Biozahrada?

Klíšťata...

Zásobárna živin. Něčím se živí, takže přispívají k regulaci hostitele. Něco se živí jimi (ať už za živa - čímž si nejsem jistý, nebo za mrtva - bakterie). Přenášejí ve svém těle i na jeho povrchu mikroorganismy. Asi i další...

Kostrč, slepé střevo, šedivé vlasy, pátý kámen v mé skalce, voda v koleni mé tchýně, zapomenuté hrábě pod šestou jabloní, odvrácená strana měsíce...

Jo abych nezapoměl - pravé neštovice (už několik desítek let je jen vzorek patogenu v rukou armády USA, jinak byl celosvětově zlikvidován očkováním). Podobně to mohlo dopadnout s Ebolou, ale farmaceutické firmy si spočítaly, že zničit ebolu za 320 tisíc dolarů hned v zárodku je nezajímavý kšeft proti očkování celé populace každoročně jako proti chřipce (když si 5% populace každoročně koupí vakcínu za 10 dolarů. kolik je to za 50 let?)

Před časem u nás byli zubři, teď nejsou a nikomu nechybí. Stejně vlci medvědi. Kdysi bylo v lese plno hub lišek, pak jsem je 30 let neviděl a včil se zas objevili a nevšiml jsem si, že bych byl těch 30 něčím ohrožen. Teď se třeba vytrácí zajíci a co? A nic.

A takových příkladu by se našli ne desitky ale možná miliony.

Na druhé straně ne všechno, bez čeho se příroda nezhroutí, lze považovat za úplně zbytečné. Možná postradatelné, byť s jistým ochuzením pestrosti a diverzity.(zubři, zající, lišky - houby, Blboun nejapný...). Ale některé organizmy zbytečné jsou - do potravních řetězců nepatří, regulační funkce žádná, příroda s nimi bohatší není (rez hrušňová, klíště, svrab, španělský slimák,...)

No ona ta moje reakce na to, že v přírodě není nic zbytečné, byla původně myšlena jinak. Spíš tak, že nemá smysl v přírodě hledat nějaký účel a řád, kde všechno zapadá do sebe a každý tvot či rostlina má nějaký nejspíš bohem daný smysl. Že tomu tak není, že v přírodě ve skutečnosti probíhá boj každého s každým, kde se každý snaží nad druhým zvítězit.Že o stejný zdroj spolu soupeří mnoho tvorů a pokud se některý z nich ztratí, tak to ti zbylí jen uvítají, zbude na ně totiž třeba více žrádla. A to vše probíhá jak mezi rúznými druhy, tak i uvnitř těch druhů.

Nemohu si pomoci, ale tak nějak se mi zdá, že by se příroda obešla bez člověka.

To není zdání, to je dávno známý fakt. Obešla by se velmi snadno a lépe, ostatně to po milióny let dokázala. Existuje však řada relativně nenápadných organizmů, jejichž vymizení by údajně vedlo v krátké době ke kolapsu života na Zemi (nižší rostliny, hmyz, aj.)

Úplně s Vámi souhlasím, myslím si, že člověk přírodě spíš škodí a bohuželsi to v mnoha případech vůbec nepřipouští.Jarka

jejda, to by mě nenapadlo, jak se to tu hezky rozjede. :-)
Tonda: bezúdržbová bráno doslova je samozřejmě nesmysl, nicméně pokud je založena zahrada, abych tak řekla, správně v budoucnu pak stojí mnohem méně úsilí ji udržet v dobrém stavu.
Ing.Ferda Mravenec: proč ten sarkasmus? Opět viz Tonda, berete má slova doslovně. Při Vašem vzdělání bych očekávala poněkud rozumnější reakci. To, že jsem objevila možnost, že nemusím nutně všechno co se mi na zahradě nelíbí vyhubit potažmo vystříkat chemií (a že jí teda je a navíc jí přibývá, protože lidi jsou čím dál chytřejší, viďte pane inženýre :-)), je jen o tom, že na plevel se můžu dívat i z jiného úhlu pohledu, třeba jako na jídlo (pampeliškový salát, bršlicový špenát).
Standa von Koniggratz: (omlouvám se, ale nenašla jsem přehláskování :-)) Vaše příklady o zbytečnostech jsou poněkud mimo mísu, pokud považujete pátý kámen ve vaší skalce za zbytečný, proč jste ho tam dával? To, že jste zapomněl hrábě pod šestou jabloní je jen a jen Vaše chyba. :-)))
Miloš Vysloužil: Děkuji, alespoň někdo kdo přemýšlí. :-) Jen poznámku, to, že něco vnímáme jako zbytečnost, ještě neznamená, že tomu tak opravdu je, jen teď v tomto čase neznáme souvislosti. Jen můj osobní názor.
Závěrem: Svým příspěvkem jsem pouze chtěla říct, že člověk by měl při tvoření zahrady přistupovat s pokorou, úctou a vděčností, že si může vyzkoušet zda dokáže stejný zázrak, který nám příroda předvádí již miliony let. Jana S.