Co Vaše réva? (rok 2011)

Vostorg a podobné lehce raší a špatně zakořeňují. Z bedny Akátu Donského jsem měl jen 3 sazeničky ;o))

Vzrostlý výhon vypotřebovává zásoby a poté co dojdou celá sazenice odejde.

Je proto třeba opozdit rašení a urychlit zakořeňování.

Řízky se na prvních pár dní dají otočit vzhůru nohama. Podle zákona polarity se tak rašení horních oček oslabí. To může pomoci, ale jen málo.

Při teplotě pod 10 °C (amurské odrůdy 5°C) očka neraší. Na zakořeňování je nejlépe 28 °C a alespoň 15 °C. Kupodivu nevadí, když toho dosáhneme na jednom docela krátkém řízku. Řeší se to tak, že se sazenice zespodu vytápí,  a shora se na ně přivádí studený vzduch od okna. Já letos zkusím položit svazek sazenic očky k oknu a přes parapet budou přesahovat do proudu teplého vzduchu od topení. Samozřejmě na ně nesmí svítit, aby je neohřívalo sluníčko.

Pokud přeci jen řízek předčasně vyraší (a nejsou kořeny), a má několik výhonů, nechat zdravý, ale nejmenší. Pokud jediný výhon zbytečně moc roste, zaštípnout (jen špičku 2x2 mm). Tím se získá ca 14 dní, než se připraví očka, ze kterých vyraší fazochy - vylámat všechny kromě jednoho. To se dá několikrát opakovat.

Pokud se sazenice vytahují z nedostatku světla, dá se přisvětlit zářivkou (sodíkovou výbojkou) - hodně zblízka (10 cm) 2 hodiny denně - brzo uvidíte že to pomůže. Opět se dá opakovat, klidně každý den.

Když se na výživě nepodílejí kořeny, dá se aplikovat mimo kořenová výživa. Réva pak ale má velké nároky na světlo, jinak ji asi nedokáže využít a nedbytečné živiny spase plíseň i s listy. Proti velkým a silným keřům, kde listy výživou doslova omyjete, mladé sazenice jen zamžít, aby jemné krupičky max lehce orosily list (jedno stříknutí 1 m nad listy) Pokud bude intenzivní sluneční svit a réva sdravá, můžete přidat. Pokud bude delší dobu pošmourno, raději vynechte.

Každá réva, pěstovaná v místnosti se musí nejdřív otužovat, než ji dáte na plné slunce. Proto je nosíme krátkodobě ven, a sázíme, když čekáme 2 - 3 dny podmračené počasí, klidně za deště. Když se příliš náhle vyčasí, je třeba před sazenici z jižní strany postavit prkno - odpolední slunce zastíní, rání a večerní sazenici otuží.

Tu sodíkovku z deseti centimetrů jste opravdu zkoušel? A bylo ještě potom co otužovat? VJK

Je to riadna babračka, vypestavať zo vzácneho rezku sadeničku schopnú májovej výsadby priamo na miesto. Listy by som tie prvé mesiace ničím nestriekal, sú veľmi háklivé. Človek nemá istotu ani potom, keď sú rezky v zemine v kontajnerku. Odrazu Vam ich niekoľko v priebehu pár dní zvädne a neviete prečo a začo? Vlani som takto prišiel o Konsul, Gerakl,A1704,Original čornyj aj o Lučezarnyj. Istotu nemáte ani na jeseň, keď pri vyberaní zo zemi na ochranu pred príchodom mrazov zistíte, že za celú sezónu na sadenici narástli iba 2 krátke korienky, tak ako sa mi stalo pri odrode Pulsar. Mám ho v kotolni pri +18, ale známky života nejaví. Predvlani som skúšal zakoreňovať v perlitu, vlani v pilinách a tento rok skúsim jednoočkové rezky prestrčené cez polystyrén plávajúci na vyhrievanej vode. Ak sa ani teraz nepodarí, končím s pokusmi a nechám to na profíkov. Paľo

a co zkusit to napichat primo do kvetinacu, umistit v kotelne, pretahnout pres to folii a po vyraseni dat na svetlo... myslite, ze takto by to take slo?

