Tip na lis a lisování

Dobrý den

Rád bych nějak zlepšil vylisnost. Nenašel jsem však nikde nějaké recenze na jednotlivé výrobky. Prozatím vlastní lis nevlastním a tak si půjčuji lis na ovoce LO-10.

Lisuji a budu lisovat pravděpodobně sklizně od 5 - 30kg (rybíz, višně, hrozno, popř. mošt za jablek) 

Zaujala mě nabídka těchto lisů firmy Monos Technology. Jsou tam v principu lisy od dvou výrobců s rozdílnými cenami.

Dotazy:

1. Máte nějakou zkušenost s uvedenými lisy?

2.  Zvládne lis na hrozno v principu i jiné ovoce, nebo je tam nějaký rozdíl(i naopak)?

3. Se zapůjčeným lisem byla výlisnost cca 50% hmotnosti hroznů s třapinami. To mi přijde jako málo. V matolinách/odpadu se občas nacházeli i celé kuličky.

4. Používají se v těch zmiňovaných lisech látky do kterých se ovoce do lisu zabalí?

5. Je lepší lisovat větší množství najednou, nebo menší na vicekrát?

6. Překopávate "materiál" v lisu pro opakované lisování?

7. Jaký objem by jste doporučili?

8. Jak drtíte hrozny? Popř. možnosti bez mlýnku. Dělám to drcením v ruce, ale začíná to být pro větší množství únavné.

Děkuji všem za jakékoli info. Přeji hezký den a úspěšné sklizně.

S pozdravem GB.

1, mám lepší zkušenost s lisy s klínkozápadkovou hlavou, z uvedeného odkazu opovídá lisům řady Tipo. Díky klínkozápadkovému chodu hlavy lisu lisujete o něco pomaleji, nicméně s vyšší efektivitou u hrozna cca 60%. Velkou výhodou je dělený koš lisu.

2, Jablečnou (hruškovou) drť za použití plachetky. S ostatním ovocem zkušenost nemám

3, Výlisnost u bílého hrozna 60%, při použití enzymu na ztekucení ovoce 65%, U červených odrůd lisovaných po překvašení by byla samozřejmě vyšší. Celé kuličky v lisu zůstávají, pokud je hrozno špatně připraveno, v posledních letech co používám mlýnkodzrňovač je těchto kuliček zlomek procenta.

4, U hrozna ne, u jablek jen vyložíme koš plachetkou.

5,  Uvedu příklad - naplním zcela koš lisu hroznem, po odchodu samotoku opět doplním, lehce vytlačím šťávu rukama, hlavu lisu nasazuji při cca 75% naplnění lisu

6,  Pokud je nedostatek vstupní suroviny a rozhodnete se pro druhé lisování, je dobré matoliny "překopat" a zlehka zalít vodou a nechat odpočnout. Osobně druhé lisování nedělám.

7, Pokud je předpoklad, že Vás začne víno bavit, vemte aspoň 30l. Pokud je uvedené množství ovoce dlouhobě stabilní, stačí o velikost menší.

8, Před pořízením mlýnkoodzrňovače jsme kuličky "odrbávali" z třapin na sítu vyrobeném z dřevěného rámu a svařecích drátů s oky cca 2x2 cm.

Dobrého vínka    j.c.

Letos jsem po přečtení kdesi vyrazil matolinový klobouk z koše, načechral a vymačkal znovu.Nechtěl jsem ani věřit, co ještě vyteklo při lisování štávy.

Ano, čím slabší lis, tím vícenásobné přelisování je třeba. Překopání je nutné, jinak by stačila delší výdrž v tlaku mezi jednotlivými dotaženími lisu. Pokud se seznamujete s postupy práce na starých kládových lisech, tak zjistíte, že k překopání docházelo zpravidla dvakrát a po třetím lisování se drť už vyhazovala.

Máčení drti po překopání sice zvýší výtěžnost, ale nepoměrně více zhorší cukernatost i aroma šťávy, takže nerosit ani nemáčet. Takový druhák stojí za starou belu.

Takový druhák stojí za starou belu.

No nevím, vinaři říkají "...i z hroznů se dá udělat víno..."

Z hroznů ano, ale z druháku křtěného vodou nikoliv.

Už samotné překopání je přínosem, protože vytlačovaný vzduch z matolin udělá kanálky pro šťávu a ta z koláče může ven.

Pokud ale chce někdo dělat Grappu, tak vyždímaný koláč klidně může namočit cukerným roztokem a zkvasit na mač k pálení, je to jeho volba. Pokud navíc přidá enzymy pro rozklad škrobu na zkvasitelné cukry, tím lépe.

