Loni jsem zasadil všechny řízky přesně 7. března a ven jsem je již zakořeněné přesazoval až po 20. květnu, dříve to nešlo. Bylo studené jaro, duben nestál za nic, chladno, pořád pršelo, mírné noční mrazíky trvaly u nás až do zač. května. Za ty dva a půl měsíce od okamžiku zasazení do jejich přesazení řízky narašily a vytáhly se do délky 30 až 60 cm, některé snad i více! Protože nemám skleník, rostly sazenice po celou dobu v místnosti u okna. Na začátku rašení jsem držel teplotu v rozsahu 20 až 25°C, po částečném narašení jsem je přenesl do světlejší, ale chladnější místnosti s teplotou okolo 15°C. Venku se sluníčko skoro nevyskyto a tak mladé listy strádaly světlem a výhony byly takové "vytažené a neduživé". Když jsem je vysadil ven, tak ty neduživé lístky během týdne totálně spálilo slunce. Takže se růst rostlin zastavil a rašení začalo téměř od piky ze záložních pupenů. Letos proto přijímám tato dvě nápravná opatření : výsadba řízků k zakořenění až ve druhé polovině března, tedy nejméně o 14 dní později než loni. Tím budu ven sázet menší rostlinky, než ty loňské dlouhány. A navíc po jejich přenesení ven provedu ještě i jejich dočasné zastínění jako ochranu před slunečním úpalem do doby, než se venku vyvinou nové lístky. Myslím, že z hlediska termínu venkovní výsadby řízků není nutno s jejich zakořeňováním příliš spěchat. (Ale proti tomuto termínovému odkladu zase stojí následující dvě nevýhody, či překážky : prodlužuje se tím doba skladování řízků a tudíž potřeba je déle udržovat nezaplísněné při životě + takové to jarní vinařské puzení : konečně už něco začít dělat a alespoň trošku si po dlouhé zimě "zavinařit", což asi je problém největší ).