Takto to urobil kamarát Marek so zeminou z Hornbachu a vyšlo mu to. Ale predsa len verím ved.teórii, že korene potrebujú dole teplejšie, aby dohonili náskok vyrašených výhonkov. Keby sa v kotolni na jar oteplovalo, dám celý jogurtovač s teplou vodou a polystyrénom do špajze, tam je chladnejšie. Paľo

Řádná piplačka? Proč? Stačí nařízkovat, strčit do méně hnojeného substrátu, držet v teple a vlhku a čekat. Jestli řízky zakoření nebo ne záleží hodně na odrůdě. V tomto mě zklamalo Rondo, u kterého se mi zakořenění zatím nikdy nepodařilo. (Asi mi nezbývá, než se naučit roubovat)

Včera se vyčasilo a teploty se rychle vyhouply nad nulu, fučí ale jak o dušu. Pokud toto počasí bude přetrvávat (předpověď je tomu nakloněna) tak réva začne "blbnout". Dle mne si zima odbyla ty své "dvě vlny" o měsíc dříve a už bude následovat jen nějaké lokální ochlazení (jako vždy). Doufám že to nepřijde v době rašení révy nebo kvetení meruněk. Venku je stále mokro a tak se dnes budu nudit "perlitováním" části nařízkované révy.

Co ještě přijde nebo nepřijde ví jenom ten nahoře, a možná ani ten ne. Takže bych se vůbec nedivil, že letos ještě jeden mrazivý pohlavek přijde. Koukám pane Mirku, že si doma hovíte v pěkném teplíčku!

Mi to zas připadá že ten nahoře už pěkných pár let vybírá "náhradní volno".

Dobrý deň!

Vlani mi bola ponúknutá možnosť starať sa o 3 rady 33-ročného viniča (MT, RB,VZ, IO,VČS), každá po 100 koreňoch, južný svah, hlinitá pôda, vzdialenosť od bydliska 17 km. Zobral som len 1 rad s tým, že v priebehu 2 rokov preočkujem tých 100 hláv na moderné interšpecifické odrody. Rozhodol som sa pre modré- nielen preto aby som zjednodušil sortiment vinárskeho náradia ("všetko v jednej farbe"), ale hlavne preto, že mi na "staré kolená" viac chutí pri posedení s rodinou či s priateľmi červené vínko, pokiaľ možno extraktívne, tmavé, suché až polosuché, s vôňou po lesných plodoch, korení či vanilke a s jemnými tanínmi. Ležaním na rozdiel od MT, VČS a.i. bielych sort len získava na kvalite a jemnosti. Prečo interšpecifické? Po 30-ročnom vinárčení som pochopil, že európska réva pre výrobu biovína nemá v našich podmienkach perspektívu. Dáva skvelé vína, ale je odkázaná na chemickou ochranu v optimálnom čase. Poviem príklad: v minulom roku ostatní vinohradníci kvalitne (s traktorom a difuzérom) striekali horeuvedené odrody celkom 9x. Len jeden raz sa omeškali a netrafili správny termín postreku a výsledkom bola žalostná úroda pri oberačke, akú už roky nepamätajú. Každým rokom "prať" do listov drahú chémiu a prejazdiť spústu kilometrov len preto, aby som na jeseň nemusel oberať scvrklé kyslé strapce, to mi pripadá choré... Takže ak sa mi podarí zohnať očká nových odrôd vyšľachtených vo Švajčiarsku, Nemecku a USA, takto o rok už sa budem chystať na ohýbanie a vyväzovanie mladých perspektívnych rodiacich ťažňov a na Vianoce 2012 by som mal koštovať prvé červené mladé biovíno. Rád sa na fóre podelím o skúsenosti s chuťou tohto cuvée. Bohužaľ na pestovanie jednej sorty a výrobu odrodového vína nebude dosť materiálu, ale aj tak je dosť ťažké rozhodnúť sa pre konkrétnu sortu, všetky sú lákavé a niečím zaujímavé. Spoločné majú to, že v ich genotype sú zásluhou šikovných šľachtiteľov zakomponované gény väčšej odoľnosti k chorobám aj k mrazu, pričom kvalita vína dnešných interšpecifických odrôd je srovnateľná s vínom z Vitis.vinifera. Myslím si, že o týchto sortách v budúcnosti ešte veľa počujeme. Kto okoštoval víno z odrôd ako Cabernet Cortis, Solaris, Pinotin, Marquette a.i., podporí môj názor. Napr. Holanďania začali s pestovaním viniča ešte len v 80.rokoch a dnes získavajú medaile napr. so svojím ružovým Pinotinom. Na Slovensku máme veľa vynikajúcich odborníkov (Pospíšilová, Korpášovci...), ktorí vyšľactili celý rad skvelých odrôd. Niektoré tiež pestujem. Škoda, že sa nazamerali aj na ich väčšiu toleranciu k plesniam, k oidiu a k mrazom. V nepriaznivých rokoch sa bez chemizácie nezaobídete...                Paľo