Nejprve moc děkuji za info. Plus mám k Vašemu textu dotazy.

ad 1) co znamená dělený koš lisu

ad 3) zde se píše toto:

Ze 100 kg hroznů dostaneme asi 90 l rmutu (pomleté a odzrněné hrozny), z toho pak asi 70 l moštu (68 –75 %). Z celkového množství moštu připadá na:

Samotok (před lisováním) 50 – 60 %
Střed (lisování před nakypřením) 26 %
První dotažek (po I. překopání) 10 %
Druhý dotažek (po II. překopání) 4 %

Což mě překvapilo bo já jsem tak na cca 50% a to mi přijde fakt málo. Jestli tedy správně rozumím tomu, že ze 100kg bude cca 70l moštu.

ad 4) v plachetce je celý obsah koše, nebo jen na dně? Hrozno tedy bez plachetky? Mě pak podlejzalo pod košem. Je tam ten koš přidělaný na trvrdo? Na tom půjčeném je jen položený na tý nerezový misce a při větším tlaku se začne zvedat.

ad 7) a půjde třeba ve 30l lisu lisovat třeba jen 5l? Jak jsem psal, chtěl bych ho více využívat i na příležitostné mošty z ovoce. Ne jen na víno, ačkoli to je primárním důvod? Musím to nějak podpořit u ženy a ta má mošty ráda. 

1, Některé lisy mají kruhové obruče, na nich je vruty nebo nýty přidělaná výdřeva /laťky/. Obruč s laťkami tvoří tedy jeden kus / díl /. Patrné je to na koši lisu z vašeho prvního odkazu.           Děleným košem mám na mysli koš, kde na obručích ze dvou polovin jsou očka na kolíky, jejichž pomocí spojíte obě poloviny koše v jeden celek. Kolíky jsou patrné na lisech řady Tipo v menších velikostech na obou obručích, ve větších velikostech na všech třech. Toto provedení velmi usnadňuje vyjímání vylisovaných matolin, oplach i konečné číštění koše.

3, nevím jak profi hydraulické a pneumatické lisy, na tyto hodnoty jsem se ještě nedostal, ani u samotoku. Jak jsem již zmínil, jiné hodnoty budou u červených odrůd, kdy vlastně lisujete rmut již po překvašení. Rozdíly jsou i u odrůd.  MT nebo Muškát teče vždy líp jak třeby SG, VZ nebo RR.

4, Plachetka je zejména po stěnách koše, s mírným vyložení dna, mírným přeložením přes vrch ovoce, ještě před založením dřívek do koše. Hrozno dělám bez plachetky, do nádob jde pro odstranění jadýrek přes cedník. Koš mám na dně u obou lisů jen položený,  zvedání koše neznám, napadá mne, zda se dno vašeho zapůjčeného lisu tlakem neprohne.   Koš mi jen zapadá do malého osazení na dně, dno mám z poctivého kusu litiny.

7, Na vylisování menšího množství potřebujete jen větší množství prokládacích prkýnek pod hlavu lisu. Naopak ovoce vylisujete "dosucha" na první pokus

Na vylisování malých množství ovocné i zeleninové šťávy    / jablek, hrušek, šervené řepy, zázvoru.../ pro denní spotřebu a okamžitou konzumaci, jsme pořídili odšťavňovač. Náš ale neumí měkké ovoce / borůvky, maliny, višně/.           j.c.

