Co Vaše réva? (rok 2011)

Nezáleží ani tak na síle "tužky", ale hlavně na tom, jestli je réví živé, či vymrzlo (suché, scvrklé). Pokud nemáte jistotu a nechcete zbytečně přijít o zapěstovaný kmínek, tak jak radí Mirek, počkejte až to začne rašit a pak vyberte optimální rašící pupeny a zbylé vyslepte. Konec výhonu zastřihnete později a nebo jej dočasně pouze zalomte ostrým ohybem o 180°. Tím se omezí slzení z řezné rány, které bývá na začátku rašení velmi silné.

u te jedne se slabsim vyhonem je jiz videt co je zmrzle a co ne... vyska je dobra, ale jak jsem psal... je slaby-tenky, takze ho zkusim i tak zapestovat-samozrejme az koncem mesice, nyni mi prijde jeste brzo na řez

Pokud máte jen pár hlaviček tak řez zvládnete kdykoliv. Ve vinohradech se střihá i v zimě, protože by to do jara nestíhali. Někdy vezmu nůžky jdu, od konce výhonu, očko po očku až se dostanu z nevyzrálého hnědého na zelené živé. Větší jistota je nechat pupeny rašit a pak zastřihnout.

No jo ale pak réva pláče víc.

Že pupeny začínají rašit poznáte dosti brzy, to réva teprve začíná tlačit.

Tak už jde pěkně vidět jak se nafukufí očka.cca horních 10cm zmrzlo, ale ostatní budou rašit.Až začnou mám nechat jen horní očko a ostatní vyloupat?  Díky   Zdenek

Dobrý deň Zdenku! Nenapísal ste, ako staré sú sadenice a či začínate tvarovať vedenie. Očká na budúcom kmienku môžete vyslepiť, nechajte iba jedno na samom spodku a hore nechajte cca 3 až 8 narašených očiek (podľa veku sadenice).)Tažeň by mal byť ohnutý a vyviazaný napr. k drôtenke. U starších koreňov muštových odrôd môžete nechať viac očiek s tým, že po založení kvetov vylomíte jalové výhony. Paľo

Kdy většinou začínáte se zakořeňováním řízků? Já zatí prubl jeden (Vostorg) s ostatníma čekám.

A nebojíte se révokaze?

Loni jsem zasadil všechny řízky přesně 7. března a ven jsem je již zakořeněné přesazoval až po 20. květnu, dříve to nešlo. Bylo studené jaro, duben nestál za nic, chladno, pořád pršelo, mírné noční mrazíky trvaly u nás až do zač. května. Za ty dva a půl měsíce od okamžiku zasazení do jejich přesazení řízky narašily a vytáhly se do délky 30 až 60 cm, některé snad i více! Protože nemám skleník, rostly sazenice po celou dobu v místnosti u okna. Na začátku rašení jsem držel teplotu v rozsahu 20 až 25°C,  po částečném narašení jsem je přenesl do světlejší, ale chladnější místnosti s teplotou okolo 15°C. Venku se sluníčko skoro nevyskyto a tak mladé listy strádaly světlem a výhony byly takové "vytažené a neduživé". Když jsem je vysadil ven, tak ty neduživé lístky během týdne totálně spálilo slunce. Takže se růst rostlin zastavil a rašení začalo téměř od piky ze záložních pupenů. Letos proto přijímám tato dvě nápravná opatření : výsadba řízků k zakořenění až ve druhé polovině března, tedy nejméně o 14 dní později než loni. Tím budu ven sázet menší rostlinky, než ty loňské dlouhány.  A navíc po jejich přenesení ven provedu ještě i jejich dočasné zastínění jako ochranu před slunečním úpalem do doby, než se venku vyvinou nové lístky. Myslím, že z hlediska termínu venkovní výsadby řízků není nutno s jejich zakořeňováním příliš spěchat. (Ale proti tomuto termínovému odkladu zase stojí následující dvě nevýhody, či překážky : prodlužuje se tím doba skladování řízků a tudíž potřeba je déle udržovat nezaplísněné při životě +  takové to jarní vinařské puzení : konečně už něco začít dělat a alespoň trošku si po dlouhé zimě "zavinařit", což asi je problém největší ).