Množení vinné révy

Aj mne sa podarilo polámať korienky keď som sadil do záhradnej zeme. So substrátom z obchodu sa mi pracovalo lepšie, je ľahší.

Tento rok už nejdem zakoreňovať vo vode, skúsim napichať prúty podpníkov niekde do záhrady priamo do zeme a keď sa prijmú naočkovať do nich niečo. Už ma nebaví mať založené parapety petkami s prútmi 

Vlani som okrem iného skúšal vrúbľovať rezky v zime anglickou kopuláciou, ale zrejme sa mi nepodarilo vytvoriť vhodné podmienky na stratifikáciu. Síce z podpníkov vyrašili korienky ale očká nevypučali. Kalus na spoji sa vytvoril len v niektorých miestach.

No už jsem to realizoval, takže uvidíme, jak jsem byl ne/úspěšný. V každém případě děkuji za radu. Moc si toho cením.

V souvislost s případným úspěšným vypěstováním pravokořených sazenic se zeptám. Při jejich zasazení na konečné stanoviště. Zastříhává se ten zelený výhon, co narašil v PET-ce na 2 očka, nebo se nechává pokračovat v růstu? Díky za info GB.

Já ho nechávám růst, vylamuji jen případné boční výhony dle toho, zda chci v budoucnu jeden nebo dva kmínky. Samozřejmě že záleží na odrůdě a na tom jak má ta která bujný růst. Některá naroste za jeden rok, jiné to trvá i tři.

Já ten zelený výhon také nezastřihuji. Ale když jej zastřihnete, mělo by to začít růst normálně z horního očka s odstupem cca jednoho týdne.

Těm, kterým se při přesazování sazenice do květináče ulamují kořínky, bych poradil, aby substrát, který je v kvetináči pod sazenicí vždy pořádně umáčkli (utužili), narozdíl od zeminy nad úrovní kořenů. Dále aby při prvém zalití používali raději spodní zálivku, čili aby nelili vodu do květináče, ale vložili květináč do větší nádoby (kbelíku) a vodu vlévali postupně do této nádoby. Místo běžného květináče aby raději používali PETky, které sa dají při finálním přesazování na konečné stanoviště snadno rozřezat ostrým nožem a váleček prokořeněného balu lze celý šetrně vložit do výsadbového dolíku, aniž by se rozpadl. Při tomto postupu se mi nikdy kořínky neulomily.

Keď budete, pane Georgi,  po Zmrzlých vysádzať kontajnerky na trvalé miesto, nezastrihujte nič, aj keby Vám vyrástlo z rezku viacero zelených výhonkov. Čím väčšia bude listová plocha, tým viac sa vytvorí asimilátov, tým mohutnejší koreňový systém narastie. Mladé listy sú spravidla vnímavejšie k perenospóre, preto sa odporúča chemická ochrana. Uprostred leta skontrolujte tvorbu podpovrchových rosných korienkov a odstráňte ich. Zastrihávanie na 2-3 očká Vás čaká až na jar budúceho roku.

Předchozí rada zní: po výsadbě letos nestřihat nic, vše zelené nechat volně růst, ale příští rok vše odřezat a začít odspodu nanovo zapěstovávat budoucí kmínek. Jistě, je to tak možné. Já osobně bych ale rozlišoval, jak je sazenice vitální a jak silné má přírůstky. V prvém roce po výsadbě bývají v růstu sazenic velké rozdíly, závisící na mnoha vnějších i vnitřních faktorech. Zatímco někdy sazenice narostou za celou sezonu do výšky třeba jen 0,5 metru, jindy mohou sazenice bez problému narůst do délky přes dva, tři metry. V takovém případě by byla škoda ztratit jeden rok tím, že jsme nechali sazenici růst volně s mnoha letorosty, z nichž nakonec ani jeden nelze použít pro další pěstování v nastalé sezoně. Proto si myslím, že je lepší přistupovat ke každé sazenici individuálně. Po vysazení pozorovat intenzitu růstu. Pokud roste pomalu, neduživě, nechat raději být. Pokud ale roste dostatečně bujně, odstraňoval bych všechny vedlejší výhony i zálistky a snažil bych se vyvazováním k opěrné tyčce už v prvé sezóně vypěstovat rovný kmínek až do potřebné výšky cca 1m. Ve většině případů to bývá úspěšné. Nad touto výškou je už možno nechat růst všechny aktivní letorosty.

Hodně záleží na počasí. Loňské sazenice sice dosáhly výšky i přes tři metry, ale réví není díky smutnému září moc vyzrálé, takže se obávám, že se u mnohých kmínek 0,8 m nepodařilo zapěstovat. Když si vzpomenu na Talisman, ten hned první rok vyrost 7 metrů.

Já jsem loni vysazoval přibližně dvacítku keřů, skoro u všech mám kmínky zapěstované. Protože listy z keřů opadaly až koncem listopadu a i zima byla netypicky mírná, tak to u mne zatím vypadá optimisticky, dřevo i pupeny se zdají živé a zdravé. Obávám se však jara a jarních mrazíků. Čím dřív se pupeny pohnou, tím déle bude trvat ono kritické období. Zastřihnout zapěstovaný kmínek, který po zimě selže, anebo jej poničí jarní mrazíky, lze kdykoli.

Je zřejmé, že zapěstování kmínku, jako takového, závisí na okolnostech, jako je odrůda, vitalita sazenice a počasí atd. Téměř v každé brožuře je zapěstování kmínku na 3 způsoby dle výsledku v 1 roce. V mém případě asi došlo ke zmatení pojmů. Když se sází řízek přímo na stanoviště nechávají se čučet 2 očka a tak nějak jsem si spletl se situací s těmi v PET-ce narašenými řízky. Všem díky za info.

Áno, pane Georgi, správne ste to vysvetlil. Vrúbľovaná prostokorenná sadenica je staršia ako čerstvo zakorenený rezok z PETky. Mala už v minulej sezóne vytvorenú "korunku", na ktorej prirodzene nikto nevystrihoval výhonky. Preto pri výsadbe takýchto hotových sadeníc striháme na 2-3 očká a snažíme sa v nadchádzajúcej sezóne- podľa intenzity rastu odrody- zapestovať kmienik. Bujne rastnúce sorty z PETky to dokážu tiež. Príklad za všetky: FVR 7-9. Hovorí sa ale, že všetko okolo nás je relatívne. Nádhernú sadenicu Blac Magic od firmy Jural, ktorá mala dlhé husté korene pred výsadbou, už pestujem viac ako 3 roky a kmienik je stále tenký, sotva meter dlhý.