Zdravím a pár zkušeností: (Zkopíroval jsem svůj starší příspěvek odjinud). Je to sice o svépomocné výrobě, ale komerční výrobky se mi vůbec neosvědčily. A to nejsem žádný "šetřílek!" Ale třeba si z těch zkušeností něco vyberete, nebo se pustíte sám do výroby:-))) * Stejně rychle jako drtit, lisovat v žádném případě absolutně nejde!!! A ždimačka apod. není řešením. Je to použitelné jen pro malá množství, pracné a ztrátové.. Pro "velkovýrobu" je nejlepším řešením šnekový lis. Jenže cena komerčních výrobků se blíží 100tis.Kč. Například farmarik.sk a teď už i cz. O dalších ani nepíšu... Pro představu, je to jen takový několikanásobně zvětšený klasický Tutti Frutti mlýnek. Při jeho svépomocné výrobě je hlavní problém samotný šnek. Lepší než svařenec by byl odlitek z AK oceli, ale... Ostatní už není až tak těžce vyrobitelné. * Schůdnější pro domácí výrobu je klasický vinařský laťkový lis s objemem koše aspoň 100-150l. Jen je třeba při jeho výrobě dodržet pár zásad: -trapézový šroub musí být veden shora a ne jako u malých typů zespodu. Tzn., že kolem koše musí být konstrukce z odpovídájících nosníků. Např. aspoň U150. -pokud si chcete pomoci ještě hydraulickým zvedákem, "panenkou", tak jedině zespodu. Aby mísa s košem po odpuštění tlaku sama sjela dolů a se zvedákem se nemuselo hýbat a píst ručně zatlačovat. Ale ta "výpomoc" se mi vůbec neosvědčila. Při takovém lisu je třeba aspoň 12,5t a takové zvedáky mají velmi pomalý zdvih pístu, takže jsem ho používal až když už šroub, který byl daleko rychlejší šel těžko. Ale získal jsem pomocí toho zvedáku navíc opravdu jen zanedbatelné množství moštu. Asi 1-5l z koše. A nakonec jsem ho stejně ztrhal. Takže jsem úplně jakoukoliv hydrauliku zavrhnul a zůstal u šroubu. Lisovat se musí stejně pomalu aby mošt měl čas odtékat a na to ten šroub úplně stačí. Jen nesmí být příliš dlouhý aby se neohnul. Lepší je kratší a používat pacholata. Odtoku moštu ty cykly jen napomůžou. Jinak většina moštu je stejně samotok anebo se získá jen malým tlakem. Dále musí být koš mírně konický do tvaru "V" aby se výlisky.při zvednutí koše nevysypaly do mísy. Taky musí být opatřen obručemi které jdou povolit aby se při vysypávání nemusel převracet. Taky se osvědčilo kvůli snažšímu odtoku moštu proložit drť v koši několika falešnými dny. Pokud má někdo možnost si je vypálit, lépe napsáno vytavit, z AK plechu cca 3mm, dostanou díky tepelnému pnutí i žádoucí vypouklý tvar:-)))))) Ještě je vhodné aby výlisky na dně koše nebyly podmáčeny moštem, aby na míse byla nějaká podložka. A pokud budete lisovat sami, je dobré uzpůsobit konstrukci klece lisu tak, aby koš šel zvednout nějakým vrátkem a vyprázdnit v zavěšené poloze do vlečky nebo koleček. * Ještě snáze vyrobitelnější je lis plachetkový. Tomu stačí jen mísa, klec, rámečky, nepravá dna nebo rošty a plachetky. A samozřejmě jako u lisů košových hydraulika, šroub buď ruční nebo poháněn přes převodovku elektromotorem nebo hydrovak či pneumovak. Problémem u tohoto v moštárnách asi nejvíce rozšiřeného způsobu u mně byly způsobeny právě těmi plachetkami. Trhaly se a jejích plnění a vyprázdňování bylo oproti výše uvedeným způsobům pracné a pomalé. Navíc plachetky je třeba občas promýt a u toho mně zábly ruce a zdržovalo to. * Ještě pár mých poznatků k doplnění původního textu: -koš by měl mít na obručích úchopy. Dole i nahoře. Horní slouží k snadné manipulaci a dolní k položení na nějakou nádobu při jeho vyprazdňování. -plachetky v koši se mi neosvědčily vůbec. Rychle se zanášejí a drt́ pak vystřeluje v místech nejmenšího odporu. Je to následek hromadění šťávy v lisovaném prostoru a nemožnosti jejího rychlého odtékání. Tomu se lépe předejde falešnými dny v koši a občasným propíchnutím nožem mezi laťkami. -Pro efektivní lisování měkkých bobulovin, ne hroznů, je klasický laťkový lis nevhodný. Drť musí mít jistou tuhost, nesmí to být "sračka". -I ve velkém koši, třeba v tom 100-150l lze lisovat malé množství drtě. Chce to mít jen více "pacholat" - podkladků z tvrdého dřeva. (Dlouhý trapézový šroub by se ohnul a taky by manipulace s ním zdržovala). -pružiny jsou zbytečné! Drť je dostatečně měkká a pružná. -odtok z mísy musí mít velkou světlost jinak se ucpává a mísa bez dozoru přetéká. -pokud máte vhodnou štípačku polen, možná by šla použít místo šroubu... Rafael.

2 Rafael - při vší úctě, zakladatel vlákna hledá řešení na lisování ovoce, jehož množství se pohybuje v desítkách kilogramů.    j.c.