Co Vaše réva 2016

Odrůdu Muskat Blue pěstuji asi 10 let a nikdy nezklamala. Vinikající chuť a velice odolná, když ji porovnám s ostatními asi 40 odrůdami, které pěstuji (nebo jsem pěstoval). Naše n.v. 220m. 

Zeptal bych se tak do pléna, jaké jsou zkušenosti s mulčováním či foliováním prostoru mezi sazenicemi?

V nějaké diskuzi jsem četl názor, že půda "má dýchat", ale to je takové básnické vyjádření. V podstatě každá vinice, či vinička, co jsem viděl (fotky, videa, oči), tak měla jen čistě půdu, maximálně tak okopanou motykou a pohrabanou, ale nikdy ne zakrytou.

Možná tak na zimu přihrnout slámu kvůli zabránění omrznutí mladých sazenic.

Jak to vidíte vy?

Také jsem se zajímal o mulčování révy v příkmenovém pásu, protože mám "studenou" zahradu (sklon k severu, JZ zastíněn sousedem), ale mulčování černou fólií používají nejčastěji hobby vinaři hodně severně od nás. Důvodem je zvýšit účinky sluneční energie - holt sever je sever - sluníčko je níž nad obzorem. Závěr mého "průzkumu" je ten, že lepší je udržovat příkmenový pás v prokypřeném bezplevelném stavu. Půda se rychle sluníčkem prohřeje, deštík zase zakropí. Kameny, zejména bílé oblázky jsou zase akumulátor tepla s určitou setrvačností. Když jsou studené (bílé kameny navíc velký podíl sluneční energie odrazí), tak dlouho chladí, teprve po ohřátí mohou vyzařovat teplo do chladnějšího okolí. Rčení, že "réva musí dýchat" souvisí možná s tím, že ve vrchní vrstvě půdní mikroorganismy lépe zajišťují révě potřebnou výživu Ale to už je na samostatné téma, které je podrobně popsáno jinde a přemýšlivý čtenář si to jistě dohledá sám.

Ja som tento rok na jar dal do prikmenneho pasu ciernu vodopriepustnu a dychavu foliu proti burine - v dvoch roznych miestach.
Prave v tychto miestach mi vinic aj paradajky rastli bujne, cca o 100% silnejsie ako bez folie. Paradajky sadim medzi vinic. Foliu som nestihol dat vsade tak v dalsich miestach nebola - ale aspon to viem porovnat.
Zda sa mi to az neuveritelne, v kazdom pripade na jar natiahnem foliu aj na dalsie miesta. Je pravda, ze u mna je poda v jednotilivych miestach dost roznoroda, ale nemyslim si, ze by v zasade tam kde bola folia bola lepsia poda.
Podstatne bude aj to, ze su to cca 2 rocne sadenice a to ze tento rok som vobec nezalieval, lebo casto prsalo - ta folia brani odparovaniu a sucasne prehrieva podu. Pri plytkokoreniacich rastlinach to asi robi taky velky rozdiel.

Ja som tento rok nastielal príkmenný pás slamou. Na jar som pôdu skypril, odstránil burinu a pokryl staršou slamou. Cieľom bolo vytvoriť akúsi bezúdržbovosť príkmenného pásu počas vegetácie. Pomohlo to len na nejaký čas, neskôr v lete aj tak prerástla burina a teraz na jeseň to už bolo kvalitne zarastené, takže budem hľadať iný spôsob.

Myslím že čierna netkaná textília by bola vhodná, ale vyskúšané to nemám.

Zkousim zatim prvni 2 roky mulcovat jemnym sterkem z cedice. Napadlo me to po navsteve arboreta Machu Pichu. Zdravi Mittwoch

Aby byl efekt dostatečný, slámy je třeba navrstvit 10-15 cm (tak praví literatura). Já jsem letos také slámu použil v nově vysazených řádcích (viz foto). Vrstva oněch 10-15 cm úspěšně zabrání vyklíčení semen plevele, nezabrání však prorůstání pcháče, pýru a svlačce. Proto jsem musel 1x měsíčně (celkem asi 4x za sezonu) zasáhnout. Používal jsem k tomu ploskořez s délkou čepele cca 10 cm. Tím jsem z každé strany slámu "podřízl", čímž jsem rostlinky v úrovni zem/sláma přerušil a na měsíc byl pokoj. Šlo to celkem rychle, bez ohýbání a velké fyzické námahy. Žádný mulč není stoprocentní, ani tkaná textilie. Tou pýr taky umí prorůst. Nicméně sláma funguje dobře jako zábrana proti odparu vody a při svém rozkladu dodává do půdy humus. Jednu nevýhodu přecejen ale měla - svou izolační schopností zabránila na jaře prohřátí půdy a sazenice rašily s měsíčním zpožděním. Tato nevýhoda se však v létě změnila ve výhodu a během roku to bez problému dohnaly.. 

Takhle to dělaj u protinožců

"Jednu nevýhodu přecejen ale měla - svou izolační schopností zabránila na jaře prohřátí půdy a sazenice rašily s měsíčním zpožděním."

Oneskorené rašenie sa dá považovať aj za výhodu, nakoľko sa môžete vyhnúť zničujúcim jarným mrazíkom

Jenže v okrajových (a "zaokrajových") oblastech, kde je vegetace už tak opožděná, každý den zpožděného rašení - kvetení pak chybí při dozrávání.

Máte pravdu, ale to už si musí každý vyskúšať ako sa tvári konkrétna odroda, v danej lokalite. Treba vysádzať vhodné odrody do konkrétnej lokality. A zničujúci jarný mráz môže prísť v okrajovej oblasti ešte neskôr (koniec mája, začiatkom júna) ako v teplej. Sám som v zaokrajovej oblasti