bylo to vidět: 25 let neměla květy a tím i žádné plody. Vidět možná bude na révě absence fosforu - nedostatek prostě tím, že réva nepokvete - doporučuju panu Mirkovi, ať to podle Vašich rad zaštípne. Až mu réva ani potom nepokvete, nebudu se tomu divit.

Zdar pane Mirku. Tak s tímto hnojením je určitě možno začít ihned, aby ještě v průběhu letošní "jalové" sezóny chybějící prvky pronikly hlouběji do půdnéího profilu a připravily rostlinu na příští sezónu. Kéž by důvodem neplodnosti Vaší Afrodity byl deficit fosforu... Ten její extrémní růst je dost podezřelý. Pět metrů v půlce června, tomu se ani nechce věřit. Má ta Vaše Afrodita stejné listy jako ta Knížkova? Také mě překvapuje, že píšete a zmiňujete se pouze o jediném letorostu. To Váš keř opravdu vyrašil pouze z jediného pupenu? Pokud je tomu opravdu tak, zastřihl bych jej nyní tak na 2 metrech a nutil bych jej tím k rašení z dalších pupenů, zálistkových i spících na dřevě.

Koukám, že než jsem to "nadatlil" (viz. předešlý příspěvek) a neúspěšně se popral s přihlášením, pan VJK mě lehce předběhl a tak jsem přišel s křížkem po funusu.

Pánové díky za reakci. Měl jsem představu že bude rodit na letorostu který vyhnala cca ve dvoumetrové výšce. Když to takto dopadlo a nezakvetla, mám obavy co bude příští rok když nechám na letorostu zálistky, na čem potom bude rodit. Moje představa je taková že z letošního dřeva které je na oblouku, vyraší příští rok konečně již plodící dřevo. Když tam bude zálistek, bude tam ještě "místo" pro vyrašení nových pupenů (ten zálistek do konce sezony vyzraje). Nedalo mi to spát a byl jsem "odbalit" rákos kterým je zakrytý roub a spodní část kmínku (kočka sviňa brousí drápy) zda to neroste podnož, ale tato sazenice (je od Knížka) neměla nikdy problém s vymrznutím nebo potřebu rašit z některých spodních oček.

Tak já jsem myslel, že ta Vaše Afrodita je už starší. Podle Vašeho náčrtu sice letos už plodit měla, ale také nemusela. Záleží, jak se ta odrůda "potkala a spříznila" se svou podnoží. Myslím si, že některé vzrůstné podnože mohou u některých odrůd nástup do plodnosti oddalovat. Osobně bych dlouhý zelený výhon zašmikl, nechal keř letos více rozvětvit a příští rok bych vybral z letošních letorostů ten nejlepší, ohnul jej a čekal na úrodu. Se zálistky si hlavu nelamte. Pokud na letorostu vyraší zálistek, vždy se v jeho úžlabí vytvoří nový plodný pupen, připravený pro následující rok. Navíc zálistky jsou samy o sobě plodné a proto u bujného keře je možno zálistky také využít pro budoucí tažeň, pokud ovšem do zimy dostatečně vyrostou, zesílí a vyzrají (což se v praxi často nestává). Osobně také řeším dosavadní neplodnost u svých několika tříletých roubovaných rostlin, ale z opačné příčiny. U mně narozdíl od Vás roste réva kvůli skalnímu podloží velmi pomalu a ztěžka. Již potřetí jsem letos začínal s rašením letorostů od paty keříku a dřevnatý kmínek se mi zatím zapěstovat nepodařilo. To je ostuda! Tak doufám, že snad letos..., jinak na daném místě končím.